Abstrakt: |
Předmětem příspěvku je mapa jako jeden z vizuálních modelů (nejen) reality, která jako taková promlouvá svým obsahem a jazykem. Nahlížíme-li na mapu jako na obraz, je mapa nejen výsledkem více či méně objektivního záznamu prostoru, nýbrž i projevem jedince, resp. kultury, z níž příslušný jedinec pochází. Studie vychází z výzkumu, v rámci něhož byly studovány mentální mapy jedinců vybraných kultur (Česko, západní Evropa, Nová Guinea). Tento výzkum mimo jiné prokázal postupnou kulturní unifikaci mapových stylů a z jeho závěrů je také patrný rozpor kulturní originality a mezinárodních kartografických konvencí, ačkoliv tento fakt neubral, jak se zdá, užitné hodnotě map. |