Mentální mapy >> Studentské práce

Abstrakt:: Cílem této práce je komparace různých teoreticky vymezených konceptů (politologické, fyzickogeografické, sociogeografické, náboženské, ekonomické aj.) regionalizace Evropy na základě objektivně daných kritérií s mentálními mapami jedinců z vybraných evropských států, do nichž tito jedinci zakreslovali, kde se podle nich nachází region střední Evropa, a s poznatky, které pochází z učebnic a školních atlasů z příslušných států. Hlavním cílem práce je zjistit, zda jsou mezi jednotlivými dílčími výstupy nějaké vztahy a případně je popsat.

Klíčová slova: region a regionalizace, mentální mapa, regionální identita, střední Evropa, percepce prostoru, učebnice a kartografické výukové pomůcky

Abstrakt:: Hlavním cílem této práce je zjistit, jakým způsobem jedinec vytváří svou kognitivní mapu známého, resp. neznámého prostředí a jaké struktury a orientační body v prostoru k tomu využívá. Dalšími vedlejšími cíli by mělo být zjištění, které faktory mají vliv na strategii při pohybu člověka a jak moc ho ovlivňuje jeho prostředí. V první fázi byly vybrány dvě rozdílné lokality (rurální vs. urbánní prostředí). V dalším kroku bylo provedeno terénní šetření, které mělo za cíl získat přiměřené množství rozhovorů od lidí, kteří se pohybují ve vybraných lokalitách. Výsledky z jednotlivých lokalit budou poté vyhodnoceny a zmíněné orientační prvky znázorněny v agregovaných mentálních mapách. Výsledky z terénního šetření i elektronického dotazníku budou následně komparovány a komentovány. V závěru práce budou shrnuty výsledky, které byly získány z terénního šetření. Na základě výsledků výzkumu byly sepsány návrhy na zlepšení metodiky a bylo upozorněno na její problematická místa.

Klíčová slova: strategie pohybu v prostoru, orientace v prostoru, percepce prostoru, agregovaná mentální mapa, kognitivní mapa

Abstrakt:: Hlavním cílem práce je zachytit historický vývoj prostoru kampusu UJEP od počátku zřízení nemocnice v roce 1884 do současnosti, během něhož došlo k zásadní změně funkce prostoru z nemocničního prostředí na univerzitní areál UJEP. Autor v práci rovněž zohlední prognózu dalšího vývoje, zejména dalších plánovaných budov kampusu UJEP. Kromě toho se autor v práci zaměří na reflexi uvedených změn místními obyvateli pomocí dotazníkového šetření, rozhovorů a mentálních map (např. nahrazení porodnice novou budovou CPTO, komparace vítězného návrhu budovy CPTO s ostatními návrhy, změny v rozsahu různých druhů ploch, přítomnost odlišných sociálních skupin návštěvníků území aj.). Sledována bude souvislost změn s prostorovými názory obyvatel. Vybrané etapy změn prostoru včetně reflexe prostoru obyvateli budou zachyceny v mapových výstupech.

Klíčová slova: mentální mapa, percepce prostoru, kampus UJEP, vývoj území

Abstrakt:: Cílem této práce je hodnocení percepce povodňového rizika obyvatel obce Křešice pomocí mentálních map a pokusit se stanovit faktory (věk, bydliště, pohlaví, …), které mají vliv na vnímání ohrožených a bezpečných oblastí ve vztahu k povodním. Výzkum byl prováděn pomocí agregovaných mentálních map vzniklých z dotazníkového šetření, které proběhlo v rámci jiné kvalifikační práce. Bakalářská práce zjišťuje, do jaké míry se u percepce povodňového rizika obyvateli projevuje jejich pohlaví, věk, místo bydliště nebo vzdělání.

Klíčová slova: mentální mapa, Křešice, percepce, povodně, povodňové riziko, percepční mapa

Abstrakt:: Cílem této práce je zhodnotit míru a rozsah regionální identity žáků ZŠ Úštěk pomocí mentálních map a pokusit se stanovit faktory (věk, bydliště...), které mají na regionální identitu žáků vliv. Dále práce hodnotí ŠVP a učebnice používané na dané škole ve vztahu k regionální identitě. V další části je vyhotovena agregovaná preferenční mapa žáků základní školy. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníků, ve kterém měli žáci zakreslit své představy o Úštěcku. Vyplynulo, že žáci si jsou vědomi jisté odlišnosti svého regionu. Jako jediný faktor, mající vliv na výslednou podobu identity, se projevil věk žáka. ŠVP a učebnice se zaměřují na minulost a krajinný ráz regionu. Neutváří identitu k regionu prostřednictvím současných zvyků a tradicí. Výsledné agregované preferenční mapy naznačují pozitivně a negativně hodnocený prostor v Úštěku. Z preferenčních map je také patrné, že se žáci při hodnocení prostoru zaměřují na individuální prostor. Veškeré poznatky získané během výzkumu jsou promítnuty do metodického listu.

Klíčová slova: mentální mapa, regionální identita, Úštěk, učebnice, ŠVP, percepce prostoru

Abstrakt:: Hlavním cílem práce je aplikace metodiky Hodnocení kartografických děl mentálními mapami od Bláhy a Hudečka na školní atlasy světa. V první fázi byly vybrány tři školní atlasy světa od různých nakladatelství, které byly hodnoceny žáky základních škol a gymnázií. V dalším kroku byly vybrány školy a třídy, ve kterých proběhne výzkumné šetření. V poslední fázi byly mentální mapy zpracovány na základě četností zakreslených prvků do agregovaných mentálních map. Z vyhodnocení mentálních map žáků bylo zjištěno, že nejvíce uživatelsky použitelný je Školní atlas světa od společnosti SHOCart, druhý se umístil Školní atlas dnešního světa od nakladatelství TERRA a nejméně uživatelsky použitelný byl vyhodnocen Školní atlas světa od Kartografie Praha. Na základě výsledků výzkumu byly sepsány návrhy na zlepšení metodiky a bylo upozorněno na její problematická místa.

Klíčová slova: mentální mapa, agregovaná mentální mapa, školní atlas světa, uživatelská použitelnost, hodnocení kartografického díla

Abstrakt:: Tato práce pojednává o změně vnímání prostoru v závislosti na vztahu respondenta k území. Hlavním cílem je zkoumat, jak se vyvíjí orientace a hodnocení respondentů v neznámém prostoru ve srovnání se známým prostorem. Práce se zaměřuje na srovnání čtyř skupin respondentů: residenti, dojíždějící za prací čí za vzděláním, návštěvníci a turisté. V úvodu jsou sepsány cíle a definovány základní pojmy, které se dotýkají problematiky mentálních map. Metoda hodnocení mentálních map je založena na sečtení překryvů a přesahů. Ke zpracování i k následné vizualizaci je využitý software ArcGIS. Hlavní část je věnována případové studii MČ Holešovice, zpracování a interpretací získaných výsledků. Výsledkem jsou agregované mapy, reprezentující čtyři různé skupiny respondentů. Následuje nástin praktického využití výsledků práce.

Klíčová slova: mentální mapy, vnímání prostoru, vliv prostředí na obyvatele, Holešovice, Praha

Abstrakt:: Cílem této bakalářské práce je stanovit metodiku výpočtu obsahu a náplně map a aplikovat ji na vybrané učivové a atlasové mapy. První část je věnována současnému stavu dané problematiky. Následuje metodika, ve které jsou představeny použité mapy a následně samotný výpočet obsahu a náplně map. V kapitole výsledky jsou okomentovány obsahy a náplně jednotlivých map a provedeno jejich srovnání a vyhodnocení. Výsledná metodika může sloužit pro další analýzu map.

Klíčová slova: učivová mapa, školní atlas, obsah mapy, náplň mapy

Abstrakt:: Cílem této práce je provést analýzu představ žáků různého věku a bydliště o prostorovém uspořádání a geografii Česka. Výstupem jsou především mapy, které poskytnou názorné srovnání těchto představ. Zvolenou metodou výzkumu je dotazníkové šetření, které proběhlo na čtyřech českých školách. Začátek práce je věnován teorii mentálních map, stanovení hypotéz a průběhu dotazníkového šetření. Vlastní analýza je pak rozdělena na tři části. Hlavní úkol první části spočívá ve vytvoření tzv. agregované mapy mentálních map Česka (pro každou školu zvlášť). Druhá část zkoumá přesnost lokalizace Prahy na těchto mapách. Poslední částí výzkumu je analýza preferencí žáků pro jejich trvalé bydlení. Závěr práce patří souhrnnému zhodnocení výsledků a prináší podněty pro další možné podobné výzkumy a využití práce.

Klíčová slova: mentální mapa Česka, agregace, lokalizace, preference, dotazníkové šetření

Abstrakt:: Cílem předkládané bakalářské práce je navrhnout a prakticky aplikovat alternativní metodiku hodnocení kartografických děl. Vedlejším cílem je potom otestovat, která z hodnocených turistických map je uživatelsky nejvstřícnější. Jako metoda získání dat bylo zvoleno dotazníkové šetření. Podkladem pro hodnocení kartografických děl jsou v případě této práce mentální mapy lynchovského typu. Teoretická část práce je věnována mentálním a kognitivním mapám, a dále pak způsobům hodnocení kartografických děl. Prostor je věnován rovněţ samotné metodice hodnocení kartografických děl. Praktická aplikace navržené metodiky, stejně jako vyhodnocení získaných výsledků byly složeny z několika částí. Nejprve byly turistické mapy vyhodnoceny samotným odborníkem. Poté bylo přistoupeno k hodnocení s využitím mentálních map. Toto hodnocení bylo sestaveno z přípravné fáze, kdy byl vytvářen dotazník. Vytvořený dotazník byl harmonizován pomocí pilotního šetření a konzultace s odborníky na kognitivní psychologii. Po harmonizaci dotazníku bylo přistoupeno k samotnému sběru dat. Získaná data byla zpracována do tzv. agregovaných mentálních map, které byly dále hodnoceny. Vyhodnocením získaných výsledků bylo zjištěno, že turistické mapy Kartografie Praha jsou uživatelsky nejvstřícnější, za nimi následují turistické mapy SHOCart a nejméně uživatelsky vstřícné jsou turistické mapy Klubu českých turistů. Tyto výsledky byly dále porovnány s výsledky z hodnocení odborníkem a jinými výzkumy, které se věnovaly dané problematice. Na závěr byly zpracovány doporučení a návrhy na další zlepšení metodiky hodnocení kartografických děl a byla popsána problematická místa hodnocení.

Klíčová slova: mentální mapa, hodnocení kartografických děl, turistická mapa, agregovaná mentální mapa, dotazníkové šetření, uživatelská vstřícnost

Abstrakt:: Cílem práce je pomocí kartografických nástrojů – mentálních map a učivových map – analyzovat roli učitele při výuce regionální geografie. Nejprve byla vybrána vhodná třída žáků základní školy, v níž bylo provedeno vlastní šetření – vyhotovení mentálních map kontinentu žáky. Při zohlednění pokud možno co nejvyššího počtu možných zdrojů ovlivnění podoby mentálních map byly získané mapy porovnány s autorem vytvořenými učivovými mapami používané učebnice, čímž je dosaženo cíle práce. S ohledem na charakter řešené problematiky je důležitou součástí výsledků též jejich diskuze.

Klíčová slova: mentální mapy žáků, regionální geografie, výuka

Abstrakt:: Práce je vstupní studií k interdisciplinární problematice kulturních aspektů kartografické tvorby. Jejím cílem je provedení rešerše zdrojů informací a literatury napříč obory, jež s uvedenou problematikou souvisejí. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. V metodické části práce je v rámci kulturologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. Práce v závěru naznačuje další směřování studie a další přínos kulturologii a kartografii.

Klíčová slova: kulturologický výzkum, kognitivní mapy, kartografická tvorba, mapová stylistika, kulturní specifika artefaktů

Abstrakt:: Práce se zabývá možnostmi hodnocení mentálních map pomocí nástrojů GIS. Hlavním cílem je vytvoření souboru metod pro hodnocení tvarové, polohové a relativní přesnosti mentálních map, jejichž principy budou založeny na metodách GIS. Důraz je kladen na co nejvyšší univerzálnost a automatizaci postupu hodnocení. U každé navržené metody jsou dále diskutovány její výhody a nevýhody. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, následuje stručné seznámení s technologiemi GIS a možnostmi jejich využití v oblasti mentálních map. Hlavní část práce je věnována popisu a praktickým ukázkám jednotlivých metod hodnocení. V závěru práce je vedena diskuze nad navrženými metodami a o vhodnosti využití GIS v této problematice obecně. Tato diplomová práce vznikla v rámci projektu č. 26609 s názvem "Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení" podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.

Klíčová slova: mentální mapy, GIS, hodnocení přesnosti

Abstrakt:: Práce se zabývá analýzou mentálních map, které si vytváří orientační běžci na základě mapy pro orientační běh při pohybu v neznámém terénu. Hlavním cílem je analyzovat různé způsoby vnímání map pro orientační běh samotnými sportovci. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, dále je zde popsán současný postup kartografického zpracování map pro orientační běh se zaměřením na znakový klíč. Hlavní část je věnována analýze a vyhodnocování vzorku mentálních map, které byly získány pomocí dotazníkového šetření mezi orientačními běžci. Závěr práce je věnován diskuzi nad výsledky práce a dalším možným využitím výzkumu.

Klíčová slova: mentální mapa, mapa pro orientační běh, dotazníkové šetření