Úvodem
V souvislosti s nástupem moderních informačních prostředků (mj. mobilní zařízení) pozorujeme snižující se úroveň mapových dovedností (schopností používat mapu jako specifický prostředek vizuální reprezentace reality), a to na všech úrovních kognitivní náročnosti (od čtení mapy přes její analýzu, interpretaci až po její tvorbu), což dokládají četné výzkumy žáků. Taková nežádoucí situace vytváří jednoznačně motivační prostředí pro výzvy 21. století, především vzdělávací výzvy, příp. podporu inovační kultury a designového myšlení.
Za účelem podpory mapových dovedností u žáků již v rámci nižšího sekundárního vzdělávání ve věku 11–15 let (ISCED 2), tj. pro první část cílové skupiny uživatelů navrhovaného projektu, vzniká v produkci nakladatelství Kartografie Praha a UJEP v Ústí nad Labem tzv. Žákovský atlas. Předchozí výzkumy (např. projekt GAČR, projekt SGS UJEP) odhalily obtížnou použitelnost standardního školního atlasu, který svým pojetím odpovídá spíše vyššímu sekundárnímu vzdělávání (středním školám).
Zatímco v některých zemích, spíše rozsáhlejší školní kartografické produkce, sledujeme snahu o strukturování školních kartografických pomůcek podle věkových kategorií, Česko doposud speciální didaktickou kartografickou pomůckou pro nižší sekundární stupeň vzdělávání nedisponuje. Nelze se zcela vyhnout riziku problematické implementace žákovského atlasu a na něj vázaných pomůcek do současné školní praxe. Negativní vliv na implementaci může mít nízký podíl aprobovaných učitelů zeměpisu/geografie (cca 30 %, což potvrzují výsledky oborově didaktických anketárních průzkumů).
Pro učitele zeměpisu v rámci ISCED2 (druhá část cílové skupiny uživatelů) se tak jedním z klíčových nástrojů může stát učitelská příručka pro práci s atlasem, kterou český trh také nedisponuje.
