>> Kreativita v kartografii

Popis: Jako téma kreativní mapy jsem si zvolila letní hudební festivaly konané v České republice. Důvodem tohoto výběru bylo, že se zajímám o hudbu a festivaly ráda navštěvuji. / Postup: Nejdříve jsem si vybrala několik festivalů, které budou pořádané v měsících červen, červenec nebo srpen roku 2009 na území České republiky. Na webových stránkách jednotlivých festivalů jsem si zjistila přesné termíny konání. V ArcGIS 9.3 jsem si vytvořila vrstvu s městy, kde se festivaly uskuteční, a poté jsem pastelkami vybarvila značky měst podle měsíce konání festivalů. Do značek pro města jsem ještě napsala čísla, která značí pořadí festivalu podle data konání a mimo mapové pole jsem umístila legendu: k číslu jsem přiřadila přesný název festivalu a termín. Kreativní mapa festivalů by mohla sloužit pro hudební nadšence, kteří navštěvují letní hudební festivaly. Tato mapa jim totiž názorně ukáže, kdy a kam se v létě 2009 mohou vypravit, aniž by museli informace o místu a termínu konání hledat na internetových stránkách.

Popis: Mou zálibou je vodní slalom. V závislosti na tom mě napadlo vytvořit kreativní mapu na staré dřevěné kajakářské pádlo. Na loděnici jsem našla pouze zlomené kanoistické, a tudíž jsem se s ním musela spokojit. Rozhodla jsem se zmapovat kanoistické oddíly na Ploučnici, protože jsem z České Lípy a na této řece odmala trénuji. Pro kresbu jsem zvolila tuš, protože na leštěném dřevě pádla nejlépe drží. Problém s plochou nastal ve chvíli, kdy jsem se snažila vtěsnat všechny mapové prvky na tento jediný list a na zbývajících přibližně 20 cm dříku. I tato překážka se však dala nakonec určitým způsobem obejít. Samotnou kresbu jsem provedla tenkým štětečkem a popis perem. Kreslení štětečky rozhodně nedoporučuji netrpělivým jedincům. Práci jsem musela provést velice pečlivě a dávat pozor, abych si nerozmazala již namalované vodní toky. Z důvodu malého prostoru na pádle jsem generalizovala část některých levostranných přítoků. Díky tomu se mi podařilo zobrazit legendu k jednotlivým oddílům a napsat řádně velký titul.

Popis: Tato mapa mě napadla v souvislosti s pokládáním koberce, které ho nám poměrně velký kus zbyl a protože koberec není tak snadné zlikvidovat, rozhodla jsem se, že ho využiji jinak. Na rubovou stranu koberce jsem si nakreslila čtverečkovanou síť o rozměrech čtverce 4x4 cm, podle vytištěné mapy jsem pomocí sítě dokázala nakreslit tvar Středočeského kraje, dále jsem zakreslila řeky a města, vše jsem kreslila na rubovou stranu koberce, takže zrcadlově. Obrys mapy jsem vystřihla a opálila, aby se koberec netřepil. Symboly pro města jsem vypálila rozžhaveným hřebíkem (vše jsem si podle rubové strany označila špendlíkem). Řeky jsem zakreslila lihovým fixem a popsala. Popisky měst jsem vytiskla na papír (některé i s charakteristickými obrázky), jména měst jsem vystříhala a opálila plamenem, aby vypadala staře a nalepila vteřinovým lepidlem. Koberec bude nejlepší použít jako gobelín. Nevím kolik času tato mapa zabrala, tvořila jsem jí po částech a během dvou týdnů jsem jí měla hotovou.

Popis: Téma na kreativní mapu mě napadlo cestou ze školy, když jsem přemýšlela nad hrou pro děti, a tak jsem i celou mojí mapu pojala jako pomůcku pro hru. Zvolila jsem hledání pirátského pokladu na neznámém ostrově. Nejdříve jsem si našla vhodný obrázek ostrova, který jsem si vytiskla a následně obkreslila jeho obrys na nový papír. Jelikož nejsem příliš zručný malíř, tak jsem si našla obrázky „překážek a nástrah“ , které se vyskytnou na cestě za pokladem a které budou muset být překonány. Obrázky jsem vystřihla a lepidlem nalepila na obrys ostrova. Po nalepení všech obrázků a po zaschnutí lepidla jsem se snažila celkový vzhled ostrova ještě dotvořit pastelkami a ne příliš složité obrázky i dokreslit. Po barevném zdokonalení mapy jsem si půjčila od kamaráda zapalovač a celou mapu opálila, abych tak ještě vylepšila její výsledný vzhled. Nakonec jsem oslovila všechny své vhodné známe a sháněla jsem prázdnou lahev od rumu, což byl, jak se ukázalo, největší problém. Lahev od rumu nikdo neměl, a tak jsem nepohrdla prázdnou lahví od vína a kreativní mapu do ní vložila. Ostrov i mapa jsou vymyšlené a pro jiné účely než pro hru zřejmě nepoužitelné.

Popis: Minulý týden jsem se z rádia dozvěděla, že počet nakažených v České republice v letošním roce oproti minulému opět stoupnul. Počet nakažených je opravdu vysoký. Rok 2008 čítá 1198 osob. Nově nakažených oproti roku 2007 je 147 osob. Do statistiky jsou započítáni pouze žijící občané a cizinci s trvalým pobytem v ČR, kteří se registrovali v AIDS centrech. 1. prosince je den CELOSVĚTOVÉHO BOJE PROTI AIDS, a proto jsem se rozhodla zmapovat tuto situaci následujícím způsobem. Ke kreativní mapě jsem potřebovala statistky, které jsem získala z internetové stránky: http://www.aids-hiv.cz/udajevCR.html. Na této stránce jsem se také informovala o počtu nakažených nejen v České republice, ale i na celém světě. Počet nakažených je opravdu alarmující, a to zejména v jižní Africe. K sestrojení kreativní mapy jsem použila školní program GIS, kde jsem sestrojila kartogram z dat stažených na již uvedené internetové stránce. Tento kartogram jsem vytiskla na průhlednou folii a nalepila na injekční stříkačku, kterou jsem zakoupila v lékárně.

Popis: Má sestra se zajímá o umění a tvoří a má mnoho nástrojů pro vytváření jakýchkoliv výtvarných technik. Když jsem na jejím stole viděla redispero, v mé hlavě se zrodil nápad zkombinování techniky perokresby a akvarelu. Mapy kreslené perokresbou vypadají poměrně staře, svým způsobem hezky. S cílem staře vypadající mapy jsem také zvolila speciální papír, který není úplně bílý ale spíš světle žlutý. Začala jsem s perokresbou, dále pokračovala s barvením. Abych vyznačila horské hřbety, pouště, jezera, pánve a města, použila jsem jak techniky kreslení, tak barvení: pro vyznačení pásem hor jsem nakreslila vrcholky kopečkovou metodou a obarvila je hnědě, pro vyznačení pouští jsem nakreslila tečky a obarvila je okrově, atd. – víceméně podle kartografických zvyků. Abych řekla pravdu, navzdory mému očekávání mě vytváření mapy bavilo. Přestože je těžké nápad v hlavě realizovat na list papíru, nakonec mi vyšla pěkná mapa.

Popis: Vznik této mapy byl inspirován hrou Monopoly a její českou obdobou Dostihy a sázky. Tato mapa je tedy vlastně stolní hrou, při které se hráči pohybují po mapě celého světa, v jednotlivých státech nakupují pro danou zemi typické „komodity“ a snaží se obrat své protihráče o všechny geopeníze. Pro bližší informace si přečtěte přílohu „PRAVIDLA HRY“: hráči hází kostkou, podle toho kolik jim padlo, se posunou o daný počet políček ve směru šipek na políčku START; v případě, že hráč vstoupí na políčko, které je označeno názvem nějaké země, může si v ní lokalizovaný „průmysl“ koupit – odevzdat sumu odpovídající ceně do banku a umístit svůj žeton na dané políčko; pokud hráč vstoupí na políčko země, kterou již vlastní (už na ní má svůj žeton), může daný „průmysl“ vylepšit – ještě jednou zaplatit kupní cenu a umístit svůj druhý žeton; jedno políčko může být vylepšeno max. dvakrát (tedy na jednom políčku se mohou nacházet max. tři žetony); jestliže vstoupí hráč na políčko, které již někomu patří, musí majiteli zaplatit sumu, jejíž velikost se určí na základě počtu žetonů majitele na daném políčku; je-li na políčku jeden žeton, zaplatí ten kdo na něj vstoupil majiteli 50 % pořizovací ceny (suma uvedená dole na políčku); při dvou žetonech to je 100 % a při třech 150 % (všechny platby se zaokrouhlují na celé stovky geopeněz nahoru); v případě, že někdo vlastní 3 země, jejichž hospodářské aktivity spolu nějak souvisejí (takové trojice jsou vždy označeny stejnou barvou rámečku), jsou poplatky za jejich využití jinými hráči vzhledem k monopolnímu postavení jejich majitele vždy 3x vyšší; v některých políčkách je přímo napsána nějaká událost, která se tomu, kdo na dané políčko vstoupil, přihodila; v takovém případě musí tento hráč danou věc vykonat (např. odevzdat nějaké peníze do banky, házet ještě jednou…); posledním typem políček jsou políčka „Náhoda“ ...

Popis: Po zhlédnutí ukázek jsem se snažil vymyslet něco jiného než bylo již vytvořeno a zároveň jsem se chtěl předchozími výtvory nechat inspirovat. Volba techniky byla pro mé rozhodování zásadní. Ze začátku jsem chtěl vytvořit něco na způsob pop artu Andyho Warhola, ale kvůli velkým nárokům na techniku, jsem tuto možnost zavrhl. Nakonec jsem se rozhodl pro koláž, a to proto že není příliš náročná, ale na druhou stranou je efektní. A proč zrovna kraje ČR, jejich charakteristiku? Každý kraj je něčím známý, ať už v tom dobrém či špatném. Do svého díla jsem chtěl zakomponovat i něco ze sebe a proto jsou charakteristiky krajů mojí asociací na ně. Původně jsem chtěl všechny kraje vytvořit z potravin, jež jsou originálním produktem krajů. Nakonec jsem se volil kombinaci s obrázky, které kraj vystihují nebo mi ho asociují. Bylo to především z důvodu trvanlivosti a také, že potraviny mění po čase barvu i vůni. Své dílo jsem chtěl pojmout i s nadhledem a trochou legrace, proto je kupříkladu kraj Vysočina charakterizován salámem nebo kraj Olomoucký doktorem Hudečkem.

Popis: Vytvořila jsem mapu naší zahrady – takové, jakou si ji pamatuji ze svého dětství. Mapa je na obyčejném papíru, ve formátu A3. Ke kresbě jsem použila barevné pastelky, fixy a tenký černý a modrý popisovač. Základní tvar a členění zahrady odpovídá skutečnosti, do jednotlivých míst jsou ale vloženy spíše mé vzpomínky. Aby mapa vyhlížela zajímavěji, pokusila jsem se nakreslit některé její části (především domy a ploty) v 2,5D – takže jde o kombinovaný pohled, ne přímý pohled svrchu. Kresba je doplněna vytištěnými obrázky a autentickými fotkami. V mapě lze nalézt mnoho popisků, ať již různých her („Kdo se vydrží dýl točit“) nebo určitých míst („Pohřebiště zvířat“). Musím ale podotknout, že vše není zaznamenáno zcela přesně tak, jak to doopravdy bylo – jde spíše o kompromis (mnoho aktivit se nevešlo, bylo by velmi náročné je vysvětlit/zakreslit). Nadpis jsem se pokusila vytvořit hravý, aby evokoval dětské knížky a časopisy. Nakonec jsem nechala mapu barevně zkopírovat.

Popis: Když jsem byl mladší, byl mou velkou zálibou fantasy žánr. Svět Pána prstenů jsem doslova hltal, hrál jsem Dračí doupě a účastnil se larpů. Bylo tedy naprosto jasné, jak bude vypadat moje kreativní mapa. Při hraní Dračího doupětě jsem přicházel do styku s ručně kreslenými mapami různých fantasy světů, a proto jsem se asi v 16- ti letech rozhodl nakreslit svou mapu. Výsledné dílo bylo formátu A0, avšak nikdy nebylo pro samotnou hru použito. Řekl jsem si proto, že v rámci kreativních map se pokusím o další svou fantasy mapu. Tentokrát není dílo tak velkého rozsahu, avšak esteticky působí lépe, je propracovanější a snažil jsem se vyvarovat chyb, kterých jsem se předtím nevědomky dopustil. Zobrazená země je naprosto smyšlená, a proto neodpovídá žádné existující pevnině. Jako podklad jsem použil pergamenu podobný barevný papír pro hezčí vzhled mapy. Ze začátku mi vrtalo hlavou, že by nebylo špatné celou práci udělat na počítači, ale tuto myšlenku jsem zavrhl. Nakonec jsem vše nejdříve nakreslil tužkou a později obtáhl centrofixem. Největší oříšek bylo nakreslení směrové růžice a dekorativní lodě. Sám se za zručného kreslíře opravdu nepovažuji, a proto sem byl s výsledkem velice spokojen.

Popis: Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co mám dělat a jaký druh kreativní mapy mám zvolit. Nejprve jsem chtěl vytvořit mapu Chrudimi jako koláž, protože tam bydlím a je to velmi hezké historické město. Pokoušel jsem se připravit si nějaké podklady v AutoCADu, ale zjistil jsem, že je to pro mě velmi složité téma, z důvodu mé absolutní neschopnosti tvořit. A tak jsem požádal svého taťku o pomoc při hledání něčeho, co není pro mě příliš složité a co je zároveň zajímavé. Taťka mi poradil, abych vytvořil mapu pivovarů v České republice. Byl to dobrý nápad, ale jak na to? Chtěl jsem použít pivní tácky a nalepit je na papír, ale tyto tácky jsou příliš velké, aby se daly využít pro celou Českou republiku. A tak jsem si vybral jen část ČR – Pardubický kraj. Nejprve jsem nakreslil kraj se základními topografickými prvky jako okresní města, hlavní silnice, železnice a řeky. Poté jsem nalepil pivní tácky na papír a vytvořil „pivní izolinie“. Musím říct, že mapa, kterou jsem vytvořil, není tak hrozná, jak jsem zpočátku očekával.

Popis: Můj první nápad byl udělat koláž, druhý pak použít nějaký netradiční materiál, a nakonec jsem chtěla nějak vtipně propojit vzhled mapy a její téma. A proč tedy neudělat Ostrovy koření z koření? Vzpomněla jsem si na označení moluckého souostroví pocházející z koloniálních dob – Ostrovy koření, a vše bylo jasné. Samotný tvar mapy – krabice bez víka – vyšel jednoduše z faktu, že na formát A3 nešly všechny plánované části mapy poskládat, a krabice se ukázala být ideální pro jejich rozmístění a navíc ještě přidává na nevšednosti. Nejprve jsem nabatikovala kus staré látky namodro a obalila jí stěny krabice, má představovat moře. Vše ostatní už je z bazalky, hřebíčku a bobkového listu. Na hlavní plochu (dno) jsem umístila samotné ostrovy (z bazalky) se směrovkou a popisem z hřebíčku. Ostrovy pak pokračují i na vnitřní stěně krabice, chtěla jsem tak vytvořit lehký optický efekt. Nápis „Ostrovy koření“ na dalších dvou stěnách a směrovka jsou sestaveny z bobkového listu, vytváří takové efektní písmo. Na čtvrté stěně nesmí chybět měřítko, na které se dokonale hodil hřebíček. Ten pochází právě z Moluk, takže použít ho do mapy bylo nevyhnutelné. Hotovou mapu Ostrovů koření z koření pak nejen vidíte, osaháte, ale i cítíte.

Popis: Nápad zpracovat tuto mapu byl vyvolán mým obdivem starých map našeho území, konkrétně pro mne byly velkou inspirací mapy Stabilního katastru v Čechách vzniklé v letech 1826 - 1843 a také mojí zálibou v kreslení. Velice se mi líbí jejich výtvarné zpracování, a proto jsem se pokusil takovouto mapu vytvořit sám a nakreslit ji. Oblast, která je zobrazena na mapě, jsem si zvolil proto, jelikož jde o Doubravku, což je část Plzně kde bydlím. Nejedná se o současný a přesný zákres jednotlivých objektů, ale o rekonstrukci stavu v polovině 19. století. Pro zpracování jsem si zvolil techniku kresby tenkým černým fixem doplněnou o barevné pastelky. Popis jednotlivých parcel byl proveden tenkým červeným fixem. Ke starým mapám patří i přírodní materiály, tudíž jsem zvolil jako materiál mapy dřevitý papír formátu A4, který se k tomuto záměru podle mého názoru velice hodí. Barevné zpracování jednotlivých budov je podobné jako u výše uvedených map, tady zděné obytné budovy jsou vybarveny tmavě růžovou a hospodářské budovy jsou žlutou. Mapa obsahuje všechny základní kompoziční prvky (legendu, název, měřítko, tiráž, mapové pole) a je doplněna směrovkou. Abych navodil starý vzhled výsledné mapy, opálil jsem okraje papíru a nepatrně mapu zmuchlal.

Popis: Na první pohled by leckdo mohl zapochybovat, zda-li se vůbec ještě jedná o mapu. Na následujících řádcích se proto pokusím odůvodnit a patřičně podložit svoje přesvědčení, že jedná. Chtěl jsem nějakým způsobem poukázat na množství zpráv a informací z nejrozličnějších koutů světa, se kterými jsme dennodenně v kontaktu a na to, že geografická vzdálenost míst v dnešní době v oblasti přenosu informací nehraje prakticky žádnou roli. Cílem bylo znázornění současné informační globalizace světa a absolutní provázanosti jeho částí. Ku příkladu noviny, které, s jakousi pro nás naprostou samozřejmostí, denně přinášejí jen pár hodin staré zprávy o dění i na těch nejodlehlejších místech naší planety . Jako téma pro svojí mapu jsem zvolil svět infotmací a zpráv. Nejedná se tedy o zobrazení konkrétních oblastí, ale o zobrazení abstraktního světa. Světa, který každý z nás vnímá subjetkivně a tedy také jinak. Částečně se tedy jedná o mapu mentální, částečně o mapu fiktivní. Ortodoxní kartograf by mohl namítnout, že to není zcela košér, nicméně jedná se o kreativní mapu. Jako výtvarnou techniku pro svoji mapu jsem zvolil asambláž. Motiv skládačky jsem použil k demonstraci principu dobře fungujícího, přesně seřízeného informačního mechanismu, který však nemůže fungovat při eventuální absenci některé ze svých částí, neboť do sebe všechny zapadají a mají svoji nezastupitelnou úlohu (výše zmíněná absolutní provázanost). A taky proto, že mám rád hlavolamy. A co se týče realizace mapy, práce měla dvě části. Prvních několik hodin jsem se vztekal u vyřezávání dílů z polystyrenu listem pily na železo a dalších několik hodin jsem se vztekal u vystřihování a nalepování článků z novin (Právo 26.11.2009) a jejich částí.

Popis: Nápad vytvořit tuto mapu se zrodil, když jsem cestou z Albertova spatřil značku hladiny vody z povodní roku 2002 na eskalátoru ve stanici metra Karlovo náměstí. Ačkoliv zpráv o zatopení metra bylo v médiích spousta, uvědomil jsem si, že jeho rozsah si jen těžko dovedu představit. Informací o tomto tématu bylo naštěstí pro mě spoustu a byly velice snadno dostupné. Větší problém byl jak je zachytit tak, aby si každý mohl snadno a rychle udělat představu, které úseky byly zaplaveny a jak na tom byly jednotlivé trasy metra ve srovnání s ostatními. Klasická schematická 2D mapa už samozřejmě existovala, ale podle mého názoru není příliš atraktivní. Chtělo to něco hmatatelného, a proto jsem se rozhodl udělat jednoduchou a názornou mapu v 3D. Zatopené úseky metra jsem se rozhodl znázornit vodou, tedy živlem, který onu událost způsobil. Pro ještě lepší představu toho jak na tom byly jednotlivé trasy má voda stejnou barvu jako trasy, které zatopila.

Popis: Mám rád práci se dřevem, a tak jsem se rozhodl vytvořit svou kreativní mapu z tohoto materiálu. Problém byl jen co a jak zobrazit. Napadlo mě, že by to, co zobrazuji, mělo nějak souviset se dřevem, a tak jsem si vybral dřevozpracující průmysl. Podkladem mi byl Atlas České republiky od Kartografie Praha z roku 2005. Našel jsem si překližku odpovídajících rozměrů a obkreslil jsem na ni z papíru obrys Česka. Upevnil jsem překližku do svěráku a připevnil pilový plátek do oblouku lupínkové pilky (pro méně zručné, je lepší si pořídit více plátků). Tehdy jsem vzpomenul na svá školní léta na základní škole, kdy jsem se učil vyřezávat v rámci vyučování, a jak se říká: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.“ Vyřezal jsem obrys a pak přišla na řadu Elektronická transformovaná páječka typ ETP III 220V, kterou vyrobilo výrobní družstvo KYJOVAN Kyjov, pod vedením nadřízeného orgánu ČSVD PRAHA, původní cena 125 Kčs, se kterou jsem vypálil názvy a pozice měst s dřevozpracujícím průmyslem.

Popis: Myšlenku prohození kontinentů a oceánů jsem zahlédla na internetu. V dnešním hektickém světě se mi ta převrácenost zalíbila a začala jsem jí dále rozvíjet. Na nově vzniklé pevnině jsem jako státy namalovala litosférické desky a pohoří jsem nechala podmořské hřbety. Hloubku oceánů a moří jsem znázornila inverzně k současné výškové členitosti, lesy jsem znázornila náhodně. Názvy států, moří, oceánů a pohoří jsem pojmenovala tak, že odpovídají aspoň zčásti opravdovým geografickým jevům. V této fázi mapa začala silně připomínat fantasy mapu. V tom jsem si vzpomněla na Čapka a jeho Válku s mloky, zadívala jsem se na svou mapu a bylo jasné, že tyto témata hodící se k sobě propojím. Mlok posloužil jako směrová růžice a pod mapou jsem se pokusila znázornit jeho biologický vývoj. (Přiznám se, že jedno zvíře není z jeho vývojové větve, ale všechna existovala a jinak vývoj odpovídá). Cesty jsem znázornila taky náhodně, akorát od oceánu k oceánu, protože mloci v Čapkově knize také primárně žili pod vodou. Celou mapu jsem se také snažila stylizovat trochu do historické či staré mapy. Některé jevy nejsou zakresleny kartograficky správně, ale mapu jsem uchopila spíše jako výtvarné dílo.

Popis: Nápad vytvoriť kreatívnu mapu s tématikou NBA ma napadlo hneď pri prvej myšlienke. Šport je mojím veľkým koníčkom. A samotná NBA pred telkou s chipsami je moja obľubená činnosť. Niečo k samotnej tvorbe mapy. Problémom bola technika, pomocou ktorej som mal danú mapu vytvoriť. Prvotný nápad spočíval v tom, že miesto tvrdého papiera použijem polystyrén. Bohužiaľ, aj mne, zo záhadných dôvodov sa mi nepodarilo zohnať polystyrén a tak som nakoniec ako materiál zvolil tvrdý papier. V mierke 1:20 000 000 som zobrazil USA, vyplnil kompozíciu mapy a nastala hlavná pytlačka. Vystrihovanie basketbalových znakov jednotlivých klubov, spojené s lepením na paratka a následným vpichovaním do mapy na spravné miesta. Práca vyžaduje obrovskú dávku trpezlivosti, hlavne pre ľudí, ktorí nemajú v láske nožnice. S výsledkom som, ale nakoniec spokojný. Kreativosťou som totiž nikdy moc neovplýval. Prípadným budúcim záujemcom o tvorbu podobnej mapy by som doporučil v prvomrade namiesto papiera zvoliť polystyrén, ďalej veľkú trpezlivosť, ostré nožničky a pohár dobrej kavičky. Vysledné dielo nakoniec vždy poteší.

Popis: Můj první nápad byl, udělat mapu hvězdné oblohy. S dalším nápadem mi pomohla má sestra, která navrhuje budovu golfového klubu. Tak jsem se rozhodla, že udělám mapu golfového hřiště. Sestra mi poskytla všechny podklady (mapy a fotky). Dále byl problém materiál, ze kterého bude mapa vytvořena. Nakonec byl zvolen modurit. Tento materiál je trochu podobný keramické hlíně. Ale modurit má jinou barvu, jiné vlastnosti a jiné zpracování. Bylo obtížné najít obchod s moduritem. Je možné koupit více druhů moduritu. Existuje schnoucí na vzduchu a teplem tvrditelný, Byl koupen schnoucí na vzduchu. V balení nebyl návod, tak jsem nevěděla kolik mám přidat vody a jak dlouho modurit schne. Práce s moduritem byl jeden velký pokus. Nejprve byl udělán podklad ve formátu A4. Poté byly udělány green a fairway. Nakonec bylo doděláno parkoviště a golfový klub. Modurit týden schnul. Potom byl vybarven křídou. Naneštěstí podklad za týden rozpraskal. Tak jsem dala mapu na černý ozdobný papír a napsala název mapy. Poučila jsem se: lepší klasický než nevyzkoušený materiál. Měla jsem mnoho problémů a starostí s moduritem.

Popis: Nejdříve jsem přemýšlela o tom, jak vytvořit něco sice kreativního ale taky i použitelného v praxi. Mám totiž raději věci praktické, které jsou jen ozvláštněné autorovou kreativitou. Jako člověk, který se dlouhou dobu pohyboval ve skautingu, mám za sebou vymýšlení mnohých map a plánků k našim hrám. Jako budoucí učitelku mě nemohlo napadnout nic jiného než vytvořit mapu jako puzzle. Puzzle totiž rozvíjí naši (a především dětskou) schopnost myslet, představovat si. Abych zachovala alespoň přibližný tvar hranic německých spolkových republik, musela jsem si nejprve vytisknout předlohu a následně ji obkreslit. Pro vybarvení ploch jsem využila pravidlo čtyř barev, které jsme si vysvětlili v loňské kartografii. Použila jsem žlutou, červenou, zelenou a modrou temperu. Hotovou mapu i s ostatními náležitostmi (jako jsou směrovka, měřítko, tiráž, titul ad.) jsem rozstříhala na čtverečky 3×3 cm. Ve výsledku má moje puzzle 70 dílků. Nakonec jsem vyrobila na své puzzle efektní krabičku. Vše samozřejmě ručně :). A teď nezbývá nic jiného než začít skládat.

Popis: Kreativní mapa. Super, říkala jsem si. Mám přece ráda kreslení a jemu příbuzné aktivity. Ale vymyslet téma, to už bylo o něco horší. Dlouho jsem přemýšlela, jak bych to pojala, měla jsem několik návrhů, ale postupně z nich sešlo. Hlavním požadavkem na kreativní mapu pro mě bylo zpracovat něco, co člověk využívá každý den a připadá mu to naprosto běžné, všední. Chtěla jsem do mojí kreativní mapy vložit vtip a zároveň zachovat věcnost. A pak mě to napadlo – shodou náhod jsem zrovna pila mléko - udělám ,,mapu“, která se bude týkat mléka. Zalíbila se mi ta myšlenka a nakonec jsem to pojala jako přání českých krav, abychom kupovali jejich výborné mléko. Žádné zahraniční. Nejprve jsem vytvořila v GISu kartogram Počet krav chovaných pro mléko v jednotlivých krajích České republiky. Pak jsem vytiskla obrázky kraviček, které jsem umístila na krabici od mléka. Výroba mi trvala asi 3 hodiny, bavilo mě to. Snad se bude líbit.

Popis: Inspiraci k tvorbě skládačky mi dal můj rok a půl starý bratr, který je ve věku, kdy skládačky jsou pro něj vším. Dřevo mi přišlo nejvhodnější, protože se s ním snadno pracuje a zároveň drží pěkně tvar (i když jak schne tak se trochu kroutí…). Tak jsem vzala starou překližku, lupenkovou pilku a po zakreslení hranic států USA (překreslila jsem z atlasu pomocí pauzáku a tužky) jsem začala vyřezávat. Vyřezávání šlo docela lehce, ale v záhybech se mi list do pilky párkrát zlomil. Téma na mapu jsem zvažovala, ale nakonec jsem vybrala zemědělství, protože je to něco mezi přírodním a sociálním tématem, stejně jako vyrobená překližka. Nejprve jsem zakreslila areály s využitím půdy a vykreslila pastelkami. Poté jsem si vytiskla nadpis, legendu, tiráž, měřítko, zdroje, směrovku (již z minulého semestru totiž vím, že mé písmo není vhodné a mám použít pc sazbu) a pomocí pauzáku a kopíráku obtiskla na mapu a poté obtáhla černým centrofixem. Nakonec jsem to celé sešroubovala a bylo hotovo.

Popis: Moji mapu mě napadlo vytvořit poté, co jsem viděla mapu posluchárny Velká Geologická z minulých let. Chtěla jsem vytvořit něco vtipného a něco, co znají všichni mí spolužáci. Napadlo mě tedy zmapovat Albertov, ale jiným způsobem než se to dělá. Tak jak ho vidím já. Přejmenovala jsem významné fakulty podle sebe a doplnila důležitá místa pro všechny geografy. Dále jsem chtěla na této mapě ukázat, kudy chodím(e) nejčastěji. Je patrné, že nejčastěji je to do školy, poté do menzy a na tramvaj a do hospody :-). Také jsem chtěla zachytit, jaký vztah mám k jednotlivým budovám a místům. Místa, která jsem nikdy nenavštívila jsem označila jako „Neznámá oblast.“ V legendě jsem chtěla naznačit, která místa navštěvuji nejraději. Je to samozřejmě menza, obchod, hospoda a kavárna. Do školy chodím někdy ráda a někdy nerada a k ostatním budovám nemám vztah. Byl to dobrý nápad, ale asi jsem člověk bez fantazie a barevného cítění.

Popis: Dlouho jsem se nad tématem své kreativní mapy rozmýšlela, Poté jsem zvolila mapu pro děti, protože studuji učitelský obor. Moje mapa znázorňuje Galapážské souostroví v Tichém oceánu. Hlavní charakteristikou Galapág je podle mého názoru typická zvířena, zejména želva sloní, proto jsem celý podkladový papír vystřihla ve tvaru želvy, která má znázorňovat oceán. Použila jsem metodu barevné hypsometrie s barvami žlutá, hnědá a červená. Z kartonu a barevných papírů jsem vyrobila plastický model souostroví. Je rozdělený do tří intervalů nadmořských výšek (0–500, 500–1200, 1200-1660 m n. m.). Ostrovy jsou sopečného původu. Do volného prostoru na mapě jsem dala obrázky dalších zvířat, které jsou pro Galapágy typické – želva sloní, tučňák galapážský, leguán galapážský, lachtan galapážský a kormorán galapážský. Dále jsem do mapy zakreslila titul, měřítko, legendu nadmořských výšek, směrovku a tiráž. Doufám, že moje mapa by pro děli byla naučná a srozumitelná a snad by si děli zapamatovali tvar a rozmístění ostrovů a zvířata.

Popis: Měli jste už někdy pocit, když jste šli v Praze, že všude kolem vás jsou erotické prodejny, například Erotic City? Ano, já jsem měl ten pocit! To je hlavním důvodem pro vytvoření mapy, jako je tato. Udělat kreativní mapu, to byla dobrá příležitost dát do ní nějaké neobvyklé věci. Hlavní myšlenka je postavena na mozaice. Za prvé jsem chtěl udělat mapu s dívkou v pozadí, kterou bych rozdělil na mozaiky. Ale mapa není funkčně dokonalá, když nevidíte ulice, hlavní silnice, části města apod. To bylo důvodem, proč je rozdělena do mozaiky jenom dívka v pozadí. Použil jsem freeware program Andrea Mosaic. Jedná se o velmi jednoduchý program, kde si můžete nastavit počet snímků v mozaice, rozlišení, kvalita atd. Já jsem rozdělil můj obrázek na 10.000 malé mozaiky. Mozaiky jsou taky erotické fotky. Strávil jsem asi 6 hodin vybíráním nejlepšího obrazu (dívku) na pozadí. Pak jsem spojil stažené části města z mapy.cz a rozsekal jsem ji na velikosti, aby na něm byla každá Erotic City prodejna v Praze. Našel jsem adresy a obchody jsem označil purpurovým bodem. Vložil jsem ještě znak Prahy a znak Erotic City. Poslední myšlenka byla využít neobvykle písmena v názvu. Ano, taky jsou erotické. Nakonec jsem mapu vytisknul a teď se můžete podívat na moji první kreativní mapu. Užijte si to!

Popis: Vytvořit mapu tímto způsobem mě napadlo, když jsem si vzpomněl, že můj děda vlastní „vypalovačku do dřeva“, kterou si sám vyrobil. Když jsem tedy věděl, že mapa bude vypálena do dřeva, řekl jsem si, že téma by mělo být přírodního původu a tak vzešel nápad vytvořit mapu České republiky a do ní vypálit všechny národní parky a chráněné krajinné oblasti. Nejprve jsem našel prkno, které jsem uřízl a následně opracoval do konečné podoby. Poté jsem v programu ArcMap vytvořil tutéž mapu, která mi sloužila jako předloha hlavně kvůli zachování měřítka. Některé části jsem si předkreslil tužkou, aby mapa odpovídala skutečnosti. Do mapy jsem tedy vkreslil hranice NP a CHKO a každou oblast označil příslušnou výplní a popisem. Pro lepší orientaci v mapě jsem chtěl zakreslit největší české řeky (Labe, Vltava, Morava atd), ale během tvorby jsem zjistil, že nedokážu vypálit tak rozdílnou šířku linie, aby se lišila od ostatních. Po samotném vypálení jsem pro lepší vzhled natřel dřevo dvěma nátěry čirého laku a mapa byla hotova.

Popis: V pátek odpoledne jsem se rozhodl, že konečně už taky začnu tvořit kreativní mapu. Přemýšlel jsem nad zážitkem z dětství, který jsem měl v plánu interpretoval na tričko, které by působilo jako svědek jednoho mého dne v mém dětství. Měl jsem v plánu na něj otisknout fotbalový míč namočený v blátě a roztrhnout ho (nehoda, která se stala při přelézání plotu při krádeži vynikajících hrušek u sousedů). Jenže nastal problém s realizací. Nedokázal jsem si pod tím představit mapu. Při této překážce jsem se rozhodl tohoto nápadu zanechat a doufat, že nápad přijde sám. A to se potom i stalo. Ve tři ráno jsem se probudil a měl jsem nápad. Mapa Kolína na žárovce, která by působila jako projektor. Začal jsem prohrabávat skříň a hledal jsem žárovky. Bezvýsledně. Ještě, že je v Kolíně Tesco nonstop. Doběhl jsem do TESCA a koupil největší možnou žárovku, aby na ní bylo vůbec něco vidět. S pocitem, že mapu mám rozvrženou a materiál už také mám, jsem v klidu usnul. Další den jsem sháněl data. Na internetu nic takového doopravdy není, tak jsem vzal kolo a objel všechna možná Elektra v Kolíně, abych zjistil, kde se dají koupit žárovky a kde ještě seženu poslední kusy 100 W. Po mé projížďce (kdo by to byl řekl, že budu 5. prosince jezdit na kole) jsem dorazil domů a mapu na žárovku překreslil. Jediný nesmyvatelný prostředek byl lihový fix. Po dokreslení jsem žárovku našrouboval a rozsvítil. Nic. Nepochopil jsem proč, ale efekt byl nulový. Po konzultaci s několika přáteli jsem od Vojty dostal tip, abych to zkusil obtáhnout lakem. Protože já si nehty nelakuju, vyrazil jsem za spolužačkami, půjčil jsem si černý lak a mou tvorbu obtáhnul. Je pravda, že efekt stále není takový, jaký jsem předpokládal, ale oproti původní variantě se o mnoho zlepšil.

Popis: Z počátku jsem neměla tušení, jakou vytvořím svou kreativní mapu. Po dlouhém usilovném uvažování a přemýšlení mě beztak nic nenapadlo. Nápad přišel zcela nečekán. Když jsem se právě chystala ulehnout do postele, proletěl mi hlavou nápad s vyšíváním. Malinko mě k tomu popudila maminka, která se tím dříve zabývala. Nejdříve jsem doma musela zjistit, zda mám potřebný materiál. Materiál zcela chyběl. Tudíž jsem musela vyběhnout do města a pořídit čtvrtku ve formátu A3, pauzák a potřebné bavlnky. Barvy bavlnek jsem zvolila tak, aby k sobě příjemně ladily. Myslím, že se mi to celkem podařilo.Poté jsem se už mohla vesele vrhnout do náročné, ale ve skrze zábavné práce. Nejprve jsem přiložila pauzák na školní atlas a obkreslila tvar republiky. Následovně jsem přenesla tvar z pauzáku na čtvrtku. Nejprve jsem začala obšívat hranice republiky. Zvolila jsem na to klasickou fialovou barvu. Hranice jsou vyšity zdvojenou bavlnkou. Každý kraj v mapě je znázorněný jinou barvou. Na závěr jsem dopsala titul, tiráž, legendu a měřítko.

Popis: K nápadu vyrobit puzzle Afriky jsem byla inspirována knihou Atlas obrovského světa, který učí děti předškolního věku zábavnou formou nejzákladnějším znalostem o všech kontinentech světa a také svou mladší sestrou, která ráda skládá puzzle. Celá mapa je vyrobena ručně. Nejprve byla Afrika zvětšena a překreslena na čtvrtku o rozměrech 66 x 59cm. Potom jsem vytvořila legendu, tiráž, měřítko a směrovku. Všechno jsem pastelkami vybarvila a do některých zemí jsem tenkou fixou dokreslila důležité objekty, jako například slona, který představuje národní parky ve střední Africe nebo ropnou věž, která ukazuje průmysl Lybie. Všechny tyto prvky jsem opatřila popisy. Na karton stejné velikosti jsem nalepila oboustrannou lepicí pásku a na ni jsem položila čtvrtku s mapou. Nakonec jsem vše rozřezala na kousky puzzle. Celá výroba puzzle mi zabrala celý víkend, asi přibližně 7 hodin práce. Největší problém byl sehnat karton této velikosti, nalepit čtvrtku na karton rovně a také rozřezat všechny vrstvy –karton, lepenku i čtvrtku.

Popis: K vytvoření této mapy mě přivedl zážitek z jednoho večera, kdy jsem se vracela domů. Cestu mi zkřížilo procesí lidí nesoucí rozsvícené lampiony. Nevěděla jsem, odkud šli a kam směřovali. Později jsem se dozvěděla, že lampionový průvod se pořádá každoročně. Pořádají ho jak mateřské, základní školy, tak i školy vysoké. Letos byl však spojen navíc i s oslavami 20 let trvání demokracie v České republice, alespoň ten, který se konal v tento den, tedy 17. listopadu. Při sledování vzdalujícího se průvodu a planoucích světýlek mě napadla myšlenka, jak by takový celorepublikový průvod vypadal z pohledu shora, kdyby všechno ostatní bylo ponořené do tmy. Tuto ideu jsem se snažila vytvořit a „hodit“ na papír. Za předpokladu, že by se v každém sídle na území ČR konal lampionový průvod a ostatní světla byla zhasnuta, mohl by výsledný pohled shora vypadat podobně jako na mé mapě. Samozřejmě je to velmi hypotetické, minimálně světla v lampionech by musela být velmi silná, silnější než svíčky.

Popis: Prohlížel jsem různé umělecké směry a jako nejjednodušší a zároveň jeden z nejvhodnějších k vytvoření mapy se mi jevila právě geometrická abstrakce. Stál jsem před otázkou, jakým způsobem abstrahovat. Nejprve mě napadlo, že bych všechny státy abstrahoval do stejného tvaru o různých rozměrech (například obdélníku), nicméně z hlediska zachování sousednosti se to jevilo nereálné. Navíc jsem chtěl mít originální i téma, takto by to byla pouze geometricky abstrahovaná mapa států. Proč tedy nestanovit daný tvar nosičem informace? Volba padla na počet vrcholů daného polygonu. Teď ještě vymyslet nějaké zajímavé téma. Když už dělám bláznivou mapu, chtělo by to i bláznivé téma. Prvotní nápad byl: počet věží rezidence hlavy státu. Při bližším zkoumání jsem zjistil, že většina států by byly elipsy, tak jsem od toho upustil a zvolil o poznání míň originální téma – počet předsedů vlád od roku 1995 do současnosti. Když už se mapa států nazývá mapou politickou, přidám do ní nějaké čistě politické téma. Čím častější střídání předsedů vlád, tím více vrcholů, tím pádem je obraz státu podobnější realitě. Mnohé státy se tak bohužel staly poměrně obtížně zobrazitelné (ty se třemi a méně předsedy) a byl jsem nucen volit různých přesahů a mezer, abych se co nejvíce přiblížil realitě. K zobrazení států, kde hodnota byla menší než 3 jsem musel použít křivky, abych vůbec získal nějakou plochu. Další praktické využití této metody proto nedoporučuji. Státy jsou vybarveny v pěti barvách nikoliv proto, že bych neznal teorém čtyř barev, ale proto, že jsem chtěl každou zemi znázornit barvou, která se nachází na její vlajce.

Popis: Přesně si vybavuji okamžik, kdy mě napadla myšlenka vytvoření mapy z toaletního papíru. Nebylo to kupodivu spojené s potřebou navštívit WC. Přišlo to náhle ve chvíli, kdy jsme diskutovali o nápadech na vytvoření kreativní mapy. Hned jsem měla jasnou představu, jak bude má mapa ve finále vypadat. Bude to cesta kolem světa! Běžela jsem tedy nakoupit vhodné potřeby – gelová pera, aby nebyla mapa oboustranná, dětské razítko, lepidlo a hlavně toaletní papír. Původní myšlenku pokreslit celou roli toaletního papíru oblastí kolem rovníku, jsem rychle zavrhla. Zaprvé by většina role připadla na moře a oceány, zadruhé bych 200 útržků pokreslila územím o délce 40 000 km, tedy 200 km na každý útržek, což je 1,8° zeměpisné délky. A protože jsem neměla k dispozici tak podrobné mapy, je výsledek „kratší“ asi o 120 útržků a posunutý o 40° severněji. Samotná tvorba nebyla náročná a zabrala přibližně 4hodiny. A jeden bonus navíc - za pomoci gelových per s vůní jsem udělala z neparfémovaného toaletního papíru parfémovaný. AŤ SLOUŽÍ!

Popis: Při tvorbě této mapy jsem několikrát změnil a postupně dolaďoval obsah mapy. Nejprve jsem chtěl v mapě nějakým způsobem zachytit produkci sýrů na francouzském kontinentálním území podle regionů. Z nedostatku dat a rozmístění jsem se poté rozhodl pro gastronomické speciality jednotlivých krajů. Ani tento nápad nakonec nezůstal dlouho a nakonec jsem vytvořil mapu Francie a do každého regionu jsem umístil obrázek, který daný region nějakým způsobem reprezentuje. V programu AutoCAD jsem si vytvořil mapu regionů, do které jsem poté nalepoval jednotlivé obrázky. Každý obrázek je vlepen do regionu a je přichycen pouze jedním jeho koncem. Po odklopení obrázku se na druhé straně objeví název daného obrázku, abych zamezil spekulacím co jednotlivé obrázky představují. Nejhorší část při tvorbě této mapy přišla ve chvíli, kdy bylo potřeba přilepit popisky k zadním stranám obrázků a následně ty obrázky vlepit do podkladu. Tato část zabrala nejvíce času, nicméně při troše trpělivosti a pečlivosti se dá zdárně dovést do kýženého cíle.

Popis: Jelikož jsem nechtěl dělat kreativní mapu až moc kreativně, dlouho jsem přemýšlel jak zkombinovat kreativitu s alespoň částečným uplatněním schopností získaných během studia. Po dlouhém přemýšlení a pokusů v GISu jsem se zaměřil na program Corel, který jsem hojně používal v 1.ročníku při tvorbě map. Rozhodl jsem se použít normální mapu světa jako předlohu a vytvořit mapu úplně nového světa. Princip byl jednoduchý, udělat si mřížku pro mnou zvolené zobrazení (Robinsonovo) a poté jen v Corelu kreslit kontinenty, ostrovy a poloostrovy. Následně jsem jen zapsal to, co na mapách bývá (rovnoběžky a poledníky) a vrhl se na část nejsložitější. Nejsložitější část byla vymýšlení jmen. Většina z nich jsou zkomolená jména kamarádů, kteří mi pomáhali nebo přeházená písmena ze jmen věcí které mě při práci obklopovaly. (Můžete například vyhledat jméno skupiny, zvířat a podobně). Po dokončení tohoto náročného úkolu jsem mapu už jen vytiskl na formát A3 a výsledek můžete vidět sami.

Popis: Vybrala jsem mapu České republiky, která zobrazuje administrativní členění státu, vodstvo a nadmořskou výšku. Mapa je vyrobena barvami na sklo. Barvy znázorňují nadmořskou výšku, linie znázorňují administrativní členění a vodstvo. Mapa je složena ze dvou částí. První část je papír s titulem mapy, podtitulem, legendou, měřítkem, směrovkou, tiráží a mapovým polem s vodstvem. Druhá část mapy je nakreslená barvami na sklo. Mapa je umístěna na fólii. Po odlepení mapy z fólie může být použita např. jako dekorace do okna, nebo na lakované dřevo.

Popis: Jako téma pro svou kreativní mapu jsem zvolil podlahy v rodinném domě, kde žiji. Toto téma mě napadlo záhy po zadání práce, protože má sestra je inženýrka pozemního stavitelství a projekty tohoto rázu mě u ní zaujaly. Usoudil jsem tedy, že bude zajímavé takto zmapovat podlahy, po kterých se denně procházím. Také jsem hodnotil, že při využití všech materiálů, které jsou u nás použity, by mapa mohla být pestrá. Menší problémy se objevily při řezání dřeva, které se někdy lámalo a také koberce, který jsem mohl nařezat pouze po řádcích, po kterých je ušitý, protože při přestřižení vláken se kraje třepily. Při popisování jednotlivých částí podlahy jsem musel na koberec vystřihnout čísla z bílého papíru, protože popis černou fixou by byl nečitelný. Oříznutí mapy (na každé straně jiný sklon střechy) bylo přizpůsobeno tak, aby zhruba odpovídalo skutečnému sklonu střechy na našem domě. Tato práce mi zabrala nemálo času, ale s výsledkem jsem nad očekávání spokojený.

Popis: Mým prvním nápadem na kreativní mapu bylo upéct perník nebo nějaký dort. Za námět jsem si vybrala povodí. Ovšem jsem si uvědomila, že po tři týdny nebudu doma a péct takovéto dílo na koleji by nebylo nejjednodušší. Proto jsem se rozhodla pro vyšívání. Vyšívání je pro mě práce, při které jsem mohla odpočívat a přijít tak na jiné myšlenky. Nebylo tomu tak však při vyšívání titulu mapy, kdy mě jednotlivá písmenka přiváděla k šílenství. Ale potom jsem si řekla, že se jedná o kreativní mapu, že nikdo neví jak má správně vypadat, a tak jsem se přestala stresovat. A najednou to šlo samo. Když jsem vyšívala naposledy, byla jsem ještě malá a byl to dárek pro mou babičku. Ale myslím, že taková práce se nezapomíná. Předlohou pro mě bylo povodí, které jsem vytvořila již v minulém školním roce. Všechen potřebný materiál jsme měli doma, a tak jsem se mohla pustit do práce. Bavilo mě to a za tři dny byla mapa hotová. Tuto techniku bych ráda doporučila všem, kteří mají rádi ruční práce.

Popis: K perníku mám vztah odmalička, proto jeho použití jako materiálu pro tvorbu kreativní mapy bylo jedním z prvních nápadů, u kterého jsem nakonec zůstala. Co se tvaru týče, lze z perníku vytvořit téměř cokoli, od malých vykrájených tvarů přes skládací vánoční betlémy až třeba po trojrozměrné výrobky. Všechno včetně polevy je samozřejmě jedlé. Perník bývá většinou měkký hned po upečení, někdy mu prospěje několik dní odležení (nesmí ale být v suchém a teplém prostředí, protože jinak naopak tvrdne). Ke zdobení se používá cukrová poleva. Práce s ní vyžaduje trochu cviku, ale v zásadě není příliš těžká. Nejtěžší je udržet rovnou linii (což jak vidíte, dělalo i mě občas potíže). Na závěr bych dodala, že tento způsob tvorby mapy je vhodný téměř pro každého, komu kuchyně, popř.trouba není úplně cizí.

Popis: Nápad s termohrnkem přišel spíš z nouze. Neumím malovat, vytvářet plastické předměty z papíru ani dřeva a s pečením bábovek na tom nejsem o moc lépe. Termohrnek jsem poprvé zaznamenala při čekání ve frontě v jednom copycentru, spolu s potisky na trička a jinými, potisknutelnými předměty. V té době se mi to zdálo jenom jako celkem dobrý nápad na vánoční dárek, ale poté, co jsme dostali zadánu kreativní mapu, jsem tenhle názor přehodnotila – je to určitě dobrý nápad na kreativní mapu. Jiný mě stejně nenapadne. Po klasickém oddalování povinností jsem se konečně skoro na poslední chvíli pustila do práce. Nejdříve jsem zašla do onoho copycentra zjistit, co mě to vůbec bude stát, s jak velkými podrobnostmi můžu počítat a vůbec všechno okolo. Potom přišla na řadu samotná „výroba“ mapy v ArcMapu, která mi opravdu zabrala málo času a nebyla nijak náročná. Výsledná mapa měla mít velikost 7×9 centimetrů, takže jsem musela hodně zvětšit písmo, aby na hrnku bylo vůbec k přečtení. Nakonec jsem snad ale našla správnou velikost a ani hororové příběhy pánů z copycentra o rozostření obrázku se nakonec taky nekonaly.

Popis: Na úvod se musím přiznat, že jsem měl zpočátku zcela odlišnou představu o své kreativní mapě. Nechal jsem se totiž inspirovat některými loňskými výtvory a chtěl se pustit také do nějaké té perníkové mapy, avšak vzhledem k nevyhovujícímu cukrářskému vybavení a částečně své kulinářské nešikovnosti jsem tuto možnost zavrhl. Poté mě napadla myšlenka spojit svou oblíbenou aktivitu modelování papírových hradů a zámků s tvorbou mapy. Při té příležitosti jsem dokončil již dříve rozdělaný model hradu Karlštejna. Hrad jsem pojal jako významný kulturní symbol reprezentující střední Čechy, jejichž mapové zobrazení jsem použil jako podklad pro samotný model hradu. Samotná mapa zobrazuje nejdůležitější topografické prvky kraje (horstvo, vodstvo, základní dopravní infrastruktura), které slouží spíše pro orientaci. Zároveň je doplněna o základní symboly kraje (znak a logo). Celý model je tak pojat jako symbolické vyobrazení regionu s vyobrazením jeho dominanty. Model je papírový (použití lepidla, lepicí pásky) a počítačově vytvořená mapa (pomocí programu ArcGis) je též slepena s papírovým kartonem.

Popis: Celkem brzo jsem měl vymyšleno, co budu dělat. Nápad to byl opravdu originální a grandiózní, jenže jsem jaksi zapomněl myslet na to, zda ho dokážu zrealizovat. Teda věřil jsem tomu, že to půjde, ale než jsem přišel na to, že to nejde, zchudnul jsem o 30Kč (za barevný tisk). Musel jsem proto vymyslet nový grandiózní nápad. Štěstí stálo při mě, a tak nápad přišel docela rychle. Rozhodl jsem se namalovat svou pravou ruku. Nápad musel splňovat několik předpokladů. Za prvé musel být originální a za druhé dodržet kartografická pravidla a vedle těchto dvou nejdůležitějších tu bylo i několik dalších podřadných předpokladů. „MOJE PRAVÁ RUKA“ jak se zdálo, splňovala obě dvě hlavní podmínky. A tak jsem začal na díle pracovat. Za techniku jsem zvolil akvarel, neboť vodovky jsem měl doma. (rovněž jsem předpokládal rychlou tvorbu díla) Žlutá barva ruky a modré až fialové pozadí má evokovat pocit země a moře (použil jsem klasické kartografické barvy) Fialovou (né tak typickou barvu moře) jsem použil z důvodu, že je to komplementární barva ke žluté, a tak zvýrazní samotnou ruku. Jako impresionističtí malíři jsem nepoužil černou barvu, nicméně mapu jsem namaloval jinak než malovali oni. Nakonec bych zmínil, že docela obtížné bylo vytvoření legendy obzvláště textu. To mě také donutilo použít fix, zkazilo to sice celkový dojem, ale legenda je nezbytně nutná.

Popis: Vybrala jsem si téma blízké studiu na vysoké škole. Každý vysokoškolák navštíví alespoň jednu či více menz blízké jeho místu studia. Na mapě jsem chtěla zachytit rozmístění menz po Praze. Kvůli nedostatku místa již nezbyl prostor pro hodnocení kvality jídelen, což by mohlo být pro studenty přínosnější. K vypracování – jako rekvizity jsem použila příbor, talíř, párátka a chléb. Vytištěnou mapu Prahy jsem přes fólii obkreslila barvami na keramiku, sklo a vybarvila. K dispozici jsem měla pouze 5 barev, jejichž výběr jsem nemohla ovlivnit, a tak barevné složení je poněkud pestrobarevné a výrazné. Nejprve se musel vykreslit bílý okraj území a po utvrdnutí teprve přišla na řadu výplň jednotek. Po zaschnutí jsem obrázek přenesla na talíř. Zbývalo roztaveným silikonem přilepit názvy menz. Chleba ztvrdnutím posloužil jako výborný stavební základ pro párátko s pojmenováním. Vybraná technika přenesení reality do mapy je jednoduchá, nezabere mnoho času (nejdelší je čekání na zaschnutí barvy), ale vyžaduje trpělivost.

Popis: Pro svou tvorbu kreativní mapy jsem si vybrala tvar vějíře. Jeho kostra je vyrobena z ořezaných lékařských špachtlí do krku, ve kterých je vyvrtaná díra, kterou prochází šroub s matkou. Musela jsem uvažovat, jaké mapové pole bude nejvhodnější. Nejdříve jsem chtěla vytvořit mapu časových pásem, ale to jsem zavrhla, neboť mi přišlo lepší využít známého tvaru Ptolemaiova zobrazení, přesněji Ptolemaiovu mapu severní polokoule v normální poloze, φ0 = 30˚ s.z.š., střední poledník 170˚ v.z.d, protože svým tvarem krásně zapadala do mé konstrukce vějíře. Pro toto zobrazení jsem využila ArcMap - equidistance conic. Poté, co jsem vystřihla toto zobrazení, rozdělila jsem ho po odpovídajících stupních (kvůli správnému složení) a následnému nalepení, jsem zjistila, že nastal problém. Tím problémem byl nadbytek špachtlí a nesprávné složení vějíře. Tento problém jsem vyřešila odebráním jedné špachtle z kostry mého vějíře, na konečný počet 6 a rozdělení po 36˚. Mapu jsem musela znovu vytisknout a nalepit. Nakonec jsem přidala titul a podtitul, měřítko a tiráž.

Popis: Při vymýšlení námětu na svou kreativní mapu jsem si vzpomněla na Tristana Tzaru a jeho návod na vytvoření dadaistické básně. „Chcete-li napsat dadaistickou báseň, vezměte noviny, nůžky, vyberte v novinách článek tak dlouhý, jak dlouhou chcete mít báseň, vystřihněte článek, potom pečlivě vystříhejte slovo za slovem z tohoto článku a naházejte je do pytlíku. Lehce zatřepejte, vytahujte potom jednotlivé výstřižky jeden po druhém a skládejte je v takovém pořadí, jak jste je vytahovali. Pečlivě slova opište. Báseň se Vám bude podobat.“ Při vypracování jsem se držela návodu s několika menšími úpravami, a to, že místo novin mi posloužila mapa České republiky, kterou jsem rozstříhala podle oken sítě. Jednotlivé kousky jsem pak k sobě bez ladu a skladu či jakéhokoliv smyslu poskládala. To se plně shoduje s definicí mnou zvoleného uměleckého směru: „Tento směr (dadaismus – pozn.) je založen na principu náhodnosti, nahodilosti a nesmyslnosti věcí a vztahů, zdůrazňuje uměleckou absurditu, jako všechny nové avantgardní směry, chtěl šokovat a provokovat.“ A tak vznikla značně náhodná a nesmyslná dadaistická mapa…

Popis: Pro tuto mapu jsem se rozhodl z toho důvodu, že knihy J.R.R. Tolkiena patří k mým velmi oblíbeným titulům. Při tvorbě mapy jsem se rozhodl spojit moderní PC přístup s „ruční kreativní prácí“. Převod území Středozemě do digitální podoby nebyl náročný. Nejdelší část práce zabralo umístění a nastavení popisu v mapě a také tvorba vlastních bodových znaků. Pro rozlišení nadmořské výšky byla použita tzv. kopečková metoda a barevným pastelem byla odstínována barevná hypsometrie. Při volbě správného tvaru popisu a také pro celkovou kompozici mapy mi velmi pomohla kniha „Atlas Středozemě“ autorky K.W. Fonstadová. Autorka je totiž vystudovanou geografkou a kartografkou a působí na univerzitě ve Wisconsinu. Poslední částí bylo vykreslení a vybarvení mapy suchým pastelem. Ten jsem zvolil, protože je vhodný pro stínování a vytvoření jemných odstínů barev. Právě uspořádání barevných odstínů by mělo představovat kreativní část mojí mapy. Kromě mapového pole jsem byl vykreslen i zbytek mapového listu. Pro okraj mapového listu byly použity tmavější odstíny. Mapa obsahuje všechny povinné kompoziční prvky.

Popis: K tvorbě této mapy mě inspirovala zobrazení Země, která jsou založená na projekci. Chtěla jsem znázornit, jak by asi vypadal svět nebo jeho části, kdybychom se na něj dívaly z vesmíru během probíhající projekce. Vzhledem k tvaru vzniklé lampy jsem nemohla vytvořit mapu celé země, ale musela jsem vybrat jednotlivá území. Ztvárněné kontinenty nebo jejich části leží na jižní polokouli. Vybraná území jsem volila podle dvou hledisek. První je psychologické, většina obyvatel našich šířek si se světlem a teplem spojí spíše jižní polokouli než polokouli severní. Druhým hlediskem byl tvar území, který musel být protáhlý podél poledníků nebo kruhový. U ostatních tvarů by nastal větší problém s kompozicí mapy. Antarktida sice s teplem spojována není, ale její tvar odpovídal požadavkům lépe než zbývající kontinenty. K vytvoření jednotlivých map jsem použila marinovo zobrazení. Hedvábný papír jsem jako hlavní materiál vybrala především kvůli struktuře, kterou vytváří při prosvícení. Navíc není příliš silný, takže se dobře zpracovává pomocí jehly.

Popis: Mapy jsou umístěny ve sklech brýlí. Muži s hranatými brýlemi se v pravém skle odráží momentální realita. Ve všech ostatních sklech jsou znázorněny myšlenky lidí, kteří dané brýle mají na sobě. V levém skle muž s hranatými brýlemi je zobrazena jeho cesta, na jejíž konec musí doručit zboží. Muž s kulatými brýlemi je nadřízeným muže s hranatými brýlemi a v jeho pravém skle je zobrazeno jeho vnímání zahraničního obchodu Turecka s Bulharskem v roce 2009. V levém skle je pak výhled na rok 2010, kdy předpokládá rozvoj obchodu do Rumunska, ale především do Francie a Itálie. Tyto dva muže sleduje celník na hranicích, který se odráží v pravém skle muže s hranatými brýlemi. Tuší, že muži mají v kufru drogy, a tak přemýšlí, jestli je má zajmout a vše oznámit, nebo se nechat uplatit a vydělat na tom peníze. Mapy tak znázorňují pracovní cestu (muž s hranatými brýlemi) , zahraniční obchod Turecka (muž s kulatými brýlemi), ale také možná životní rozhodování (celník).

Popis: Inspirovala jsem se obrázky, které jsou složeny z malých fotek a tvoří jemnou mozaiku. Bohužel moje mapa žádný obrázek netvoří – bylo by to zcela nemožné, spíše sebevražda! Můj základní plán byl pokrýt celou Českou republiku fotkami primárně z vlastního archivu, poté jsem musela hledat i na internetu. Na obrázcích (fotkách) jsou hrady, zámky, přírodní scenérie, symboly nebo mé vlastní zážitky. Spolu s fotkami jsem si vytiskla podkladovou mapu, na kterou jsem fotky postupně lepila. Zvolila jsem si pevnou šířku fotky, a to vražedných 0,8 cm, a lepila tak, aby tvořily řady. Některá místa s velkým počtem zajímavostí zakryla ty s méně zajímavostmi, a tak dochází k nesrovnalostem a není zachováno sousedství. Je to zároveň i mentální mapa díky individuálnímu výběru míst a fotek. Bylo to velmi pracné. Asi nejhorší bylo fotky na mapu uspořádat. Čas strávený s tímto úkolem odhaduji na čistých 12 hodin. Hodnotím pozitivně, že jsem našla spoustu nádherných míst na budoucí dovolenou.

Popis: Dlouho mě nenapadala jakou mapu vytvořit a jakou technikou. Pak jsem objevila slupovací obrázky na sklo, které jsem kdysi dělala, tak jsem se rozhodla tak udělat i mou kreativní mapu. Původně jsem myslela, že bych vytvořila některé z azimutálních zobrazení nebo nějaké zajímavé obecné zobrazení (podle předlohy), nakonec se ale ukázalo, že tvary kontinentů jako třeba Evropa by v takovém měřítku a barvou aplikovanou z tuby šlo obtížně udělat, proto jsem použila nejméně členitý kontinent Afriku. Do ní jsem vyznačila obrysy států, a pak jsem jednotlivé státy barevně odlišila. Mapa je slepá bez popisu, protože do malých států (např. Lesotho) by nebylo možno umístit popis. Snažila jsem se dodržet kartografickou zásadu čtyř barev, to se mi povedlo, ale barvy jsou vcelku výrazné. Vzhledem k tomu, že se jedná o kreativní mapu, mi to ale nepřišlo na škodu. Jediné co se na mapě nepovedlo je tiráž v pravém dolním rohu, tu jsem musela napsat permanentním fixem.

Popis: Z množství nápadů na kreativní mapu jsem se nakonec rozhodl pro vyhotovení Fotbalové Francie s použitím znaků fotbalových mužstev 1. a 2. francouzské ligy, jelikož jsem fanouškem sportu a fotbalu zvláště. Francouzská liga patří mezi TOP ligy fotbalové Evropy, ne-li celého světa a navíc se v této lize nachází tým, kterému už od malička fandím, je jím Olympique de Marseille. Pomocí počítačového programu CorelDRAW jsem jako pozadí vložil státní vlajku Francie oříznutou obrysem hranic státu. Na toto pozadí jsem se poté snažil rozmístit znaky fotbalových klubů podle skutečné lokality, kde se nachází města, která reprezentují. Významnější kluby, jenž se drží na výsluní fotbalové Evropy, jsem znázornil většími symboly, zatímco méně známé týmy jsou reprezentovány malými znaky. Mapu jsem doplnil o státní znak, znak 1. Francouzské ligy a znak Francouzského národního mužstva. Nakonec jsem kreativní mapu doplnil nejzákladnějšími kompozičními prvky, aby to jako mapa opravdu vypadalo. Celé toto dílo mi zabralo zhruba 3 hodiny.

Popis: Ideu pro tuto mapu jsem nalezla v době, na kterou si možná každý z nás vzpomene. Je to okamžik, kdy spatříme poprvé onu mapu. Většinou to byla mapa se spoustou pestrobarevných obrázků, jenž se nenásilnou formou snažila dětem ukázat, kde které zvířátko žije, či jak máme na světě pestré národnosti! V tu bezstarostnou dobu nám právě tohle stačilo. Ten okamžik byl možná rozhodující, zda si dítě mapy zamiluje, přijme je s oddanou mlčenlivostí, či nad nimi začne hloubat a ponořovat se do svého vlastního světa myšlenek a začne nad nimi přemýšlet. Proto jsem se i já nechala unést světem dětských map, které poukazovaly na něco vzdáleného a tajemného, a zároveň exotického. Afriku jsem si vybrala právě pro to, že se na ní často zapomíná. Na mé mapě nehledejte správné zobrazení, města v podobě bodových znaků či názvy států. Hledejte na ní jenom to, co chcete opravdu vidět. Vzala jsem si papír, akvarelové pastelky a nechala jsem jen čistě pracovat svoji fantazii, která mi určovala, co je pro daná místa na africkém kontinentu typické a v neposlední řadě vyjadřuje mé pocity k této zemi. Neprobádanost Afriky dala vzniknout vzácné a neobyčejně rozmanité africké fauně a flóře. Každé zvíře, drobný květ, zrnko písku či nekonečné jezero má své poslání. A to vše dohromady utváří nevídanou přírodní mozaiku nesmírné krásy. Snad člověk využije své moci k záchraně tohoto obrazu, která je tu už po staletí pro naše poznání.

Popis: Pro mojí kreativní mapu jsem si vybrala koláž z "důležitých hlav Evropy". Většinou to byli presidenti, králové či královny. Rozhodla jsem se tedy vytvořit mapu všech zemí Evropské Unie a zemí sahající až po Ural. Postupně se ale moje myšlenka, toho jak má mapa vypadat měnila. Nejdříve jsem chtěla mapu sestavit z malých výstřižků, které bych vlepovala do předem vybarvené mapy, podle politické orientace všech zemí. Jelikož jsem ale chtěla mapu udělat přehlednější, udělala jsem mapu jen z obrázků všech státníků. Pro toto jsem potřebovala jen tabulku všech osobností a na internetových serverech jako je google.com nebo seznam.cz vyhledat nejvíce "reprezentující" fotografie. A jestliže se podíváte zblízka, můžete naleznout i ty nejmenší státy Evropy (např. Monako, Andoru či Lichtenštejnsko). I když se na mapě určitě najdou nějaké kartografické chyby, tvorba této mapy mě bavila.

Popis: Tato mentální mapa zachycuje centrum Pardubic a trasu z autorova bydliště do několika restauračních zařízení a zpět. Samotná trasa pohybu je postupně zvlněna tak, aby co nejvíce vypovídala o skutečné trajektorii, jež je ovlivněna množstvím alkoholu, jež člověk absolvující tuto trasu požil. Mapa nemá prostorové měřítko, ulice jsou zakresleny tak, jak jejich délku vnímá autor při chůzi po nich. Klasické prostorové měřítko je zde zastoupeno měřítkem časovým, které udává přibližnou dobu potřebnou k ujití daného úseku (úsekem je míněna trasa mezi dvěma restauračními zařízeními nebo výchozím/cílovým bodem a restauračním zařízením), přičemž se počítá i se zdrženími, která mohou při přesunu mezi jednotlivými podniky nastat (a většinou nastávají). Protože zaznamenaná trasa se v několika místech kříží sama se sebou bylo nutné v zájmu přehlednosti mapy přistoupit k použití šipek, které upřesňují jakým směrem trasa pokračuje. Na některých místech křížení šipky nejsou použity, protože že zvlnění trasy je v jednom směru natolik odlišné od zvlnění v druhém směru, že by použití šipek mapu jen znepřehlednilo.

Popis: Dělat mapu pražské hromadné dopravy byla pro mě jasná volba, protože jí využívám každý den. A navíc jsem na „svoje“ město patřičně hrdý. Původně to měla být mapa metra, ale po jistých komplikacích jsem se uchýlil k tvorbě mapy tramvají. Protože mám z minulosti vazby na modelářství, chtěl jsem využít pro mapu dřevo, se kterým mám jistou praxi a rád z něj něco tvořím. Zvolení dýhy se ukázalo jako vynikající nápad, protože mi dovolila vyříznout hranici města bez větších problémů. Původní návrh ze dřeva by byl takřka nerealizovatelný. Celé dílo jsem měl předkreslené v počítači a tak šlo hlavně o to, jak jej vhodně překreslit. Pomocí lampy se mi nakonec povedlo prosvítit dýhu a obkreslit trasy tramvají. Co se týče nových poznatků z mapy, tak bych řekl, že až nyní jsem si uvědomil, že ačkoliv je levý břeh Vltavy podstatně menší rozlohou, co do počtu tramvajových tratí může pravému břehu směle konkurovat. I počty jednotlivých konečných zastávek a vozoven nemluví výrazně ve prospěch pravé strany. A závěrečné poučení (varování) pro další tvůrce je takové, že práce se dřevem je věc jedna, ale volba vhodných prostředků a hlavě lepidla je věc úplně jiná.

Popis: Nápad na vytvoření této mapy se zrodil během párty s kamarády v jedné hospůdce. Nechtělo se mi dělat mapu v programu Gis, nebo jinak na počítači, chtěl jsem pustit uzdu své fantazii a nakreslit jak skutečnost vnímám já. Jelikož ve Vimperku je neuvěřitelný počet hospod, tak jsem se rozhodl že budu mapovat právě je. Na jedné z dalších akcí jsem dal dohromady věci potřebné k sestrojení mapy, a vytvořil jí. Práce to byla relativně dlouhá, hlavně slepování tácků a vzpomínání, kde je která hospoda, ale jinak mne to velice bavilo. Mapa asi zpracováním, ani vizuální kvalitou nebude úplně nejlepší, ale rozhodně zachycuje hlavní uskupení hospod ve městě Vimperk, takže pokud se člověk rozhodne, tak podle této mapy určitě trefí, v mapě jsem znázornil i to, jak jsou jednotlivé hospody kvalitní, a kde se dá příjemně strávit večer.

Popis: Dlouho jsem přemýšlela o námětu pro svou mapu. Nakonec jsem doma objevila knížku „Korálkové království“ z dětství a ta mě inspirovala. Vzpomněla jsem si na své výtvory (obrázky, náramky) a nápad byl na světě. Česká republika je drahokam v srdci Evropy – v mém ztvárnění spíše polodrahokam z materiálových důvodů. Mozaika zářivých ploch korálků na černém podkladě odlišuje jednotlivé kraje, ale smyslem je spíše estetický dojem. Tvorba byla velmi pracná, příště bych zvolila jinou techniku. Jednotlivé korálky jsem pomocí pinzety lepila vteřinovým lepidlem na podkladovou čtvrtku do předem vytvořených hranic krajů. Hranice krajů jsem z mapy překreslila na pauzák a z něj na čtvrtku. K dotvoření základních kompozičních prvků jsem použila speciální bílý fix. Závěr: časově i finančně náročné.

Popis: Z uměleckých směrů se mi vždy nejvíce líbil impresionismus. Řekl jsem si tedy, proč neudělat také kreativní mapu tímto stylem? Prohlédl jsem si na internetu nejznámější díla impresionistů a pokusil si zapamatovat, jak má takové dílo vypadat. Ptal jsem několika kamarádů a kamarádek, kteří mají silnější umělecké vnímání, ale žádný návrh mi nepřišel tak vhodný a zároveň kartograficky lehce stravitelný, než pohled na vzdálené kopce – v tomto případě na hřeben Železných hor, protože pohledu na něj v Chotěboři nelze uniknout. Snad mohu poznamenat, že jsem slyšel i nápad vytvořit mapu nahého ženského těla – k impresionismu vhodné téma, ale zaleknul jsem se drzostí tématu. Mapu jsem kreslil temperovými barvami na čtvrtku. Zkoušel jsem si dát záležet na viditelných stopách barvy na "plátně", jak je impresionismu vlastní. Když byl výhled hotový, připomněl mi obrázek pohledy s Chotěbořskou tematikou vycházející v edici "Pozdrav z Chotěboře", a doplnil jsem druhou stranu listu pohlednicovou strukturou.

Popis: Chtěl jsem vytvořit mapu, která by nejen obsahovala informaci, ale byla zároveň hrou. Proto jsem se rozhodl, že udělám mapu, kterou si uživatel bude muset nejprve poskládat, aby se tu informaci dozvěděl. Tedy chtěl jsem vytvořit mapu – skládačku. Napadlo mě, že jako materiál bych mohl použít krabičku zápalek včetně jejího obsahu. Zápalky jsem vysypal z krabičky na stůl, vybral jen ty hezké a pak jednu vedle druhé přimáčknul do placky z plastelíny. Z papíru jsem vystřihnul malý obrys Česka a obkreslil ho na upevněné zápalky. Protože je mapa spíše miniaturou, tedy jakýsi „extrém“, rozhodl jsem se, že i jejím tematickým obsahem budou dva extrémy, a to dvě největší (Praha, Brno) a dvě nejmenší (Březina, Vlkov) obce v Česku podle počtu obyvatel. Každou zápalku jsem pak označil písmenem A-X, aby bylo skládání mapy jednodušší. Poté jsem zápalky vyjmul z plastelíny a vrátil do krabičky, na kterou jsem vytvořil název mapy, legendu, měřítko, tiráž a obrázek s kladem zápalek v mapě. Musím říct, že volba zápalek jako materiál pro tvorbu mapy nebyl dobrý nápad. Fixy, které jsem použil ke kresbě a popiskům se na dřevě rozpily. V důsledku toho popisy nejsou dobře čitelné a mapa nevypadá tak hezky, jak jsem si představoval.

Popis: Když jsme dostali zadání "vytvořte kreativní mapu" vzpomněla jsem si na třetí ročník na gymplu, kdy jsme měli kreativně ztvárnit periodickou tabulku prvků. S kamarádkou jsme barvama na sklo nakreslili tabulku na zrcadlo. Chemikářka byla nadšená, že se konečně jako správný chemik vidí v periodické tabulce. Rozhodla jsem se pro ten samý způsob i u mapy, jenom se mi to zdálo málo kreativní, tak jsem usoudila, že mapu nakreslím zrcadlově. A zobrazím do ní, jak je zastoupený sklářský průmysl v České republice. Jakmile ale přišlo na realizaci nastaly velké komplikace.... nejprve, jak vlastně mapu kreslit, když jí na zrcadlo nemůžu nijak obkreslit ani si načrtnout tužkou a to všechno ještě zrcadlově? Nakonec jsem si vystřihla obrys ČR, který jsem obkreslila.... přitom jsem zjistila, že barvy na sklo nejsou vhodným nástrojem ke kreslení tenkých linií, natož pak pro psaní popisků, takže pro ty jsem zvolila lihový fix. Řeky jsem dokreslila podle odrazu v zrcadle. Psát zrcadlově bylo obtížné zezačátku, ale po chvilce to šlo skoro samo, je to stejný pocit, jako psát levou rukou :) Kdybych si měla teď vybírat jak kreativně vytvořit mapu, rozhodně bych nezvolila tento. Výsledek vůbec nedopadl jak jsem původně zamýšlela, i když to bylo hodně ovlivněno časovou tíží, jelikož jsem začala pozdě.

Popis: Dlouho jsem přemýšlel o tématu. Nakonec mne zaujala geometrická abstrakce. Značně mi připomíná dnešní moderní věk počítačů, ve kterých je velmi jednoduché vytvořit geometrické obrazce. Rozhodl jsem se tedy pro mapu z geometrických tvarů. Zvolil jsem Prahu, protože řeka Vltava zde má jedinečný téměř geometrický tvar. A jelikož mi čtverce připomínali počítače rozhodl jsem se, že moje mapa bude jakási idea budoucích možností technologií elektronického papíru. Které bude v budoucnosti možno využívat jako obyčejný papír, ale zároveň se bude jednat o jakýsi počítač. Jako podklad jsem původně chtěl zvolit pauzovací papír, ale jelikož je málo průhledný zvolil jsem igelitový obal od sešitu, což se skvěle hodí, protože by se zařízení mohly používat na téměř jakékoliv knize nebo sešitu. A proč průhledný materiál? Průhledný materiál jsem zvolil jako další vizi budoucnosti tzv. rozšířenou realitu. Elektronické přístroje, zde mapa na průhledném "displeji", budeme moci používat jako jakési brýle, přes které uvidíme skutečný objekt a navíc mnoho informací dodaných zařízením. Pro použití s kartografickými děly se to již začíná využívat dnes, ale nové ohebné a průhledné materiály by posunuly tuto funkčnost dále. Pro tvorbu na plast jsem zvolil lihovou fixu a kancelářské sponky představují hardwarové tlačítka.

Popis: Malování na tělo mě napadlo velmi brzy. Snažila jsem se přijít na něco originálního a tato technika ve výčtu již vytvořených děl na hodině nezazněla. Nápad jsem tedy měla, ale vymyslet co a především kam namaluji trvalo déle. Velmi odvážné nápady mé kamarádky jsem rychle zamítla, i když by měly asi větší úspěch, a rozhodla jsem se pro znázornění zeměkoule na své hlavě. Kamarádku jsem opět zklamala tím, že jsem si nenechala hlavu oholit, ale zbaběle jsem zakoupila plaveckou čepici. Pro lepší 3D představivost jsem si vypůjčila globus. Pracovní plochu jsem tedy měla připravenou. K samotné tvorbě bylo třeba už jen dokoupit barvy na obličej, tempery (pro případ, že by obličejové barvy na plaveckou čepici nechytly) a štětce. Moje práce má velikou nevýhodu. Nemůžete začít s předstihem, tudíž musí vše proběhnout až den, respektive noc před odevzdáním. Ve spánku by se barvy mohly rozmazat. Pokud bych stáhla čepici, tak by se srazila a barvy by rozpraskaly. Dílo je tedy vytvořeno na poslední chvíli a výsledek velice nejistý. Pokud se něco pokazí, je pozdě na nějaké přepracování. Jen doufám, že až půjdu do školy, nebude pršet.

Popis: Kreativní mapu jsem se rozhodl vytvořit metodou nazdobení koláče cukrovou polevou. Po upečení koláče a nanesení základové čokoládové polevy jsem povrch ozdobil cukrovou polevou. Téma bylo zvoleno tak, aby bylo příbuzné použité technice. Jedná se o počet úmrtí na Diabetes mellitis neboli cukrovku, v ve vybraných evropských státech. Vyjádřeno tečkovou metodou, jedna tečka odpovídá jednomu úmrtí na 100 000 obyvatel. Při výrobě se však vyskytly některé problémy, kterým je nutno při eventuálním opakování tvorby předejít. Je nutno zajistit co nejmenší tloušťku polevové čáry, nejlépe tím že zdobíme igelitovým sáčkem proděravěným jehlou. Velikost teček je vyhovující, ovšem v některých státech je informace zkreslená, neboť hustota teček je v nich vyšší , než v ostatních, protože mají malé území – např Portugalsko. Dalším problémem byl přesun koláče z pekáče do krabice. Je NUTNÉ koláč podložit pečícím papírem, pro lepší přesun. Údaj o počtu úmrtí je znázorněn pouze u těch státu u kterých byla k dispozici data. Zdroj – web Evropské komise. Dobrou chuť!

Popis: Pro svoji práci jsem si vybrala místo zvané U Kaštanu. Jedná se o krásné a tiché místo nedaleko obce Velké Petrovice, je to ideální místo pro odpočinek při výletě a navíc s nádherným výhledem do kraje. Na levé straně jsou pískovcová skalní města Ostaš a Broumovské stěny, na pravé straně můžeme vidět polské kopce Bor či pověstmi opředenou Hejšovinu. Co tu však chybí? Tabule, která by i ostatním turistům, kteří nejsou z tohoto kraje, popisovala, co vidí před sebou. Proto jsem se rozhodla, že vytvořím pohledovou mapu tohoto kraje. Jako materiál jsem si vybrala dřevo a pomocí pájky jsem do dřeva vypalovala kresbu. Nejdříve jsem si na tomto místě nafotila spousty fotek a nakreslila hrubý nákres. Poté jsem doma vše pořádně překreslila, vyryla do dřeva a začala vypalovat. Bohužel linie, které pájka dělala byly příliš tlusté, takže názvy jsou moc velké a už se mi tam nevešla nadmořská výška kopců.

Popis: Na téma pirátské mapy jsem příšel, když jsem náhodou nainstsaloval jednu pirátskou hru, která mě chytla svoji hratelností, příběhem a hlavně mě zaujalo zpracování map, podle kterých se člověk ve hře orientoval a pohyboval. Tak jsem si řekl, že tento nápad zrealizuji. Ve specializovaném obchodě jsem si zakoupil papír imitující starý pergamen. Na tento svitek jsem začal kreslit smyšlené ostrovy, osady a různé přírodní úvary. Vše jsem napřed nakreslil tužkou a poté obtáhl tuší. Podle vzoru ze staré mapy jsem také umístil směrovou růžici a vybarvil ji. Na závěr jsem mapu opálil zapalovačem, abych pergamenu dodal věrohodné vzezření a starodávný nádech. Práce na této mapě byla časově náročná, člověk musel být opatrný a pozorný, zejména při práci s tuší. Na závěr mohu říct, že mě tvorba této mapy bavila a výsledkem mého snažení je pozoruhodná imitace středověkých map.

Popis: Když jsme dostali zadanou kreativní mapu, hned mě napadlo, že bych mohla něco upéct. Ale nevěděla jsem co. Po dlouhém přemýšlení jsem vymyslela administrativní členění ČR – kraje. Otázka je, jak to udělat? Nejdříve jsem chtěla upéci perník, nakonec jsem se ale rozhodla pro piškot. Další problém byl,z čeho vytvořit obrysy České republika a krajů. Chtěla jsem použít čokoládovou polevu, ale není tuhá. Celý piškot jsem potřela tvarohem a obrysy udělala taky tvarohem – kakaovým. Takto vytvořená mapa mi ale přišla dost chudá. V atlase jsou jednotlivé kraje odděleny barvou. Jak to ale převést na piškot? Snažila jsem se něco vhodného najít v obchodě, ale nepovedlo se. Napadl mě barevný kokos, protože ale nebyl k sehnání, obarvila jsem si ho sama. Vysypat jednotlivé kraje kokosem, bylo dost náročné. Nakonec se ale povedlo. Dodělala jsem ještě měřítko a nadpis, tiráž jsem napsala na papír a, nalepila na špejli a zapíchla do piškotu. Výroba byla docela náročná, ale stálo to za to. Doufám, že mapa bude i dobrá!

Popis: O tématu, stylu a zhotovení mé kreativní mapy jsem přemýšlela dlouhou dobu. Asi po týdnu se zrodil nápad vytvořit mapu tak, že ji vyšiji do látky. Protože se jedná o předmět tematická kartografie, vytvořila jsem tematickou mapu, která má blízko k samotnému způsobu vyhotovení, a to zobrazení výroby knoflíků v České republice k roku 2009. Nejprve jsem na tvrdý papír vytiskla obrys státu, hranice krajů a hlavní vodní toky. Tyto obrysy jsem vystřihla a překreslila na látku. Jednotlivé topografické prvky jsem následně obšila zadním stehem a odlišila různými barvami. Pro hranice státu jsem zvolila barvu černou, hranice kraje byly zobrazeny oranžově a hlavní vodní toky byly vyšity modře. Poté jsem na internetu vyhledala, kde se v České republice nacházejí výrobny knoflíků. Na místo výrobny jsem umístila malý zelený knoflík a doplnila popis obce, ve které se výrobna nachází. Na závěr byly vyšity všechny další náležitosti a prvky, které má mapa obsahovat (titul, podtitul, legenda, měřítko, směrovka, iniciály). Výsledkem je barevná mapa ve formátu A4 vyšitá na bílou látku a zarámovaná.

Popis: Myšlenka zmapovat místa, kde jsem já a mí kamarádi pili rum mě napadl během kurzu PřF UK na chatě Javořák v Krkonoších, kdy během jednoho z večírků prázdné láhve od rumu a jiných nápojů začali zabírat značnou část místnosti. Při vytváření samotného mapového díla jsem se setkal s několika obtížemi. První obtíží bylo nakreslení hranice ČR a krajů bez atlasu nebo GISu. Brzo jsem zjistil, že toto nakreslit z hlavy není vůbec jednoduché. Z tohoto důvodu hranice nejsou úplně přesné. Dalším problémem byla volba kartografické metody k zobrazení dat s ohledem ke grafickému zaplnění. Nakonec jsem každému z nás přiřadil symbol láhve (rumu) a ten zobrazil v jednotlivých krajích. Navíc kraje, kde jsme pili všichni, jsem zvýraznil pomocí barvy. Po vyřešení všech těchto překážek jsem se bohužel setkal s neočekávaným problémem a to, aby se list s mapou po vsunutí do láhve rozvinul. Naštěstí se mapa v láhvi postupem času rozvinula sama. Toto by mohl být problém i při případné budoucí aktualizaci.

Popis: Zpočátku jsem měla vymyšlená dvě témata. První v 3D formě a druhé v uměleckém stylu. Po jistém zvážení pro a proti jsem si zvolila, že vytvořím mapu ve stylu pop artu. Je to průkopnický styl 50. let mladé poválečné generace. Pop art se jeví jako jednoduché a na první pohled srozumitelné umění. Tento styl popularizoval umění širší veřejnosti. Využíval kýčovitost a pestrost barev. K hlavním představitelům patřil Andy Warhole. Warhole využíval metodu sítotisku. Z konzumních věcí každodenního života vytvořil umění. V programu Corel jsem se pokusila o vytvoření mapy Austrálie ve stylu pop artu. Dle kartografických zásad jsem udělala mapu silnic, řek, politického rozdělení Austrálie. Abych tyto mapy zpopartizovala zvolila jsem výrazné a netradiční barvy. Na pozadí mapového pole jsem si vybrala žlutou, zelenou a modrou barvu. Při tvoření map jsem musela mít hodně trpělivosti s vytvářením mapových prvků. Každá mapa by měla mít své měřítko a tiráž. Mapu jsem rozjasnila tancujícími domorodými obyvateli. Pro lepší vzhled jsem mapu vytiskla na fotografický papír.

Popis: Po dlouhém přemýšlení, vymýšlení a zavrhování návrhů, se mi nápad s modelínou jevil nejlépe. Jaký to omyl, od prvotního záměru udělat každý stát v Africe jinou barvou jsem musel rychle upustit, protože modelína vůbec nedělala to co sem od ní očekával, na podložce nedržela, rozválet nešla. Proto sem zvolil snadnější verzi, a po ploše rozprostřel směsku 3 barev modelíny, a tím vytvořil „pevninu“ ve tvaru Afriky. Tvar sem měl nakreslen na podložce. Další pokračovaní mělo být moře, směsí modré a černé barvy, bohužel této barvy taky nebyl dostatek, tak je zbytek dodělán po různých kouskách, aby výsledek měl celistvý tvar. Nakonec sem vyškrabal do takto vzniklé vrstvy hranice státu, dále název mapy a měřítko. Dá se říct že výsledek je jiný než sem si představoval, ale kreativita se upřít nedá :).

Popis: Určitě je každému známá sladká pochoutka Metro desert! Mapa metra Prahy měla být nejdříve vyobrazena přímo na kousky metro desertu. Po několika zkušebních pokusech jsem musela postup vyhotovení přehodnotit a stanice metra jsem namalovala na upečený korpus. Jednotlivé „vagony“ metro desertu jsem přidala do prázdných prostor mapy. V pražském metru často narazíte na soupravy, které jsou pomalované graffiti. Proto se i mezi mými soupravami najde jeden vagon pomalovaný z obou stran nápisy. Přemýšlela jsem, jaký nápis na metro namalovat. Nakonec zvítězilo známé„WHS“, které se objevuje na mnoha místech v Praze. K namalování celého plánu i k pomalování soupravy jsem použila potravinářská barviva určená na ozdobu dortů. Trasy metra jsou vyobrazeny barvou žlutou, červenou a zelenou. Nápisy mají barvu bílou. Soupravy metra jsou k mapě připevněny pomocí marmelády. Celá výroba mé kreativní mapy zabrala jedno odpoledne a večer. V hlavě jsem měla více lepších nápadů, ovšem byly náročné z hlediska času, peněz a celkové realizace.

Popis: Nápad vytvořit tuto mapovou hru jsem dostal nejspíše proto, že jsem v mládí rád hrával deskové hry. Při tvorbě systému hry bylo částečně čerpáno z proslavených her typu Monopoly či Dostihy a sázky, podmínky však byly optimalizovány pro Českou republiku. Samotná mapa hry pak vychází z 3D modelu terénu, který tvoří podkladovou vrstvu, a dále herních polí, které nesou jádro herního systému. Tato pole jsou několika druhů a vnáší do hry jednak možnosti taktizování a jednak i nemalý podíl náhody. Taktickou stránkou je myšlena zejména možnost skupovat při cestě herním plánem různě velké české firmy, které sice jsou pravé svým názvem, jejich relativní cena je však čistě smyšlená. Do hry jsou také vneseny kulturní dominanty ČR, jejichž navštívením získává hráč zkušenosti nutné ke skupování podniků. Symbolicky je plán barevně rozdělen podle krajů, protože ovládnutím celého kraje získává hráč nemalý bonus. Mapa byla kompletně vytvořena v prostředí programu ArcGIS.

Popis: Jelikož naše celá rodina má velice ráda pivo, rozhodla jsem se tento fakt použít pro tvorbu mé kreativní mapy. Chtěla jsem vytvořit mapu pivovarů České republiky a místo jejich výskytu označit příslušnou zátkou piva. Pro inspiraci jsem si koupila mapu Pivovarů ČR od Kartografie Praha. Když jsem se dozvěděla, kolik různých pivovarů u nás existuje, uvědomila jsem si, že za tak krátkou dobu jistě neseženu všechny zátky, protože některé místní pivovary distribuují piva pouze v malém regionu a objíždět celou republiku se mi nechtělo. Řekla jsem si, že se pokusím těchto zátek sehnat aspoň co nejvíc. Zapojila jsem do sbírání pivních víček celou rodinu i sousedy. Tatínek, který bydlí v jižních Čechách, sehnal zátky místních piv, babička s dědou darovali víčko od svého oblíbeného Gambrinusu a soused od Kozla. Zbytek piv, jsem sháněla po obchodech a poté konzumovala doma i na koleji se spolubydlícími. Aby byly zohledněny i pivovary, od kterých jsem nesehnala víčko, do mapy jsem vložila kartogram, který udává počet piv vařených v jednotlivých okresech. Když jsem sehnala rovných 28 víček, nalepila jsem je tavnou pistolí na vytištěnou mapu. Největší koncentrace zátek se vyskytuje na východě Čech, odkud pocházím a kde jsem měla možnost sehnat nejvíc zátek.

Popis: Jako svou kreativní mapu jsem se rozhodla vyrobit glóbus. Papírový lustr značky IKEA typu Regolit mi přišel jako vhodný základ. Protože jsem nepředpokládala, že se mi podaří vytvořit přesnou mapu, použila jsem abstrakci. Obrysy kontinentů jsem vytvořila pomocí šablon vystříhaných z glóbových pásů, které jsem obstříkala foukacími fixami. V této fázi velmi záleželo na intenzitě foukání a vzdálenosti od papíru. Také bylo třeba vytvořit celistvé šablony, aby se barva nedostala pod budoucí kontinenty. Do takto vyznačených kontinentů jsem vepsala slova podle klíče „ co mě první napadne, když se řekne ...(území)...“. Jedná se o obyvatele, faunu, flóru, typické věci. Místním názvům jsem se snažila vyhnout, přesto jsou pro některá místa natolik typická, že se v mapě vyskytnou. Uvědomuji několik menších a jeden poměrně zásadní nedostatek mapy. Vzhledem k relativní nedostupnosti materiálu náprava momentálně není možná. V případě zájmu či sériové výroby se s odstraněním těchto nedostatků počítá. Stejně tak jako popis je typický pro dané území, je pro autora typické obrátit svět hlavou vzhůru.

Popis: Nad tématem své kreativní mapy jsem začal uvažovat teprve až někdy po dvou týdnech od zadání (jsem trošku nezodpovědný student, ale přesto jsem dost dobrý). Dal jsem tehdy onoho krásného sobotní rána hlavu dohromady a počal jsem uvažovati. Říkal jsem si „nejsem žádný suchar jako ostatní, musím být skutečně originální“. Pak jsem si vzpomněl na naši výjimečnou univerzitu a ono úžasné studium zde a další mou myšlenkou bylo, že musí jít o něco, co se nějak tohoto bude dotýkat. A pak už to šlo ráz na ráz. Viděl jsem v hlavě rozsáhlé trávnaté pláně, na kterých by žádný koňský pysk nezůstal neuspokojen, mohutné horské masívy majestátně tyčící se nad oblaka, lesknoucí se jezerní hladiny v měsíčním svitu. A uprostřed toho všeho jeden student, kráčející vstříc svému vysněnému diplomu, na cestě skýtající mnohá nebezpečenství a nástrahy. A já se rozhod tyto překážky pojmenovat po naších milých a vstřícných profesorech, docentech a těch ostatních. Protože jsou to prostě a jednoduše oni, kdo nám stojí v cestě (myslím, že tato alegorie se mi skutečně povedla). Mimo to jsem jeden z názvů věnoval i svému velice dobrému příteli (jehož jméno kvůli autorským právům zůstane utajeno), který mi studium znepříjemňoval jinými, mimostudijními záležitostmi. Jinak co se použitého materiálu a techniky týče, nedělal jsem z toho žádnou vědu a volil mé nejoblíbenější pomůcky a postup. Papír velikosti A4, pastelky a kvalitní pryž na gumování. A jak jsem to zřel ve své mysli, tak jsem to tak prostě všechno nakreslil. Co se výsledku týče, nejsem tak úplně spokojen, ale když jsem slyšel či viděl „nápady“ ostatních, musel jsem usoudit, že jsem nejlepší.

Popis: Vybrala jsem si kreslení na hedvábí, protože si myslím, že to není obvyklý nápad. Kresba i psaní gutou (kontura) je však velice obtížné na přesnost, proto mapa není správně zarovnaná, písmo není stejným fontem a není možné psát malými písmeny, text by splýval dohromady. Téma jsem si musela vybírat vzhledem k obtížnosti kreslení a psaní, proto jsem si vybrala zemědělské regiony. Nejprve jsem si koupila bílý hedvábný šátek a modrou a černou konturovací barvu. Před kreslením se musí hedvábí napnout na speciální konstrukci. Modrou jsem kreslila hlavní řeky a černou vše ostatní. Podle atlasu jsem si pak vybrala hlavní zemědělské oblasti a vymyslela jsem znak pro každou surovinu. Surovin jsem nemohla kreslit mnoho, protože by se mi barvy splynuly dohromady. Celá kresba se musí nechat zaschnout asi 3 hodiny. Poté se přetře akrylovou barvou, která barvy zafixuje. Celou mapu jsem pak vyplnila zelenou barvou, aby byla kresba zajímavější. Celé se to pak nechá zaschnout, nakonec se hedvábí vyžehlí přes kus látky, aby se barvy vpily.

Popis: Nad tématem pro kreativní mapu jsem uvažoval poměrně dlouho, než mě konečně napadlo, co bych mohl vytvořit. Nikdy jsem příliš netíhl k výtvarnému umění, za to si však velmi rád pochutnám na tom kulinářském. Proto jsem se rozhodl pro jedno z oblíbených jídel, pizzu. Aby to pak také někdo mohl jíst, musí být těsto poživatelné, a tak jsem nejdříve poprosil kamaráda pizzaře o recept. Na pauzovací papír jsem si vytiskl mapu České Republiky se zobrazenými kraji, aby se mi pak lépe rozmísťovali na samotné těsto. To se mi celkem překvapivě podařilo uvést do požadovaného tvaru na pizzu. Koukaje se skrze papír jsem pak rozmístil různé suroviny jako kraje. U mého kamaráda jsem si mohl pizzu i dát péct do pořádné pece, a tak snad výsledek bude stát za to i přes malou trhlinu v těstu. Musím říct, že mě tentokrát vytváření mapy opravdu bavilo, i když po pravdě je to zapříčiněné hlavně tím, že první 2 pokusy se nezdařily podle představ a bylo tak nutné je spotřebovat.

Popis: Musím se přiznat, že jsem měl poněkud jiné a kreativnější úmysly, jak vytvořit kreativní mapu. Avšak práce v GoogleEarth se pro mě stala velice zákeřnou. Proto jsem za pomocí tohoto programu použil pouze pohled na Manhattan z výšky 647 m, pohled jsem následně zbavil barvy a vložil do programu, ve kterém jsem jako další vrstvu přidal stručnou, ale přehlednout mapku části Manhattanu. Na internetu jsem vyhledal všechny části Manhattanu (každý zdroj uvádí poněkud jiné dělení). Poté jsem mapky vytiskl a neuspořádaně vlepil na volnou plochu papíru. Mapky jsem záměrně uspořádal nepravidelně, aby se člověk musel zabývat orientací a tím pádem si lépe zapamatoval jednotlivé části Manhattanu. Nakonec jsem dodal několik obrázků, které definují Manhattan a z části i celý New York. Nejsem si úplně jist jestli mapu nazývat koláží nebo pop-artem. Každopádně jsem chtěl zkusit vytvořit zajímavou mapu, která by se dala použít např. jako poutač nebo jako částečně orientační mapa.

Popis: Jsem sama doma. Sednu si za počítač, pustím si hudbu, otevřu Malování a začnu kreslit. Nějak zvlášt nad tím nepřemýšlím. Hážu tam barvu za barvou, obrazec za obrazcem, tah za tahem, krok zpět, zase nějaký tah, úplné vymazání. Přemýšlím, co všechno musím v nejbližší době stihnout. Co například s takovou kreativní mapou? Co kdybych ji vytvořila nějak víc abstraktně? A co kdybych ji vytvořila přesně tak, jak vypadá právě vzniklý obrazec v Malování? Jenom nějaké čáry a tečky = ulice a body umístnění jakéhosi jevu. Momentálně pobývám v Praze, proto jsem mapové pole vybrala právě z něj. Konkrétně pražské centrum. Můj výběr byl ovlivněn nahuštěním zajímavějších jevů na jedné ploše. Jakým způsobem to udělám? Na počítači? Ne, to ne, všechny ostatní mapy dělám na počítači. Budu to dělat ručně. Mám na pokojíčku výkresy různých formátů. A4 je příliš malý a A2 zase příliš velký. A3, to bude dobré. Nebude to přecpané ani prázdné. Rada maluji, i když jsem se tomu nikdy nevěnovala. Anilinové barvy. Ty jsem si koupila asi před měsícem, a to kvůli vytvoření kubistického obrazce nad postel. Využiji jich. Nenašla jsem mapu vhodného měřítka, podle které bych to mohla udělat. Tak jsem si vzala papír a z obrazovky notebooku jsem si obkreslila jen cesty a divadla na dané ploše. Vytvořila jsem si přes to čtvercovou síť, kterou jsem ve zvětšené podobě nanesla i na výkres a pomalu nanášela cesty. Následně jsem je vybarvila. Namalovala jsem nadpis. Zbytek jsem vybarvila černě. Poté, co to vyschlo, lakem na nehty jsem otečkovala místa, kde se nacházejí divadla. Den po namalování mapy jsem celý výkres přelakovala lakem na vlasy, aby se barva nestírala. Mapa byla na světě.

Popis: Pro svou kreativní mapu jsem vhodným motivem zvolil významnou dominantu východní části Krkonoš, vyhledávaný turistický cíl a rozhledový bod, Sněžku. Nachází se na Hraničním hřebenu, na jehož jižní české straně spadají srázy do Obřího dolu. Mým cílem bylo využít při realizaci výtvarný styl prvního desetiletí dvacátého století, fauvismus, a propojit tak kartografický výtvor s uměleckým cítěním. Zaměřil jsem se na umělecký dojem a kartografické aspekty jsem potlačil tak, jak bychom to čekali od fauvistů. Obraz má zjednodušené linie, expresivní pojetí nepřirozených barev pro zobrazenou krajinu. Výrazová síla obrazu vychází z barevné plochy, která bezprostředně působí. Při tvorbě jsem využil malířskou techniku akryl na sololit. Celý tento proces nebyl nikterak náročný, trval několik hodin.

Popis: Mapové dílo se skládá z pěti pivních tácků s lokalizační mapou vybraných hospod, z balení na tácky a ze dvou piv značky Staropramen. Použití těchto pivních tácků bylo výhodné, protože z jedné strany jsou potištěny reklamou na pivo Staropramen a druhou stranu mají prázdnou, tedy vhodnou pro umístění mapy. Mapa je však velmi malá a jsou na ní zobrazeny jen místa a ulice v blízkosti zobrazovaných hospod. Toto téma jsem si vybral proto, že mi chutná pivo Staropramen a protože tyto hospody už dlouho znám. Myslím, že je dobrou reklamou umístit na pivní tácky mapy jiných hospod a restaurací, kde si může člověk, který fandí pivu Staropramen, tento produkt vychutnat. Jestli budu v budoucnu pracovat v reklamě, nebo ve stravování, určitě jim tento způsob reklamy navrhnu. Doufám, že bude mít mé mapové dílo u hodnotících lidí úspěch a že jim přijdou přiložená piva k chuti. Přeji Vám dobrou chuť i dobrou podívanou.

Popis: Nápad vyrobit svět Zeměplochy mě napadl v podstatě náhodou. Knihy Pratchetta mě nikdy nezaujaly, ale nápad na svět ano. Původně měla být zemí na ploše starořecká „T“ mapa, avšak po uvážení náročnosti jsem raději zvolil svět Zeměplochy. V profesionální výrobně marcipánových figurek jsem si nechal vyrobit přibližně 10 centimetrů dlouhou želvu A’Tuin, na které jsou postaveni 4 sloni, kteří podepírají Zeměplochu, když A’Tuin pluje vesmírem. Jak podklad Zeměplochy posloužila lázeňská oplatka (výrobce Opavia). Moře bylo vytvořené za velice dlouhého a únavného šlehání 3 vaječných bílků s cukrem. Celá tato kvazitekutá směs byla obarvena modrým barvivem, kde se při delším míchání měnila barva na spíše šmoulovitou. Celá tato směs byla nanesena na oplatku a vypečena v předehřáté troubě na 200°C. Ostrovy vytvořené čokoládovou polevou byly naneseny přes vystřiženou šablony ze sešitu, jelikož čtvrtka nebyla po ruce. Šablona byla vytvořena pomocí vizuálního překreslení mapy z webového prostředí stylem od oka na papír a poté vyřezána nožem (občas i skrz stůl). Celková cena mapy: A’Tuin - 50,- CZK, 3 vejce - 4.5,- CZK, potravinářské barvivo 8,- CZK, lázeňské oplatky - 35,- CZK, čokoláda - 13,- CZK, cukr moučka 15,- CZK, celkově 125.5,- CZK. Časová náročnost: výroba A’Tuin - 7 dní, šlehání bílků - 45 minut, barvení - 2 minuty, nanášení na oplatku - 2 minuty, pečení - 20 minut, chladnutí + obkreslování a vystřihování šablony - 10 minut, kresba čokoládových ostrovů - 10 minut

Popis: Nejprve jsem chtěla znázornit dostupnost do Prahy tuší tak, že bych si obkreslila obrys Prahy, černou tuší ji vybarvila a výslednou „louži“ tuše rozfoukala do jednotlivých směrů, aby byly znázorněny hlavní tahy do města. Ovšem poté, co jsem zjistila, že nemám dostatek černé tuše k dispozici, zvolila jsem tuše barevné. Hnědou tuší jsem na skicák namalovala obrys Prahy, modrou Vltavu a Berounku, žlutou, zelenou a červenou jsem vykreslila linky metra (A, B, C). Zbytkem černé tuše jsem načrtla nejdůležitější tahy do (z) Prahy a popsala města, ze (do) kterých vedou. Následně jsem si uvědomila, že tyto barevné tuše skoro žádné kaňky („louže“) nevytvářejí, abych mohla zrealizovat svůj prvotní plán (v první třídě ZŠ, kdy jsem měla naposledy tuš v ruce, se mi kaňky tvořily jedna báseň, ale nyní už asi změnili techniku výroby tuší). Moje mapa tedy byla nedostatečně zaplněná (znalost z Kartografie), a tak mě napadlo do té mapy koláží nalepit fotky nejznámějších monumentů Prahy. Výsledek byl vytvořen tak, že to, co jsem nakreslila tuší, jsem okopírovala na pauzovací papír, překryla přes nalepené fotky a znovu okopírovala a výsledek byl na světě! Mapu, jež jsem vytvořila, považuji za vrchol svého výtvarného umění a kreativních možností.

Popis: Jsem realista a ke každé činnosti potřebuji fakta, takže tohle bylo dost náročné. Nakonec termín už opravdu hořel a pod tlakem se často něco vymyslí. Tak mě napadlo udělat puzzle a neprozradit název státu, aby to nebyla taková nuda. Účelem je tedy mapu složit a uhodnout, o který stát se jedná. Nápověda: jeho město bylo hlavním předmětem skvělého filmu. Použila jsem obrys státu, který jsem našla na internetu, podle atlasu dokreslila řeky, města a výškopis pomocí barevné hypsometrie. Kvůli požadavku na výtvarné zpracování jsem pracovala s pastelkami a fixami místo počítače, takže prosím omluvte mé schopnosti. Volná místa jsem vyplnila vlajkou a tematickými obrázky, měřítkem a legendou. Mapu jsem potom nalepila na karton, rozstříhala na jednotlivé dílky, aby vznikla skládačka a vložila do nadepsané krabičky.

Popis: Mapa je nakreslena cukrovou polevou a čokoládou na perníkové placce. K jejímu zhotovení potřebujeme: mísu, pekáč, pečící fólii, vál, váleček, 3 vejce, 150g moučkového cukru, 4 polévkové lžíce medu, 50g Hery, ½ lžičky jedlé sody, lžičku mletého koření do perníku a ½ kg hladké mouky. K přípravě polevy potřebujeme: sníh z našlehaných bílků, 15dkg moučkového cukru a citronovou šťávu. Postup: v míse rozmícháme 3 vejce se 150g cukru. Do vzniklé hmoty přidáme za stálého míchání 4 polévkové lžíce tekutého vlažného medu. Následně přilijeme 50g rozpuštěné Hery a ½ lžičky jedlé sody. Přimícháme lžičku mletého koření do perníku. Za stálého míchání přidáme postupně 1/2kg hladké mouky. Vše pečlivě promícháme až vznikne hustší těsto. Na pomoučeném vále vše řádně prohněteme. Vytvoříme bochánek a necháme 10 minut ležet ladem. Následně vytvoříme válečkem placku, kterou ořízneme do požadovaného tvaru. Placku přemístíme na plech, vyložený pečící fólií. Pečeme v předehřáté troubě na 160° C po dobu 30 minut. Po vychladnutí perník zdobíme polevou a čokoládou.

Popis: Dlouho jsem neměla nápad jak udělat kreativní mapu. Opravdu jsem se snažila přemýšlet, ale prostě nic. A tak jsem doufala , že mě něco časem napadne. A opravdu se tak stalo. Cestou domů jsem jela po rychlostní silnici Praha-Mladá Boleslav, při cestě několikrát pípla krabička na mýtné. Nápad byl na světě - mapa zpoplatněných silnic a dálnic v ČR. Aby mapa vypadala nevšedně, rozhodla jsem se ji nakreslit na papírový model nákladního auta. Vše začalo tím, že jsem si na čtvrtku A3 nakreslila části kamionu, které jsem následně rozstříhala. Pak následovaly detaily jako domalování oken, dveří, registračních značek atd. Na internetové stránce http://www.google.cz/ jsem si našla již zmíněnou mapu síťě zpoplatněných silnic a dálnic. Poté jsem ji překreslila na přívěs nákl. auta. Vše jsem se rozhodla dělat pastelkami, kterými se dají nastínit detaily (vodovkami nebo temperami by se mi to určitě nepovedlo). Když byla mapa na svém místě, slepila jsem přívěs. V této chvíli jsem se dostala na konec svého úkolu, problém byl akorát s tím, jak převézt model do Prahy, aby se nepomačkal. Méně zručným lidem tento úkol nedoporučuji, protože dá práci jak načrtnout části kamionu, tak aby opravdu seděly a daly se složit, tak následné slepování, při kterém hrozí zapatlání celého díla.

Popis: Moje ztvárnění kreativní mapy jsem se rozhodl pojmout jako zmapování čtvrti kde bydlím nějakou netradiční metodou. Poté co jsem doma uklízel v pokoji a překládal několik starších počítačových součástek mě napadlo,že bych mohl použít elektronické součástky. Proces to byl docela zdlouhavý, neboť je mnohem snažší znaky kreslit, než pro každý vrtat do desky vrtačkou dirky, ohýbat kontakty, jejich připájení a posléze zastřižení kontaktů.Ještě zdlouhavější se však ukázalo psaní názvu,popisků,legendy a tiráže vrtačkou. Nicméně po několika zlomených vrtácích se dostavil jakýsi „grif“ a pak už to šlo docela od ruky. Nevýhodou této tvorby je, že pokud se někde stane chyba, nedá se s tím nic moc dělat a proto je každé pochybení velmi vidět. Velmi problematické bylo sehnání ecuplexové desky,na kterou se součástky pomocí pájky a cínu připevňují. Docela komické bylo nakupování součástek ve specializovaném obchodě,kde nemohli pochopit,že mi nejde ani tak o hodnotu rezistoru, jako o to,aby součástky vypadaly pokud možno odlišně. Doufám,že se mapa bude líbit.

Popis: Pro svoji kreativní mapu jsem se nechal inspirovat předměty, které zkrášlují můj studentský pokoj na koleji Švehlova v Praze. Zároveň jsem před časem na internetu vyhledával pražské vinotéky, kde bych mohl sehnat svatomartinské víno za ucházející cenu. Od toho už nebylo daleko k nápadu zmapovat právě tyto objekty. V naší rodině se v posledních letech začala pěstovat vztah k tomuto druhu pití, ovšem jen na labužnické úrovni. Paralelou pro přísloví: "Jaký pán, takový pes." může v tomto případě být: "Jaký otec, takový syn.", alespoň co se výběru alkoholických nápojů týče. Data šlo najít v dnešní internetové době poměrně snadno, překvapila mě hlavně vinotéka ve Zbraslavi, kde jsem to opravdu nečekal. Největší koncentrace je v centru města, jak se dalo očekávat. Původní plán byl zakreslit každou kinotéku specifickým symbolem, avšak nebylo únosné vměstnat do území Prahy 1 sedm symbolů vinoték i s popisem, který tedy, jak je možno vidět, dostal přednost.

Popis: Nadcházející vánoční svátky mě inspirovaly k výběru čistě vánočního tématu. Prvotním vodítkem byla prázdná krabice, která si přímo žádala o nějaké kreativní přetvoření. Nápadů na její artistickou realizaci bylo mnoho, ale nakonec zvítězil nápad s mapou/dárkem. Téma pomyslné války Ježíška a Santy jsem vybral mimo jiné jako reakci na neutuchající komerční masáž, která nás prostřednictvím Santy Clause (ve státech Evropy v různých variacích) navádí na pro nás nepřirozené a netradiční hodnoty vánočních svátků. V Evropě ovšem zůstávají ostrůvky vzdoru, které jednoduše odmítají přijmout jakoukoliv podobu Sv. Mikuláše jakožto svého darodárce. Celý projekt dostal podobu vánočního dárku, po jehož otevření uvnitř nalezneme tematickou mapu. Mapa navíc nezůstává ve dvou dimenzích a díky vlaječkám využívá i třetího prostoru. Krabice je polepena obyčejným vánočním dárkovým papírem. Při tvorbě mapy jsem použil programy ArcGIS a Adobe Photoshop. Největším technickým problémem při práci bylo nanášení lepidla, balicí papír po nalepení nikdy nešel úplně vyhladit, Proto je papír přilepen ke krabici pouze na některých místech.

Popis: Vzhledem k tomu, že nemám fantazii a že si o sobě myslím, že vůbec nejsem kreativní, bylo v tomto úkolu nejtěžší vymyslet, co budu vytvářet. Ale když jsem jednou jela v tramvaji, tak jsem viděla plakátek, který zval lidi do botanické zahrady na výstavu koření. A v tom jsem si vzpomněla na jednu hodinu výtvarné hodiny na základní škole. Vytvářeli jsme tam obrázky pomocí lepení koření a dalších jiných kuchyňských ingrediencí. A tak jsem se rozhodla vytvořit mapu stejným způsobem. Jako první jsem si připravila v ArcMapu mapu ČR s hranicemi krajů, s popisky krajů a krajských měst. Vložila jsem ještě titul, legendu, směrovku, měřítka a tiráž. Dalším krokem bylo hotovou mapu vytisknout a vybrat a koupit koření. Nakonec jsem se rozhodla pro 4 druhy koření (=4 barvy) a to pro oregano (zelená), červenou papriku (překvapivě červená), kari (žlutá) a mletý kmín (hnědá). Tento výběr neměl žádný hlubší význam ale jen význam estetický. Další pomůckou, kterou jsem potřebovala, bylo lepidlo. Když jsem měla všechno potřebné, mohla jsem se dát do samotné práce (nebylo jí moc). Rozmyslela jsem si, kterou barvou udělám jednotlivé kraje a pak už jsem je postupně natírala lepidlem a posypávala jednotlivým kořením. To už se pak jen nechalo zaschnout a moje "kreativní" mapa byla hotová. Nevím jak moc ta mapa je kreativní, ale za to moc hezky voní.

Popis: Dlouhou dobu jsem nevěděl, jakou kreativní mapu udělat. Až poslední týden před odevzdáním mě napadlo, že bych udělal něco, co je mi blízké. Proto jsem se rozhodl vyhotovit mapu, která je určena pro závody v orientačním běhu. Dále jsem vymyslel trať fiktivního závodu, která je na mapě vyobrazena růžovou barvou. Orientační běh je sportovní odvětví, kde se neběhá podél spojnic mezi kontrolami, ale cestu na kontroly si samy vybíráme. Na mapě jsem tedy vyobrazil pomocí provázků, kudy by se tento fiktivní závod nejspíše běžel. Výsledkem je tedy tzv. koláž. Mapu jsem vyhotovil v programu OCAD (program na kreslení map, zejména pro orientační běh). Naštěstí pro mě, jsem měl již zmapovaný terén z loňského roku, jinak by mi tato práce zabralo mnohem více času. Vyhotovení takovéto mapy trvá přibližně měsíc. Do této mapy jsem pak zakreslil trať, udělal legendu a nějaké obrázky pro lepší vzhled. Vytištěnou verzi jsem pak nechal zalaminovat, aby šlo lépe lepit provázek na mapu. Po asi hodinové práci s lepením, když už bylo zalepené opravdu všechno, byla mapa hotova. Závěrem bych chtěl říci, že se prostor nachází blízko města Jičína, který se nazývá vstupní brána do Českého ráje. A tato mapa je z tohoto prostoru.

Popis: Jedním z fenoménů, které jsou určující pro velká středoevropská města, a mezi nimi i Prahu, jsou kavárny a cukrárny. Kromě nejslavnějších vídeňských kaváren se najdou i některé dobré a tradiční kavárny v Praze, cukrárny mají dokonce v Praze silnější tradici. Nemůžu zapřít, že tyto podniky ráda navštěvuji. Už delší dobu se mi při těchto návštěvách vracela myšlenka sestavit mapu nejlepších kaváren a cukráren v Praze. Využila jsem tedy příležitost a použila cukrárny a kavárny jako námět pro „kreativní mapu“. Při hledání vhodné formy pro zvolené téma jsem došla, připouštím, k téměř extrémnímu řešení. Má ovšem své nesporné výhody – mapa v této formě je beze zbytku recyklovatelná (pokud bude mapa nepoživatelná, doporučuji zkompostovat) a nezabírá místo… Jsem si vědoma několika nedostatků této mapy. Prvně je jím samotný výběr podniků – je ryze subjektivní a snaží se postihnout kvalitu cukráren a kaváren pouze skrze individuální zkušenost, popřípadě skrze několik referencí. (Kdyby měla mapa delší trvanlivost, jistě by bylo záhodno tento výběr upravovat a rozšiřovat). Další nedostatek se týká časového vymezení, které chybí v titulu - ovšem vzhledem k tomu, že mapa je zjevně méně trvanlivá než kterákoli kavárna a cukrárna, nepovažovala jsem časové vymezení (kromě data výroby v tiráži) za důležité. Poslední z mnou zjištěných chyb je ne zcela vyhovující kompozice – nepodařilo se mi s mapovým polem už pohnout, poněvadž se přilepilo na čokoládu… Omlouvám se taktéž za nedokonalou kvalitu technického zpracování – mapu jsem pekla poprvé… Věřím, že mi zkušenost s tvorbou této mapy usnadní výběr povolání v případě neúspěšného studia na Přírodovědecké fakultě.

Popis: „Kartografická perníková pochoutka“ Na mojí kartografickou pochoutku jsem potřebovala: 350 g hladké mouky, 180 g moučkového cukru, 180 g másla, 180 g mandlí, 1 vejce, 2 lžíce medu, 5 lžic mléka, ½ lžičky skořice, špetku muškátového oříšku, 2 hřebíčky, strouhanou citrónovou kůru, 1 balení lentilek, 2 čokoládové polevy (bílá, hnědá), 3 párátka. Mouku, cukr, koření, strouhané mandle, strouhanou citrónovou kůru jsem promíchala a zadělala směsí rozehřátého másla, mléka, medu a vejce. Těsto jsem nechala do druhého dne odpočinout, poté vyválela a dala na plech, po dvaceti minutách jsem vyndala těsto z trouby a nechala vychladnout. Studené těsto jsem využila jako podklad pro mapu. Podle předlohy jsem tmavou polevou namalovala hranice, světlou vodní toky. Zelené lentilky jsem využila pro znázornění důležitých měst v České republice, červenou pro hlavní město Prahu a žluté pro výrobny perníků. Titul jsem ještě zvládla udělat polevou, ale pro legendu, měřítko a tiráž jsem musela využít „vlaječek" z párátek, papírů a izolepy, tím jsem vlastně dala mapě třetí rozměr. Nápad vznikl v souvislosti s blížícími se Vánoci. Když maminka přišla s tím, zeje na čase dělat perníčky, aby stačily patřičně změknout, nápad byl na světě. Proto případnou konzumaci doporučuji odložit až na čas Vánoční, abyste nemuseli zbytečně navštěvovat zubaře.

Popis: Vytvořit mapu veřejných záchodků jsem se rozhodla proto, že jsem nikde žádnou neviděla, a když zrovna potřebuju, nevím, kam se obrátit. Páteří veřejných WC jsou toalety ve stanicích metra, kde je v každé zastávce minimálně jeden. Pak existuje ještě několik dalších ve sloupech na reklamu, které jsou plně automatizované. Pár jich je v kamenných budovách, jež jsou přístupné i pro vozíčkáře. Přesto na Prahu mi jich přijde málo. Pokud se totiž nenacházím v centru nebo poblíž metra, jistí to křoví, KFC, dobrý soused, záchodky v supermarketu nebo si v první knajpě na cestě objednat Mattonku a dojít si na toaletu v lokálu. Dalším nápadem bylo ztvárnění. Co je typické pro záchod? Přeci záchodové sedátko. Takže jsem se rozhodla sehnat prkénko na záchod, i když to byla trochu fuška a kohokoli jsem se zeptala, jestli nemá náhodou starší sedátko, koukal na mě dost udiveně. Takže jsem myslela, že vystřihnu papír podle sedátka a na něj nakreslím mapu. Pak jsem ale viděla díl ze seriálu „Přátelé“, kde Ráchel učí Bena různé vylomeniny. Mimo jiné zmíní i potravinovou fólii přes sedátko. Skvělý fórek a dobrý nápad na mapu, nakreslit ji na potravinovou fólii a přetáhnout přes sedátko. To jsem ovšem netušila, jak moc je živá a jak těžko se na ni dá malovat.

Popis: Prvním nápadem bylo, pokusit se technikou malby na hedvábí vytvoří mapu s tematikou hedvábí, ale vzhledem k možné náročnosti finanční, technické i časové, jsme zvolila dostupnější bavlnu (ačkoliv si netroufám tvrdit, že materiál je čistá bavlna). Cílem bylo vytvořit barevné kontinenty na světle modrém moři. To se bohužel nepodařilo, protože barva „námořnická modř" je tmavší, než bylo třeba. Bílá linie uprostřed naznačuje rovník, bohužel se na východě při barvení posunul „o něco" jižněji, než by měl být. Techniku jsem byla nucena změnit a místo batiky použít bělení savem. Jako šablony jsem použila Zobrazení z loňského roku (Wetchova mapa), protože vzhledem k tématu stačilo zobrazit svět jen do 60° s. z. š. a 60° j. z. š. Tematický obsah, nadpis, měřítko a legenda byly nakresleny akrylátovými barvami na textil. Tiráž a zdroj byly napsány lihovým fixem.

Popis: Vytvořit kreativní mapu mě připadalo jako velmi zajímavý úkol. Otázkou ovšem bylo, jaké téma si vybrat. Zvolila jsem si „VLAJKY EVROPSKÝCH STÁTŮ", neboť politická mapa Evropy, která by mi posloužila jako podklad, a vlajky jednotlivých zemí se dají snadno sehnat buďto v atlase a nebo na internetu. Představovala jsem si mapu typu 3D. Na polystyrénovou destičku jsem si nalepila list papíru, který obsahuje titul, měřítko, legendu, tiráž a mapové pole s politickou mapou Evropy. Do politické mapy jsem pak napíchala vlajky jednotlivých států. Ty jsem vyrobila z párátek a papíru. Párátka jsou s ostrou špičkou, aby se dobře zapíchávala po polystyrenu. Vlajky jsem si vytiskla na počítači, vystřihla a nalepila na párátka. Bohužel jsem nevyřešila problém, jak to udělat, aby byly oboustranné. Tato mapa je výborná učební pomůcka: po vyjmutí vlajek z politické mapy si sami můžeme zkusit, jestli je dokážeme vrátit na stejné místo.

Popis: Původním záměrem bylo vytvoření kreativní mapy založené na principu skládacích betlémů, což by velmi dobře vystihovalo zvolené téma hustoty zalesnění v České Republice, ale aby to bylo dostatečně názorné, musel by tento pián být realizován na formát papíru A3, tudíž by se z toho stalo velmi složité dílo. Proto jsem pro vyjádření hustoty zvolila jen „stromkový" rastr. Nejvyšší hustota zalesnění, jak již z legendy vyplývá, je v krajích, kde jsou nejmenší a nejhustěji „vysázené" stromky a nejnižší hustota je v Praze, kde daný jev znázorňuje pouze jeden velký strom (což není moc zřetelné vzhledem k malé rozloze Prahy). „Kreativním prvkem“ jsou korálky, které v oranžovo-červené barvě symbolizují hranice České republiky a hranice krajů jsou znázorněny korálky zelenými. Do legendy jsem orámování „obdélníčků" korálky dát nemohla, protože by přes ně nebyl vidět zvolený rastr, který symbolizuje již zmíněnou hustotu zalesnění.

Popis: Rozhodol som sa zhotoviť mapu, ktorá znázorňuje miesta narodenia „velikánov" slovenskej poézie v priereze literárneho vývoja. Základné informácie som mál z hodín slovenského jazyka, stačilo už len pomocou mapového serveru Slovenskej agentúry životného prostredia presne lokalizovať ich rodné obce resp. mestá. Motiváciou na vyhotovenie pre mňa bola možnosť vytvoriť nejaký nový štýl mapy, nakoľko doteraz boli všetky úlohy svojím spôsobom „nalinajkované", t.j. čo sa má a čo už nie je možné akceptovať. Preto som si povedal, že to skúsim, aj keď som spočiatku nemal nijaké vhodné nápady, čakal som, že nápad akosi časom príde, navyše je možnosť si aj bodovo prilepšiť. Prvotný entuziazmus pre zhotovenie kreatívnej mapy má chytil, keď som cestoval za priateľkou do Bratislavy. Štartoval som z Prahy predpoludním s radosťou, že čoskoro budem v cieli. Stačil jeden prestup v Pardubiciach, ale ako to už býva, nie každý deň je nedeľa, a tak ani České dráhy akosi nemalí svoj deň, čo sa prejavilo na tom, že do hlavného mesta SR som docestoval za hlbokej tmy (našťastie priateľku som ešte spoznal:-) a tak som si povedal, že vyhotovím niečo, kde by som sa pohral s úrovňou cestovania vlakovými spojmi vychádzajúcich z Prahy. Postupné som prichádzal na to, že to asi nie je až taký dobrý nápad, nakoľko by to možno bolo skôr neakceptovateľné ako kreatívne. Tak som si povedal, že kreatívnu mapu nechám plávať. Medzičasom som si kúpil knihu, ktorá mimochodom tvorí hlavnú hmotnostnú zložku mojej „zásielky", a keď sa mi začal výrazné ničiť jej obal (už bol síce poškodený, keďže je to starší titul), tak som začal rozmýšľať nad tým, ako som si kedysi obaľoval zošity a knihy vlastnoručne zhotovenými papierovými obalmi. A keď som sa mi podarilo prísť na to, ako to zhruba mohlo za mojej mladosti byť , tak som si povedal, že tam niečo dokreslím a kreatívna mapa bola ideálna príležitosť. A prečo práve toto? V poslednom období som intenzívne komunikoval s kamarátmi študujúcimi slovenský jazyk o slovenskej poézii, a pre vlastnú zvedavosť som si povedal, že si urobím náčrt miest, odkiaľ sa naši básnici rozchádzali do sveta. Tak vznikla ta hlavná forma „mapy" a ako podklad som si zvolil naše národné farby, keďže ide o slovenských poetov, rozmazané na štýl impresionistov (nastrúhal som si pastelky - stačilo vlastne len červenú a modrú - na mapové pole a prstom som to rozmazával).

Popis: Pro mou kreativní mapu jsem zvolila téma Stavy prasat v ČR, zejména kvůli dobré dostupnosti dat z webových stránek Českého Statistického Úřadu a také díky faktu, že dané téma se bude dobře výtvarně znázorňovat. Při tvorbě mapy byly použity hlavně olejové křídy, místy doplněné pastelkami v malých plochách, které by se křídou vybarvovaly obtížně. Pro písmo, měřítko a obrysy byl použit tenký černý fix dvou různých velikostí. Na závěr byly plochy vybarvované křídami zafixovány, tím by se mělo zabránit dalšímu rozmazávání těchto ploch. Mapa je tvořena kvůli přehlednosti pouze pro kraje; navíc je zde z praktických důvodů sloučena Praha se Středočeským krajem. Formát mapy je o něco menší než A2, vyniknou tak i drobné detaily kreseb. Celá mapová kompozice je vykreslena na čtvrtce ve tvaru prasete, což již z dálky prozrazuje téma celé mapy. Mapa obsahuje všechny povinné kompoziční prvky, pro odlehčení je doplněna kresleným obrázkem, který odpovídá tématu. Mým hlavním cílem při tvorbě bylo vytvořit mapu něčím odlišnou od všech strohých a seriózních map, které děláme na cvičení. Výsledek by měl ukázat, že i přesná mapa může být veselá, vtipná a originální.

Popis: Kreativní mapa vznikla formou koláže na základě nápadu, který přišel náhle a velice se hodil do vzniklé situace s nedostatkem bodů. Jednotlivé části mapy vznikaly postupně tak, jak přicházeli nové myšlenky. Jako první přišel nápad udělat mapu metra, protože je to prostředek, který mám asi nejradši z pražské dopravy, kterou mám celkově v oblibě. Zelený papír jsem zvolil z důvodu, že se jedná o linku metra A, která má zelenou barvu. Další nápad byl vytvořit schody z materiálu, který se hodí k tématu. Složený lístek na pražskou hromadnou dopravu tedy představuje schody, resp. Eskalátory, které se nacházejí u západního východu z metra Dejvická. Jedna jízda v metru mi připomněla, že není v nejlepším stavu a že koleje jsou dosti opotřebované a snadno by mohlo dojít k lomu, jako to lze provést u špejle, proto tento předmět symbolizuje koleje. Všechny stanice mají ve svém středu informační tabuli a místnost s dozorem, pro které jsem zvolil specifické značky, tedy tabuli s nápisem a brýle, které mají symbolizovat dohled nad prostorem stanice. Pro mě velkým problémem v metru je nepořádek, který zde lidé zanechávají. Proto je ve středu mapy velký, zmačkaný obal od makového závinu a krabička od cigaret, které jsem potkal před týdnem v metru na Dejvické, kde jsem čekal na spoj na Můstek.

Popis: Tento námět kreativní mapy má dva důvody. Jednak myslím, že toto téma je poměrně aktuální a s odstupem času může také posloužit jako určitý odkaz doby. Také nemá nic společného se sympatiemi nebo antipatiemi k prezidentu Klausovi. Na toto téma jsem nahlížel zcela objektivně, ačkoliv samozřejmé svůj názor na tuto problematiku mám, ale v žádném případě jej nechci zakomponovat do této mapy. Také jsem se pro tuto mapu rozhodl, protože jsem zrovna disponoval plakátem prezidenta Klause, který skončil v mých rukách zcela náhodně. Můj kamarád si velice rád staví papírové modely. Jeho doménou jsou auta. Také je vhodné dodat, že je to značně „lidově-demokraticky" orientovaný. V nedávné době měl možnost sehnat model tatry president, ovšem když požádal paní prodavačku o model presidenta, donesla mu tři role plakátů s fotkou prezidenta Klause. Bohužel kamarád to zjistil až doma a na pozdější reklamaci nebyl brán zřetel. A tak se ho chtěl pro své ideové smýšlení co nejdříve zbavit. Tímto tedy skončil pan prezident v mých rukou. Jako další materiál jsem použil novinové články, které se k danému tématu také pojí. Bohužel jsem doma neměl tolik čerstvého materiálu a tak jsem byl nucen některé články ofotit z novin v knihovně, takže nevypadají tak autenticky, jak bych si představoval. Z těchto dvou materiálu jsem si tedy následně vystříhal obrys evropské unie podle předlohy získané z ArcGIS. Bohužel vlivem technické náročnosti se mi nepodařilo zachytit hranice evropské unie v střízlivějších tvarech. Od tohoto se odvíjí také ne zcela přesné měřítko, ale primárně jsem chtěl zachytit přibližnou podobu evropské unie, což se mi myslím podařilo, také jsem chtěl mít mapu trošku pestřejší a tak jsem použil i další pomůcky, Například sirku, která mi posloužila jakožto severka. Švýcarsko jsem zcela eliminoval záměrně, jako určitý symbol neutrality.

Popis: Nejmenší části Prahy jsou katastry, stáhla jsem je z geoportálu Cenia. Větší územní jednotky jsou městské části. Ty mají svůj znak a vlajku. Je na nich zachycena historie a minulost. Přišlo mi jako dobrý nápad udělat právě tuto mapu. Znaky „stojí", zastřešují své území. Kdybych chtěla vyobrazit znaky ve 2D, úplně by zakrývaly svá území. I takto mi dosti schovávají hranice, ale dá se to tolerovat. Hlavní myšlenkou bylo názorně ukázat, co má jaká městská část za symboly. Dát vlajky vedle znaků by bylo úplně přeplácané, proto jsou nalepeny kolem. V levé části mapy jsou vlajky seřazeny Praha l - Praha 22, v pravé části jsou vlajky řazeny abecedně. Rozmýšlela jsem, jestli dát jednotnou podkladovou barvu, aby to nepůsobilo jako „kanárek", ale vymezení 22 správních obvodů by vůbec nevyniklo. Zvolila jsem proto různé světlé barvy. Větší znaky označují městské části Praha l - Praha 22. Během lepení znaků a vlajek jsem si bezvadně osvojila názvy a umístění všech městských částí Prahy.

Popis: Hodně dlouho jsem přemýšlela, co bych vlastně mohla udělat za mapu. Nejprve jsem myslela, že bych udělala klobouk, jako pomůcku cestovatele po fiktivní zemi, jenže to by ten klobouk musel být úplně obrovský, protože jsem chtěla malovat vegetační pásy jako obrázky. A na to jsem neměla velikost kartonu, navíc jsem se bála, že by se lámal, jak bych ho ohýbala a čtvrtka by byla zase slabá. Jelikož už na začátku jsem byla rozhodnutá, že chci malovat barvami na zeď, vypadá to skoro jako tempera, jen mají jednu vadu, oprašují se na rozdíl od temper. Přemýšlím dále. Sedím tak nad tím, že tedy vytvořím ten klobouk a hle bratr a co takhle udělat galerie Paříže na paletu. Říkám, tak mi je zkus najít na mapě. Hmm, takto má jednu chybičku, nachází se skoro na jednom místě, to nepůjde. A v tom se ozve mamka, tak je udělej v Praze. A tak jsem sedla nad mapu Prahy a hledala galerie. Jsou lépe rozprostřeny než ty v Paříži. Je rozhodnuto. Naštěstí se nenachází po celé Praze, ale jsou koncentrované v centru Prahy. Dávám se do kresby. Nejprve načrtnout paletu, ještě že mám vzor. Vlastní paletu. To bychom měli. Teď vlastní ulice, náměstí, zeleň, Vltavu musím načrtnout. Trošku problém do nepravidelného tvaru, ale tak snad se mi to povede. Nakonec jsem celkem s mým výtvorem spokojená, i když nějaké ty nepřesnosti tu jsou, ale tak je to přeci kreativní mapa, každý by se snad zorientoval. Teď přichází na řadu titul, podtitul, směrovka, tiráž, měřítko atd. A co takhle použít štětec jako směrovku, říkám si? Celkem ucházející nápad. Je podlouhlý, tak proč ne. A tak se dám do kresby. A tempera? Ta by mohla tvořit měřítko, tak se objevila také na paletě. Tiráž, nemůžu to napsat písmem, co se používá na počítači, je to přece umělecké, tak co takhle ho trochu zaoblit? To by šlo. Titul a podtitul totéž. Problémem byl kartografický znak pro samotné galerie. Nic mě nenapadá, ale tak zkusila jsem nadhodit do okolí a hned přišla odezva: „Mně by se líbilo, kdyby tam byly malířské stojany." A tak si říkám proč ne. Lepší než malé palety. Proto jsem si vytvořila šablonu a obkreslovala. Teď přišli na řadu barvy. To je moje oblíbená fáze. Ráda si míchám barvy, proto bylo mé rozhodnutí hned použít barvy. Nejprve jsem chtěla začít ve stylu impresionismu, využít pointilismus, ale nakonec jsem se uchýlila, k tahům co používám vždy, jelikož z estetického hlediska to vypadalo lépe. A tak jsem začala malovat. Nakonec, když celé paleta zaschla, jsem vzala černý fix a začala psát názvy významných ulic, náměstí a do malířských stojanů názvy galerií. A úplně na závěr se musel vystřihnout otvor pro držení palety a samotná paleta z kartonu.

Popis: Při konstrukci své práce jsem se pokoušel aplikovat pravidla z kartografie ne na zemský povrch, ale na povrch člověka. Zajímalo mě, zda půjde vytvářet mapu bez krajiny tak, aby ale stále ještě něco vyjadřovala, a taky jsem si pohrával s myšlenkou, Jak hodit ženskou do mapy". Nadneseně se jedná také o území a to neméně důležité. Udělat čistě topografickou mapu obličeje, by znamenalo vyřezávat oči, uši, nos a pusu z nějaké fotografie a dávat je postupně do legendy, a to mi přišlo morbidní. Zvolil jsem si tedy tematickou mapu o přitažlivosti tváře a použil stupňování jedné barvy k jejímu „oklasifikování“. Samozřejmě, že mapa není postavena na žádných datech z pozorování mužů při pozorování žen, nýbrž z mého subjektivního hodnocení. Myslím, že však není nějak výrazně odlišné. Je zajímavá podobnost s mentální mapou Gouldovského typu. Jsem si vědom všech praktických nedostatků výtvoru, jež vznikly z mé první konfrontace s Adobe Photoshopem a pozdními nočními hodinami.

Popis: Na této kreativní mapě jsou zaznamenány mé zahraniční cesty. Je tvořena trikem a souborem map, které se na triku dají měnit. Jejich výhodou je, že se mapy dají stále aktualizovat. Mapy jsou na látku nakresleny textilními barvami, které by měly vydržet i praní v pračce. Díky knoflíkům na zadní straně trička mohu mapy stále měnit. V případě navštívení dalších států stačí pouze nakreslit další mapu. Velikost tohoto trika, které bych já mohla použít jako pěknou noční košili byla zvolena z důvodů snižování nákladů při výrobě mapy. Pokud by se triko pralo hlavně v ruce, tak může vydržet velice dlouhou dobu.

Popis: Již od počátku jsem chtěla svoji mapu pojmout tak trochu hravě, ale na druhou stranu jsem si přála, aby mapa byla také smysluplná. Proto jsem si jako téma zvolila divy světa. Pojmout celý svět by bylo ale velice náročné a myslím si, že by ve výsledku mapa působila trochu nepřehledně. Proto jsem zvolila jen jeden, ale za to podle mého názoru nejpozoruhodnější kontinent Jižní Ameriku. Jako zdroj informací mi posloužila encyklopedie Divů světa od Knižního klubu. Celkově jsem mapu pojala jako koláž. Základnu tvoří samotná mapa Jižní Ameriky. Je to politická mapa se základními topografickými prvky (nejvýznamnější vodní toky a plochy). V každém státě je vyznačeno jeho hlavní město. Základna také samozřejmě obsahuje základní kompoziční prvky (mapové pole, titul, tiráž, legenda a měřítko). Celá mapa je pak nakreslena akvarely a to kvůli jejich velké barevné pestrosti a jemnosti. K základní části jsou připojeny vybrané světové divy nacházející se v Jižní Americe. Každý je namalovaný na samostatné kartičce. Na jedné straně kartičky je ilustrační obrázek vybraného místa nakreslený opět metodou akvarel. Barvy jsem ale nezvolila podle skutečnosti, ale podle nálady. Tím jsem chtěla odkázat na umělecký směr expresionismus. Na druhé straně kartičky je pak název místa s krátkým popisem. Celá kartička je pak opatřena špendlíkem a připíchnuta na své místo v mapě.

Popis: Dlouho jsem přemýšlela o nápadu pro svoji kreativní mapu. Pak jsem onemocněla a času jsem měla v podstatě spoustu, tak jsem si vzala do postele různé knížky (přemýšlela jsem třeba o nějaké historické mapě), atlasy a celou řadu reklamních mapek a prospektů - především o Východních Čechách. Do oka mi padla reklamní brožurka Mikroregionu Úpa, ve které měla každá členská obec vyhrazenu jednu stránku, na které bylo krátké povídání o té obci, jedna její „hlavní" fotka a několik menších, doplňujících. A nápad byl na světě! Nejdříve mě napadlo, že vystřihnu pouze ty hlavní obdélníkové obrázky a nalepím je na papír tak, že zachovám jen sousedství příslušných obcí. To samé jsem plánovala udělat s texty do druhé mapky vedle. Jenomže když jsem si vše vystřihla a začala to skládat dohromady, zjistila jsem, že to nepůjde - v jedné části mikroregionu se mi nepodařilo ty fotky naskládat tak, abych udržela pravdivé sousedství (s texty jsem to pak už ani nezkoušela). Tak mi nezbývalo nic jiného, než začít přemýšlet o alternativě - jediná, která mě napadla, byla ta, že si obkreslím přesné hranice katastrálních území členských obcí z GISu a do těchto území ony již vystřižené obrázky nalepím a zbytek místa popíšu informacemi z brožurky. I zde jsem narazila na nějaké problémy (velká x moc malá rozloha obcí, někdy velmi členité hranice) a hlavně na neustálý strach z toho, že až budu mít skoro hotovo, že něco zkazím, někde se přepíšu - což se mi ostatně povedlo u měřítka (ke kterému jsem omylem připsala jednu nulu navíc, ale naštěstí se mi to docela dobře povedlo zamaskovat a měřítko opět „zvětšit" na pravdivé).

Popis: Asi po týdnu přemýšlení mě někde mezi snem o výhře MČR v orienťáku a dumáním nad již prošlým dnem napadlo udělat mapu, na níž budou znázorněny olympijské kruhy. Ráno po probuzení jsem začala svou myšlenku rozvíjet a došla k později uskutečněnému projektu, jímž je zaznamenání jednotlivých světadílů do jim příslušných kruhů a na nich vyznačení zemí, které se zúčastnili poslední olympiády (jelikož se o sport dosti zajímám, byla jsem pro dané téma od začátku nadšená a prohrabávala se všemi informacemi). Pro samotnou tvorbu jsem si nejprve v ArcGISu zobrazila celý svět (ve válcovém zobrazení) a ten si pak rozdělila na jednotlivé světadíly, do kterých jsem ještě vnesla hranice států. Ponechala jsem ve válcovém zobrazení, aby bylo znatelné, že jde o jeden celek pouze „roztrhaný" do jednotlivých kruhů. Kruhy jsem znázornila pomocí roztrhaných papírků, které jsem nalepila kolem předem vystřižených kontinentů. Jednotlivé světadíly jsem rozdělila do kruhů dle obecně známého faktu (Austrálie a Oceánie - modrá, kvůli oceánu; Afrika - černá - Černoši; Amerika (jižní, střední, severní) - červená - Indiáni; Asie - žlutá - dle barvy pleti; Evropa - zelená - trávy). U té Evropy teda zrovna nevím, ale tak když to říkají:-). Poté jsem pastelkou dle seznamu z oficiálních stránek olympijských her v Pekingu zaznamenávala jednotlivé zúčastněné státy do mapy (toto mi zabralo asi nejdelší dobu = 3 večery). Jak s měřítky jsem dlouho nevěděla, ale nakonec po poradě se spolubydlícími z koleje (ještě, že je nás tu tolik GEKA:-) jsem je vytiskla, vystřihla a nalepila na barevné papíry dle příslušnosti k jednotlivým kruhům. Nakonec jsem je vlepila do mapy dle pořadí (začala jsem vpravo dole a skončila vlevo nahoře. Závěrem bych chtěla pouze zkonstatovat, že mapu jsem dělala, jelikož jsem měla nápad a taky mě to velice bavilo. Ale když jsem po několika hodinách vybarvování jednotlivých států zjistila, že se vlastně zúčastnily všechny, tak jsem byla pěkně naštvaná. Příště už bych nad tím nechtěla trávit toliko času.

Popis: Moje kreativní mapa vznikla v návaznosti na myšlenku, čeho bych se doma mohla zbavit, jestliže se mi můj výtvor už nevrátí zpět. Jako první mě napadl přebývající načervenalý písek z marocké Sahary, pouště Erg Chebbi, spolu s ním několik kamenů a mořských vyplavenin, které jsem si z Maroka koncem letošního února přivezla. Pak přišel nápad to všechno nalepit na papír. Následně jsem se jala podlepit celé mapové pole koláží z vlastních fotografií tak, že zmíněné minerály pozbyly původního účelu a posloužily jako „dekorace". Nakonec jsem si řekla, že do mapy zanesu nějaké ty topografické údaje (i když jen schematicky) včetně znázornění, kudy jsme při našem cestování projeli, jakým dopravním prostředkem a kde jsme přenocovali. Poznámky ke znakům: 1) Symbol noclehu je umístěn buď u navštíveného místa anebo u trasy putování - to, znamená, že jsme nocovali v autobuse, ve vlaku apod. 2) Na každé z cest (vlakem, autobusem, grand taxi) jsem drobnou šipkou naznačila směr jízdy. Na závěr bych chtěla shrnout, že kreativní mapa „Na cestě po Maroku" by měla nejen ukázat, jakým geologickým materiálem severoafrická země disponuje, ale především pomocí fotografií přiblížit čtenáři, jaké krásy ho mohou potkat za Gibraltarským průlivem, a navíc mu může posloužit jako stručný návod, jak Maroko obkroužit za pouhých osm dní se zhlédnutím těch nejzajímavějších míst.

Popis: Právě tato oblíbená poučka pana prof. Voženílka mě přivedla na nápad na mou kreativní mapu. Mým cílem bylo zpřístupnit mapu i lidem, kteří nemají žádnou zkušenost se čtením v ní, lidem, kteří nemají vůbec žádné tušení, co představují mapové značky či barva v kartografii. Nikdy předtím mě ale nenapadlo, jak málo prvků se vejde do mapy, nahradíme-li dohodnuté značení prostým písmem a že místo zpřehlednění je mapa ve výsledku spíše nepřehledná, l přes snahu vytvořit mapu bez znalosti jakýchkoliv kartografických pravidel jsem ale zcela automaticky použila pro vodstvo modrou barvu. Není tedy úplně jednoduché se oprostit od vžitých pravidel. Ale jednu velkou výhodu tahle „psaná“ mapa má, obejde se bez legendy, protože legendou je mapa samotná. K čemu nám ale je mapa České republiky, která obsahuje jen hranice státu, základní vodstvo a rozdělení na Čechy, Moravu a Slezsko? Dá se říci, že zde převažuje umělecká hodnota nad tou výpovědní. Mapa spíše vytváří dojem jakéhosi zeměpisného kaligramu. Ale proč ne, už tolikrát jsem se na nějakou mapu dívala jako na obraz, umělecký výtvor, který si člověka podmaní i bez toho aby ho obohatil o nějakou zeměpisnou znalost. A stejně tak se dívám i na svou kreativní mapu.

Popis: Když jsem začala uvažovat nad tvorbou své vlastní kreativní mapy, rozhodně jsem ji chtěla vytvořit na nějaký netradiční podklad. Nakonec jsem se rozhodla pro hedvábí. Ačkoli malování na hedvábí už je technika docela rozšířená, nikdy jsem to nezkoušela. Proto jsem z toho měla taky trochu strach. Vzpomněla jsem si na malované kravaty, ale co udělat s jejich pro mapu dost netypickým tvarem? Hodí se přesně pro tvorbu map poledníkových pásů Země! Ze známých zobrazení zeměpisné sítě jsem vybrala Ptolemaiovo kuželové zobrazení v normální poloze. Severní pól není bod a vzdálenost mezi poledníky se směrem k jihu zvětšuje, což přesně odpovídá i vlastnostem kravaty. Hedvábnou kravatu i barvy jsem si obstarala celkem snadno. Zbývalo jen pustit se do malování. Nejdříve jsem černou konturou obtáhla obrysy kontinentů a zeměpisnou síť. Po zaschnutí kontury jsem plochy kontinentů vybarvila černou barvou. Z těchto dvou činností se složitější ukázala práce s konturou, protože tuba nechtěla vydávat tolik barvy, kolik jsem chtěla já. Vše ale nakonec dobře dopadlo. Linky kontury navíc byly poměrně tlusté, proto jsem kompoziční prvky, jako tiráž, měřítko a podtitul, musela napsat pomocí plnicího pera.

Popis: Vznik mapy: Mapa vznikla na základě mého rozhodnutí věnovat se v budoucnu alespoň částečně kantorské činnosti. Myslím, že v dnešních vyučovacích programech na základních a středních školách je, i přes zlepšující se situaci, stále málo učebních metod založených na „praktické aktivitě" žáků a studentů. Přitom je v rámci psychologie dokázáno, že se téměř sto procent z nich právě praxí a aktivitou (obojí nejlépe v zábavné formě) naučí vnímat a učit probíranou látku mnohokrát rychleji a zapamatují si jí, díky využívání pravé mozkové hemisféry, mnohem déle. Tento mapový projekt by měl sloužit jako příklad využití výše uvedeného v zeměpisných oborech. Myslím, že kdyby se geografické a kartografické společnosti začaly věnovat navíc i této sféře tvorby, která by zajisté nebyla při dnešních technických vymoženostech problémem, zcela určitě by vyučování zeměpisu dostalo nový a lepší rozměr. Studenti,(a obecně) uživatelé by se učili lépe a uvedené společnosti by byly bohatší, a to nejen o finance, ale také o dobrý pocit:). Účel mapy: Tato mapa by měla plnit funkci prakticky-naučnou. Je projektována tak, aby se její uživatel mohl dobře, rychle a účinně naučit názvy a polohy krajů ČR a rozeznat jejich vexilologické charakteristiky (v tomto případě vlajky). Užívání mapy: Vychází ze dvou poloh vlajek: A) Vlajky v mapovém poli (v krajích): podíváme se na polohu kraje a na jeho vlajku (i z druhé strany, kde je znázorněna správná geografická poloha kraje patřícího k praporu), tím ověříme správnost výchozí situace, vlajku vyndáme ze stojanu a pokusíme se jí přiřadit ke správnému názvu kraje v legendě, to, zda jsme byli úspěšní, se dozvíme tak, že po zasunutí do stojanu v legendě, vlajku překlopíme na levou stranu (OPATRNĚ!), odkryje se nám políčko se správnou vlajkou patřící k názvu kraje v legendě. B) Vlajky v legendě: zkontrolujeme, zda jsou vlajky správně přiřazeny k názvu kraje (podle vlajek v odkrývacích políčkách), pozorně se podíváme na názvy krajů, vlajku vyndáme ze stojanu (OPATRNĚ!) a pokusíme se ji vsadit do úchytu správného kraje v mapovém poli, to zda-li jsme byli úspěšní zjistíme, když se podíváme na druhou stranu praporu, kde je znázorněna správná geografická poloha kraje, jemuž tato vlajka (prapor) přísluší. Situace A) a B) neustále opakujeme. Tím si zpětně procvičujeme naší paměť a vnímání a zároveň se učíme.

Popis: Vybrala jsem si téma spotřeby vody v domácnostech v České republice. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu byl nápad na jeho výtvarné zpracování. Napadlo mě, že bych mohla téma spotřeby vody v domácnostech spojit s častou používaným materiálem, a sice s plastem - konkrétně PET láhvemi. Nejdříve jsem na internetu vyhledala vhodná data. Nejvíc vhodná mi přišla data z Českého statistického úřadu - ze sekce Životní prostřední a zemědělství. V nabídce jsem si vybrala data týkající se spotřeby vody v domácnostech. Poté jsem si data roztřídila do intervalů a vytvořila jsem si předběžně legendu. Přemýšlela, jakou výtvarnou techniku bych mohla použít. Nejdřív jsem chtěla mapové pole vykreslit pomocí barev na sklo, nebo pomocí fix na fólie, ale to by nebylo technicky možné, protože bych Českou republiku neměla jak obkreslit, nešlo by vložit předlohu dovnitř lahve. Nakonec jsem musela zvolit přilepení všech kompozičních prvků vystřižených z papíru na láhev pomocí tavící pistole. Dále jsem přemýšlela, jak danou hodnotu spotřeby vody v jednotlivých krajích vyjádřit. Nakonec jsem zvolila kvantitativní vyjádření pomocí barvy. Vybrala jsem si barevnou stupnici, vzhledem k tématu týkajícího se vody, jsem zvolila různé odstíny modré. Na webových stránkách Českého statistického úřadu jsem si vyhledala mapu České republiky - administrativní členění podle krajů. Mapu jsem si obkreslila, opsala jsem si měřítko. Pastelkami jsem vybarvila jednotlivé kraje dle příslušnosti k danému intervalu. Potom jsem si pořídila pětilitrovou PET láhev od pitné vody. Zbavila jsem jí etikety, místo ní jsem pomocí tavné pistole nalepila vytvořené mapové pole. Dále jsem si na papír vytvořila legendu, napsala titul a podtitul, pak zdroj a tiráž. Všechny kompoziční prvky jsem vystřihla a následně přilepila tavící pistolí.

Popis: Moje kreativní mapa se skládá ze tří mých zájmů: 1) se mi líbí moderní taneční hudba (drumNbass) a DJové, kteří ji hrají z gramofonu. 2) Také rád čtu knihy o různych aspektech slovanské lidové kultury. 3) A take urcite mam rad kartografii :D. Proto jsem se rozhodl všechny ty moje zájmy dát dohromady. K tomu se ještě domnívám, že vytvořit různé části chalupy zvlášť z nakrájeného vinilu je dobrý nápad tím, že dává možnost porovnat ty různé části chalupy (jako jsou střecha, fasáda atd.) v různých regionech Ukrajiny. Další zajímavostí je propojení výstavby chalupy a "konstruktivismu" :). Také já jsem snažil udělat z těch částí něco konstruktivního.

Popis: Jako téma kreativní mapy jsem použila zadání první mapy a to využití půdy. Vybrala jsem si obec Psárov. Využití půdy jsem zjistila z webových stránek www.geoportalcenia.cz (CORINE 2000), kde je vidět, že největší část plochy obce Psárov zabírají jehličnaté lesy a pak orná půda. Výslednou mapu jsem si vytiskla a podle ní jsem pak mapového pole a část legendy obkreslila na průhledné desky pomocí barev na sklo. Zbytek jsem nechala na papíře v PC podobě. Pak už jsme jen obě části spojila, takže výsledná mapa se tak může pověsit jako obrázek.

Popis: V rámci výroby kreativní mapy jsem se rozhodla zabývat firmou McDonalďs. Proč právě „Mekáč"? Ráda tyto restaurace navštěvuji, i když vím, že Hamburger, Cheesburger či Big Mac nejsou příliš zdravé. Jak jsem postupovala při tvorbě? Chtěla jsem použít papírovou krabičku či kelímek a na ně mapu nakreslit. Kelímek ovšem nebyl příliš vhodný, tak jsem použila krabičku od zeleninového salátu. Musela jsem si pečlivě promyslet celý postup, jelikož jsem měla jen jednu krabičku. Nejprve jsem si na webových stránkách geoportal.cenia.cz našla mapový podklad, a to hlavní město Praha s 22 správními obvody. Podklad jsem překreslila na papír, plochy jednotlivých obvodů vybarvila pastelkami. Dále jsem fixou zvýraznila hranice (správních obvodů i území hlavního města Prahy). Potom jsem si vypočítala měřítko. Dále jsem se zabývala legendou, do které jsem umístila znaky pro hranice i pro restauraci McDonalďs. Na okraj krabičky jsem umístila tiráž. Zbývalo mi jen zjistit, kde se v Praze restaurace nacházejí. To jsem našla na webových stránkách McDonalds.cz. Nezapomněla jsem ani na uvedení příslušných zdrojů dat. Znak pro restauraci jsem nakreslila na průhledné víčko. Samotnou mapu jsem nalepila na polystyren a umístila dovnitř krabičky. Do míst výskytu restaurací jsem zapíchla párátka. Nejnáročnější však bylo, aby umístění znaků nakreslených na víčku souhlasilo s polohou párátek. Snažila jsem se ukázat, že i „odpadek" od jídla lze ještě využít, snad se mi to podařilo. Z pohledu budoucí učitelky si myslím, že výtvor lze uplatnit i při hodině zeměpisu. Třeba se ve třídě najdou další „mekáčoví jedlíci", které moje mapa zaujme. Práce při výrobě kreativní mapy mě bavila. Potěšilo mě, že můžu zapojit vlastní fantazii. A musím se přiznat, že při tvorbě jsem hned dostala chuť na dvojitý Cheesburger.

Popis: Moje kreativní mapa má název Vybrané minerální vody ČR a má znázorňovat místa (města), ve kterých se dané minerální vody vyrábějí (stáčejí) nebo odkud pocházejí. Vody (kyselky) jsem vybírala ze seznamu členů Svazu minerálních vod a dle svého uvážení. K jejich identifikaci slouží obrázky lahví jednotlivých značek umístěných za hranicemi ČR, která je pro větší přehlednost ještě rozdělená na kraje. Celá mapa je naaranžovaná na „neznámé" lahvi a dá se považovat za jakousi všeobecnou „etiketu", která může podávat informace o výrobě vod. Pokud jde o výrobu mapy, použila jsem pouze jednoduchých pomůcek, mapové pole je vytvořené v programu ArcGis a dále jsem již tvořila manuálně pomocí lepidla, nůžek a papíru, kdy jsem jednotlivé „lahvičky" nalepovala k příslušným obcím a na závěr jsem celou etiketu přilepila na skutečnou láhev. Práce nebyla složitá ani časově náročná, svůj účel však myslím splnila při nejmenším dostatečně a výsledek je přijatelný.

Popis: Držíte v ruce kreativně ztvárněnou obecně zeměpisnou mapu Egypta. Společně s mapovými prvky a malým obrázkem velblouda v barvách egyptské vlajky je nakreslená na symbolu země - na pyramidě. Tato mapa má široké využití. Především je to ale učební pomůcka pro děti základních škol. Zajímavé zpracování upoutá dětskou pozornost mnohem více, než obyčejná mapa v atlase a umožní mu tak lepší zapamatování si informací. Díky závěsnému systému v podobě provázku, je možno mapu umístit dítěti například v pokoji pod lustr, pod lampičku a podobně. Informace z ní tedy může čerpat průběžně. Výroba této účinné pomůcky pro malé geografy je velmi snadná. Stačí mít čtvrtku nejlépe A3 velikosti, pravítko, nůžky, lepidlo, provázek, pastelky a fixy a samozřejmě nějaký zdroj informací nebo podkladovou mapu. V mém případě jsem použila Školní atlas světa.

Popis: Tato mapa zobrazuje obvodní oddělení PČR. Snažil jsem se udělat mapu tak, aby co nejvíce připomínala znak PČR. Každý okres má představovat cíp hvězdy. Tvary, velikosti a orientace okresů jsou značně zkreslené, ale šlo mi o to, aby byla mapa co nejzajímavější, netradiční a aby zaujala. Mým záměrem bylo udělat spíše nějaký propagační materiál než přesnou mapu. Přesto jsem se snažil co nejvíce zachovat tvar území a rozmístění obvodních oddělení.

Popis: Inspirací pro tuto mapu byla návštěva Českého krasu, především lomů Velká a Malá Amerika, s antropogenními jezery a velkým množstvím povětšinou zatarasených vchodů do štol. Štoly byly za totalitního režimu místem utrpení a smrti mnoha politických vězňů a trestanců. Dodnes se o nich vypráví spousta tajuplných a děsivých pověstí. Tato oblast mě velice láká a zajímá. Ráda bych se sem jednou vypravila na průzkum, ať již vědecký, či jen čistě turistický. Právě proto jsem si vybrala toto téma na zpracování, abych si vytvořila potřebnou mapu a získala nové informace o oblasti. Materiály jsem čerpala především z internetu a z vlastních poznatků. Získala jsem mapy jednotlivých pater štol, dále turistickou mapu Českého krasu a ortofoto. To vše jsem chtěla spojit do jediné mapy, a přitom zachovat relativně dobrou přehlednost. Zakreslila jsem tedy na bílý papír jednotlivé štoly odlišené barvami, dle toho, ve kterém patře se nachází. Šedou barvou jsem naznačila polohu jednotlivých lomů pro lepší orientaci. Bílý papír jsem překryla pauzovacím, na který jsem zakreslila povrch terénu – lesy, pole, lomy, cesty… Došlo tak k překrytí dvou map, z nichž má každá vlastní legendu, ale měřítko, směrovka a ostatní kompoziční prvky jsou společné. Mapa je tak vhodná jak pro pohyb na povrchu, tak i pod povrchem oblasti. Je poměrně malá, což jí přidává na praktičnosti. Stačí ji složit do kapsy a vyrazit… Ovšem tomu také odpovídá množství informací obsažených v mapě. Je jen přehledová a nepodává podrobnější zprávy o stavu jednotlivých štol, převýšení apod.

Popis: Po přednášce Kreativita v kartografii jsem se rozhodla, že zkusím nějakou „kreativní" mapu vytvořit. Jelikož se mi vždy líbily staré mapy a mapy imaginativní (z různých filmů), chtěla jsem si vyzkoušet vytvořit takovou mapu ručně. Podle podnětu, že můžeme zpracovat mapu nějakou známou výtvarnou technikou, jsem se rozhodla pro tuš. Vznikne tak jednoduchá černobílá mapa asi nejvíce podobná mapám historickým. Nejprve jsem nevěděla, jaké území a jak velké bych měla zpracovat. Potom mě napadlo, že bude nejlepší držet se území, které mám na Tematické kartografii - moje bydliště - ORP Mladá Boleslav. Zobrazila jsem; klasické fyzicko-geografické a socio-geografické prvky. Lesy jsem zaznačila pomocí znaku stromů a výškopis kopečkovou metodou (zde jsem nevěděla, jestli existují nějaká pravidla a tak jsem se řídila intuicí a zaznačila jsem nejvyšší místa a převýšení). Aby nebyla mapa příliš „přeplácaná", zaznačila jsem jenom nejvýznamnější obce a pouze rychlostní silnice a silnice I. třídy. U dvou nejvýznamnějších měst (Mladá Boleslav a Benátky nad Jizerou) jsem pak nakreslila významné památky (vynikne tak důležitost těchto sídel). Mapa obsahuje všechny klasické základní kompoziční prvky - název, legenda, měřítko, tiráž, mapové pole- a některé nadstavbové prvky jako je směrovka a obrázky. Obrázky jsou zde zřícenina Michalovic, Loreta v Kosmonosech, znak významné firmy pro toto území Škody Auto a erb Mladé Boleslavi. Zvolila jsem významné památky a věci charakteristické pro tuto oblast. Práce na této mapě se mi líbila, jelikož ráda kreslím, a vzniklá mapa je alespoň originální.

Popis: Nejprve bych měla začít asi tím, proč jsem si tuto mapu vybrala. Bylo to z toho důvodu, že hodně cestuji, hraji závodně stolní tenis a každý víkend jezdíme na zápasy po celé naší republice. Dříve mi bylo jedno kde a za kolik vezmeme benzín, jezdil s námi pokaždé taťka a ten také platil. Jenže od doby co mi je 18 už mi naši svěří auto a jedu s kamarády sama. Od té doby už koukám, kde je benzín levnější a snažím se ušetřit. A tak když jsme dostali za úkol vytvořit kreativní mapu, nebylo těžké se rozhodnout, o čem bude. Nejlevnější benzín v ČR jasně zvítězil. Data jsem našla celkem rychle a snadno na www.ceskybenzin.cz. Dlouho jsem ale nevěděla, jak tuto mapu vytvořit. Jelikož nemám moc výtvarného talentu, rozhodla jsem se pro velmi jednoduchou tvorbu pomocí pastelek a tužek. Obrys republiky jsem si obkreslila a dále doplnila všechna data zahrnující názvy měst a cen. Pak ale nastal další problém, na co mapu umístit. Přemýšlela jsem o kanystru na benzín či o modela autíčka. Nevím, jestli jsem to vyřešila úplně ideálně, ale jako nejlepší řešení mi přišlo umístit ji do autoatlasu. Proč by naše autoatlasy nemohly mít kromě klasických map i jednu kreativní. Myslím, že kdybychom měli k dispozici nějakou podobnou mapu pokaždé, kdybychom někam jeli, byli bychom spokojenější, že se nám někdy podařilo ušetřit.

Popis: Když jsem přemýšlela o tématu kreativní mapy, vzpomněla jsem si na prázdniny. Během letošního léta jsem stanula na pěti nejvyšších vrcholcích Beskyd (někde dokonce několikrát) a téměř všude jsem jedla borůvky. Nutno podotknout, že letošní léto milovníkům borůvek (mezi které se řadím) opravdu přálo. Téma jsem tedy měla, ale jak ho ztvárnit? Na počítači jsem si vytvořila název, tiráž, směrovku, popisky. Rozhodla jsem se, že znázorním výskyt borůvek jen nad 1200 m n. m. Jednotlivé kopce jsem nakreslila kopečkovou metodou, přičemž 1200 m jsem vzala jako konstantu (odpovídající l cm). Výška kopce nad 1200 m n. m. odpovídá velikosti nad l cm v mapě (přičemž l mm odpovídá 10 výškovým metrům ve skutečnosti). Skutečnou výšku jednotlivých kopců si pamatuji, neboť jsem na nich byla již několikrát. Na závěr legenda. Množství borůvek, které se dalo letos v Beskydech nasbírat, jsem rozdělila do tří kategorií. Kategorie „jen borůvčí" sama napovídá, že se jedná o území, kde borůvky nenajdete, i když borůvčí tam roste. Možná se Vám zdá zvláštní, že na Lysé hoře, tedy nejvyšším kopci, je pouze borůvčí. Je to způsobeno dvěma okolnostmi: 1) na Lysou horu jezdí autobus 2) je to jediný z těchto pět kopců, na kterém je na vrcholu hospoda (dokonce dvě). Proto je tam téměř vždy spousta lidí, kteří těch pár borůvek, které vyrostly, spolehlivě vysbírají. Další kategorie Jen do pusy" znamená, že borůvky v daném místě sice rostou, ale není jich tam příliš mnoho (proto se je nevyplatí sbírat do misky a přinést domů). Poslední kategorie „na koláč“ značí, že na kopcích je úplně modro. Můžete tam natrhat tolik borůvek, kolik budete chtít, takže Vám nebude líto z nich doma upéct borůvkový koláč (navíc nasbíráte borůvky na buchtu za chvilku). Máte-li rádi borůvky, zajděte si příští rok na Kněhyni nebo Smrk. Cestou nebudete potkávat davy lidí jako na Lysé, takže máte čas vychutnávat si krásu hor, a na vrcholu budete odměněni mořem borůvek.

Popis: Vytvořil jsem mapu aktuální vlády České republiky. Mapa vznikla na základě zjištění, na jakém místě v Česku se narodili jednotliví členové současné vlády. Jejich malé fotografie pak byly vkládány na tato místa v rámci Česka. Výsledkem je přehled o tom, odkud pocházejí naši hlavní političtí představitelé. Podkladem pro mapu jsou výsledky parlamentních voleb v Česku konaných v roce 2006, ze kterých současná vláda vznikla. Za okresy je vyznačeno, která strana v daném regionu zvítězila. Cílem mapy je netradičním způsobem představit naši politickou reprezentaci, vyhledat zajímavosti v územním rozložení rodišť hlavní soudobých politiků a najít případně korelaci s volebními výsledky. Na naší mapě bylo zjištěno hned několik zajímavostí. Velké množství politiků je z Prahy a blízkého okolí, více, než by odpovídalo podílu této oblasti na celkovém počtu obyvatelstva. Vzhledem k plošnému rozsahu fotografií se nepodařilo umístit v tomto případě portréty přesně na správné místo, ale bylo třeba je posunout. Hned dva naši ministři, navíc oba ze stejné politické strany, pocházejí z Tábora a zajímavý je také pás vládních činitelů na hranicích se Slovenskem. Další zajímavostí je ministryně Džamila Stehlíkové, která se narodila v Kazachstánu, což bylo třeba v mapovém poli vyřešit netradičně. Do mapy se nepodařilo umístit popisky k politikům, tedy jejich jména, post ani stranickou příslušnost. Byly by to nejspíš zajímavé informace, ale snížily by čitelnost mapy.

Popis: Netuším, kdy a jak mě napadlo dělat zrovna tohle, ale někde v hlavě mi zůstala vzpomínka na obraz jistého stylu a autora, kde byly použity pouze tři barvy - červená, modrá a žlutá. Poučen však loňskou kartografií jsem si uvědomil, že je potřeba minimálně a též maximálně čtyř barev. Proto jsem se rozhodl přidat zelenou (přijde mi nejvhodnější). V programu Adobe Photoshop pak byla vytvořena ona čtyřbarevná mapa světa (Braunovo zobrazení; zde jsem vhodně využil materiály z minulého semestru), kterou jsem vytisknul, následně a postupně rozstříhal a takto vzniklé tvary přestříhal do tvrdého papíru a nalepil na čtvrtku. Občas vedle sebe, někdy přes sebe. Tento proces zabral přibližně 7 hodin. Závěrem nutno dodat, že vytváření podobných map rozhodně NEDOPORUČUJI! Případným naivním zájemcům přesto přeji mnoho trpělivosti při lepení Libanonů a jemu podobných států (snad si aspoň koupí lepší lepidlo než já).

Popis: Vzhledem k tomu, že se nepovažuji za kreativního člověka, na mapu kreativity jsem se začala těšit až ve chvíli kdy jsem našla téma. K uměleckým směrům, ani jiným výtvarným prostředkům jako je olej, akvarel atd., bohužel vztah nemám, musela jsem zvolit daleko prozaičtější, nekreativní prostředek, ktery" znám již od školky, a to pastelky. Černé moře nemám nijak oblíbené, přišlo mi, že menší území mohu lépe znázornit do detailů, než celé oceány, je to skoro uzavřená oblast, takže jsem neměla problém s vyznačením hranic. A proč jsem si nevybrala jezero? Mám představu, že potápěči se hodí spíše do moře než do jezera, a v moři většinou žije více různorodých živočichů, než v uzavřeném jezeře. Jako podklad jsem zvolila metodu izolinií s barevně odlišenými plochami s různou hloubkou moře, ale hloubku moře jsem se snažila hlavně vyjádřit objektem vybraným k některému intervalu, se kterým alespoň částečně souvisí. Mapu jsem doplnila o další objekty, které by měly přiblížit výskyt určitého jevu jako např.: vraky lodí, přístavy na pobřeží, dále pak výskyt některých druhů živočichů (delfín, kambala, medúza, okoun). Do mapy jsem zanesla i bájnou Noemovu archu, jelikož jsem se dočetla, že jakýsi tým vědců po ní od roku 2001, pátrá v Černém moři. Myslím si, že tato mapa je užitečná jak dospělým (číselné rozdělení, doplňující informace), tak i dětem, díky obrázkovému znázornění.

Popis: Každoroční návštěvy Rumunska podnítily můj nápad na „kreativní mapu“. Ta zobrazuje část z týdenní turistiky v pohoří Maramureš na severu země, tedy návštěva údolí Vaserului. Značný úsek cesty byl absolvován vláčkem (v mapě vyznačeno červenými kolejemi vč. zastávek), který má v místním kraji nemalý význam. Slouží k dopravě osob a zejména k přepravě dřeva. Ve vesnici Viseu de Sus se dá zakoupit mapa trasy vláčku. Ta posloužila jako podklad. Jejími autory jsou Švýcaři (opravují železnici). Protože vlak jezdí velice pomalu (cca 40 -50 km/h), stihne si člověk prohlédnout okolní krajinu, zajímavé stavby. Některé zajímavosti jsou zakresleny podél celé cesty jako malé pohlednice (překresleno z fotek). Červenými stopičkami je vyznačen zbytek trasy, která odbočuje z údolí. V mapě jsou vyznačeny pouze dvě vesnice (výchozí a cílová), dále pouze řeka protékající údolím. Nakreslený vláček je doplňujícím prvkem mapového lístku.

Popis: Pro mě samotnou byl asi největší problém vybrat téma pro mojí kreativní mapu, a proto jsem se nechala inspirovat mapami, které jsem si pamatovala z dětství. Byly to mapy, kde místo složitých popisů a názvů, které se většinou špatně pamatují, byly obrázky lidí, zvířat, rostlin typické nebo významné pro danou oblast. Proto jsem se pokusila vytvořit něco, co by mohlo sloužit například dětem k názornější výuce a lepšímu zapamatování třeba při hodinách kartografe. Jako první, co jsem udělala, bylo, že jsem si stáhla z wikipedie obrys mapy Británie, pro kterou jsem se rozhodla nejen proto, že má tento ostrov velmi zajímavý obrys, ale je tu spousta zajímavých a netradičních míst. Hlavním problémem při tvoření této mapy bylo nakreslení, co možná nejtypičtějších obrázků pro daná města, protože nejsem až tak zdatný malíř, ale doufám, že se mi to podařilo, protože jsem nad tím strávila docela dost času. Dotváření samotné mapy už potom nebylo zas až tak náročné, nakonec jsem jen musela vymyslet správný nadpis, legendu a měřítko. Pro zpestření jsem do mapy ještě dolepila vlajky všech tří států a moje kreativní mapa byla hotová.

Popis: Tato mapa má být něco jako přehled, kde se u nás v České republice dají provozovat různé outdoorové aktivity. V mapě jsou sporty, které mám ráda a provozuji je, nebo jsem je alespoň zkusila a bavily mě. Zahrnuty jsou lokality pro jednotlivé sporty nejznámější, největší, nebo moje nejoblíbenější O. Zvolila jsem výtvarný styl schematických, co nejjednodušších obrázků, abych je zvládla nakreslit a ostatní pochopili i bez legendy co mají znázorňovat. Výtvarná technika je kombinace kresby pastelkami a tuhou.

Popis: Už delší dobu se ale zajímám o vědecko-fantastickou literaturu, z poslední doby se mi hodně líbila trilogie Pán prstenů, nebo různé knihy zaměřené na bájnou Atlantidu. A to byl i námět mé mapy. Chtěl jsem vytvořit jakousi fiktivní mapu nějaké smyšlené oblasti, neexistující krajiny s vlastními popisy a názvy. Jedná se o pobřežní oblast kraje Sataroza. Do mapy jsem zanesl jednak částečně výškopisnou charakteristiku území a současně i polohopis této oblasti. Pro vyjádření cest, vodních toků, vodních ploch, atd. byly použity symboly známé z kartografie. U lodních tras je vždy uvedena i doba plavby do naznačeného přístavu. Tato doba je uváděna v počtu dní strávených na cestě za předpokladu plynulé a ničím nepřerušované plavby. Podobná metoda jako je doba plavby byla použita i pro měřítko mapy - i zde stupnici tvoří počet dní. Popis „Zde žijí lvi" jsem převzal ze starších skutečných map, kde bylo takto naznačeno, že se jedná o dosud neprozkoumané území.