Estetika >> Výstava

Podoby současné kartografie: z tvorby studentů geografie a kartografie

Geografická knihovna PřF UK ve spolupráci s katedrou aplikované geoinformatiky a kartografie uspořádala od 6. 5. do 3. 6. 2008  výstavu Podoby současné kartografie s podtitulem z tvorby studentů geografie a kartografie. K vidění na ní byly originální návrhy map mladých kartografů. Na výstavu pozvala nejen tisková zpráva (viz výstava v sekci publikace) zveřejněná v řadě on-line periodicích, ale i rozhovory v ČRo 1 (Radiožurnál) a ČRo Leonardo.

Součástí výstavy byla rovněž část věnovaná hledání kreativity a estetického rozměru kartografických děl (viz níže). Fotografie panelů výstavy jsou k dispozici v rámci fotoalba.

Slovo na úvod

Technologie GPS (globální poziční systém) nám zevšedněla a proniká do každodenního života. Stejně tak se rozšiřuje nabídka map na Internetu a dohledat například adresu je už dnes hračka. Vedle toho se stále velkému zájmu veřejnosti těší historické mapy. Co spojuje ten dynamický vývoj a minulost? Je to kartografie a relativně nový obor geoinformatika. Oba tyto obory jsou mimořádným příkladem toho, jak se mohou snoubit nové technologie se starými koncepty a jak i pomocí počítače lze vytvářet uživatelsky a graficky příjemné dokumenty.

Budoucí kartografové a geoinformatici jsou na Univerzitě Karlově vzděláváni v rámci oboru geografie a kartografie. Absolvují zde předměty, jejichž cílem je představit kartografickou tvorbu v co nejkomplexnější podobě. Učí se dívat se na okolní svět okem výtvarníka a přitom zachovat všechny podstatné prostorové souvislosti. Výstava představila výsledky práce studentů, jež vznikaly v předmětech tematická kartografie, tvorba map a grafický design a DTP v kartografii.

Návštěvník tak měl jedinečnou možnost proniknout do tajů tvorby kartografického díla od jeho prvotní vize až po realizaci, kdy je dílo zpracováváno společně s grafikem. Během výuky měli studenti možnost otestovat všechny výhody i nevýhody týmové spolupráce, s níž se setkají ve své budoucí praxi v kartografických nakladatelstvích. Příkladem byly vystavené mapy území Jihovýchodní Asie a Oceánie, které ústí v návrh společného geografického atlasu tohoto území. Studenti si dokonce navrhli pro „své“ fiktivní nakladatelství i loga a grafický styl.

Mimořádně originální byla ovšem část výstavy věnovaná možnostem kreativity v současné kartografické tvorbě. Cílem studentů bylo zpracovat kartografické dílo na základě známého výtvarného stylu 19. či 20. století, případně známou výtvarnou technikou. Jak dokládají vystavené exponáty, kreativitě nebyly rozhodně kladeny meze. K vidění je například fiktivní mapa části Tyrolska z roku 1620 vypálená na obyčejném, v tomto kontextu však velice netradičním materiálu, na dřevěné dýze. Při výstavě, která probíhala v rámci mezinárodního sympózia Art and Cartography (přelom ledna a února 2008 ve Vídni), měl tento exponát u návštěvníků veliký ohlas. Zajímavými náměty byly například i mapa nákupních středisek vyhotovená na nákupní tašce nebo politická mapa světa vystříhaná z různě barevných miniaturních kousků papíru.

Odvěkou snahou kartografů je poskytnout lidské společnosti informace o naší Zemi názornou a přehlednou formou, a to pomocí map. Tato výstava je tedy mimo jiné příspěvkem ke Světovému dni informační společnosti, který si každoročně připomínáme 17. května.

Kreativita v kartografii (2. část výstavy)

V druhé části výstavy bylo možné spatřit opravdové projevy kreativity studentů. Jednalo se o tzv. bonusový dobrovolný úkol opět v rámci předmětu tematická kartografie. Cílem studentů bylo opět zpracovat jakékoliv téma, tentokrát ovšem buď netradiční technikou (např. výtvarnou – kresba tužkou, koláž…), nebo ve starším výtvarném stylu (impresionismus, surrealismus…), případně v netradičním pojetí. Více o kreativitě v kartografii viz v sekci mapová kreativita.

Do této části výstavy bylo rovněž zařazeno unikátní dílo Fiktivní mapa Tyrol z roku 1620 (viz níže) vzniklé vypálením do dřevěné dýhy a Pohledová mapa Mt. Everestu nakreslená křídou. Některé fotografie jsou k dispozici v rámci webového alba programu picasa.

Fiktivní mapa Tyrol z roku 1620

Základní idea:

V rámci různých etapových her hráčům často poskytujeme fiktivní realitu, snažíme se je dostat do prostředí, kam by se sami možná nikdy nedostali. Základní ideou této mapy bylo tentokrát uvedenou fiktivní realitu zachytit v mapě.

Zachycené území:

Zajímavé bylo, že mapa byla realizována na podkladě skutečného prostředí, kde probíhala vlastní hra, tj. okolí tzv. Tyrolského srubu nedaleko obce Slatiňany u Pardubic. Názvy však podporují fikci, tedy přítomnost Tyrolska, kde se hráči při hře pohybovali a hledali poklad. Jsou proto v němčině.

Použitý materiál a způsob vzniku:

Dnešní doba přeje umělým materiálům, a to v rámci tvorby kartografických děl. Stále větší množství map už je využíváno pouze ve formě digitální, takže, jsou-li na této výstavě, pak pouze ve formě plastových a kovových obrazovek či projekcí.
Oproti tomu tato mapa využívá snad toho nejtradičnějšího materiálu vůbec (snad s výjimkou kamene), a to dřeva. Co se týče vlastní kresby, vznikla tím nejjednodušším způsobem – procesem pálení dřeva. Mapa je tedy vypálena na dýze z dubového dřeva pomocí speciální vypalovací jehly s několika násadkami. Vzhledem k účelu hry – hráči mapu nacházeli postupně – ji tvoří celkem 48 dílů (6 dílů na šířku a 8 dílů na výšku).

Kartografický obsah:

Jako inspirace pro některé kompoziční prvky mapy (znak v levém dolním rohu a grafické měřítko v pravém dolním rohu) sloužila Helwigova mapa Slezska z roku 1561. Obrázkové znaky umístěné rozptýleně v mapovém obrazu mají evokovat typické atributy tamního kraje.
Jakýmsi „tematickým“ obsahem mapy je cesta k pokladu, o nějž hráči usilovali, z výše uvedeného Tyrolského srubu. Vlastní poklad je označený křížkem.

Mapa byla vyrobena pro potřeby hnutí Junák – svaz skautů a skautek ČR.