Výuka >> Studentské práce

Abstrakt:: Hlavním cílem této diplomové práce je demonstrovat zásadní roli teritoriality a hranic v kulturně-geografickém kontextu na příkladu fenoménu zdí. Hranice se promítají jak do regionalizace, tedy do metodologie regionální geografie, tak do politické a kulturní geografie. Diplomová práce se bude zaměřovat především na identifikaci aktuálních fyzických i nefyzických zdí/hradeb ve světě, a to jak antropogenních, tak i přírodních "zdí". Získaná data budou dále rozčleněna do kategorií dle typologie, která bude vytvořena pro účely práce, a poté zobrazena na mapě. V této souvislosti budou sledovány regionálně-, resp. globálně-společenské a kulturní dopady, stabilita a další relevantní charakteristiky hranic. V další části budou vizualizovány hranice a jejich charakteristiky na mapě světa a výsledky porovnány s různými koncepty globální regionalizace, jakou je například Huntingtonova teorie. V této části práce bude zároveň porovnána aktuálnost starších "zdí", mj. zda mají stále stejnou funkci nebo nikoliv. Práce bude zahrnovat metody GIS, komparativní a mediální analýzu. V rámci řešení práce se nabízejí tyto výzkumné otázky: Jaké jsou hlavní geografické příčiny ne/stability zdí a hranic ve světě? Jaké jsou možné geografické scénáře pro budoucnost ne/stabilních hranic a zdí?

Abstrakt:: Hlavním cílem diplomové práce je provést obecnou analýzu využitelnosti databáze objektů, u nichž se kromě atributů (různých vlastností) sbírají informace o jejich geografické poloze, pro potenciální regionalizace světa, a naznačit pomocí této analýzy možnosti různých forem sociální a přírodní regionalizace. Pro příkladovou studii budou využity aktuální verze databází Seznamu světového dědictví a Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva udržovaných UNESCO. Nad těmito databázemi budou provedeny analýza, kategorizace a vizualizace dat pro jednotlivé položky na základě již existujících kategorií (region dle regionalizace UNESCO, rok zápisu, kategorie ochrany, plnění jednotlivých kritérií pro zápis atd.), dle velikosti/územního rozsahu objektů/zvyků či jejich potenciálního ohrožení, případně dle dalších návrhů autora práce za účelem návrhů různých potenciálních regionalizací světa. Ve finální fázi bude provedena kritická komparace návrhů vycházejících z dat příkladových databází s obecnými trendy, které vycházejí z geografických či jiných forem regionalizace (viz Anděl et al. 2019).

Abstrakt:: The thesis examines the issue of the change of spatial distribution of family members in the contextof the evolution of modern society. It aims to define the relations between types of communities and spatial development at the lowest social level – individuals and families. In this context, it identifies the similarities and differences of the types of communities at the same hierarchical level, with an emphasis on three specific categories. They can be identified as a loss of the need for ties to a particular place, a change in the general concept of the family within a society, and the general resilience of cultures arising from the value foundations of individuals. Other outcomes are expectedto include unification of methodological approaches to balance factors of identity-cartographic relevance-time, a tool to monitor changes in spatial configuration, including preference for post-marital residences, and prediction of the location of further family members.

Abstrakt:: The Future of Our Pasts: Engaging “Invisible”/Lost Cultural Heritage - Přísečnice study case. The aim of the research is to explore various socio-cultural aspects in relation to (preserving) ‘lost’ cultural heritage and to find out effective tools that might help to preserve it. The role of ‘invisible’ cultural heritage will be examined in comparison to tangible heritage (UNESCO Krušnohoří), as well as in relation to the regional identity and memory. The focus area (Pressnitz) has been affected by multiple migration and forced displacement, therefore the study has to deal with various perspectives and contexts. Together with the last witnesses, the “memory of the place” will be captured and restored (modern technologies). Moreover, suitable educational activities that may help to preserve the ‘lost’ cultural heritage will be suggested. Lastly, the study will try to prove to what extent the example of Pressnitz (interpretation of its cultural heritage) might be transferred to other “non-existing” places in the region and/or abroad.

Klíčová slova: heritage, culture, memory, regional identity, forced migration, oral history, educational activities, curriculum, place-based learning, life-long learning, interpretation, visualisation, GIS, UNESCO, Ore Mountains, Bohemia, Czechia, Germany

Abstrakt:: Adopting key concepts of the New Regional Geography, the aim of this project is to expand possibilities of visual presentation of fluid regionalization with geographical names in a multi-layered landscape of Europe. Regionalization debate gains increasing importance in individual states across the world because it implies distinct geopolitical and socio-cultural impacts. This is given by contrasting phenomena of the postmodern world, namely globalization and increasing role of local actors. The project highlights dynamics of regions, and explores geographical names and their transformation through time in the geographical area to understand changing regional identities; thus denoting fluid regionalization. The perception of regions and their dynamics is approached by analysing the documents of various origin and by mental mapping of multi-layer identity of actors and residents of different generations. After then, visuals (maps) of fuzzy regions are derived from Public Participation GIS and spatial statistics in GIS in the regional case studies within Europe, where the focus is on subjective meanings of actors and residents about regional organization of their place.

Klíčová slova: visual presentation, region, fluid regionalization, new regional geography, multi-layered landscape, multi-layered identity, geographical names, mental mapping, PPGIS, spatial statistics in GIS, general model of regional organization

Abstrakt:: Práce popisuje jeden z možných přístupů k propojení genealogických a geografických datových souborů. Cílem práce je vytvořit postup pro transformaci genealogických dat a jejich implementaci do prostoru v prostředí ArcGIS, následně pak analyzovat vývoj změn chování rodin v prostoru a čase, a výsledky vzájemně komparovat na příkladu etnograficky odlišných datových vzorků z osad Papuy Nové Guineje a střední Evropy. V rámci analýz jsou sledovány otázky pozitivní korelace rostoucí generační vzdálenosti s rostoucí geografickou vzdáleností a společensko-politických faktorů podmiňujících migraci v rozdílných kulturách. Práce uvádí zobecněný koncept uspořádání atributové tabulky, jež obsahuje informace o typologii rodinných vazeb, které jsou jinak typické pro relační databáze. Následně je sestavena sada nástrojů pro vytvoření dílčích procesů určených ke generování prostorových matic rodinných příslušníků a navržení vizuálního zpracování analýz v rámci kartografických a infografických výstupů.

Klíčová slova: GIS, kartografie, prostorové uspořádání rodin, interdisciplinární přístup, GEDCOM, genealogie, příbuzenství

Abstrakt:: Tato práce je zaměřena na koncept jazykové krajiny s důrazem na geografické hledisko a vizuální prezentaci geografických jmen na příkladu Ústeckého kraje. Hlavním cílem výzkumu je zjistit územní identitu obyvatel a vytvořit vizualizace jazykových krajin, jež mohou být následně využitelné do propagačních nebo didaktických materiálů. K docílení regionalizace Ústeckého kraje bylo využito dotazníkového šetření a participativního mapování s 231 respondenty. Výsledkem analýzy dat je regionalizace obsahující 14 subregionů. K dosažení cíle vizuální prezentace geografických jmen byly rovněž použity výsledky dotazníkového šetření v podobě vnímaných symbolů pro daná území. Na tomto základě byly poté vytvořeny vizualizace v různých měřítkových úrovních, které mohou posílit regionální identitu nebo rozvoj regionu.

Klíčová slova: jazyková krajina, geografická jména, územní identita, regionalizace, vizuální prezentace, Ústecký kraj

Abstrakt:: Tato práce se zabývá problematikou kulturně-geografických jevů a jejich vizuální reprezentací. Cílem práce je provést rešerši, analýzu a testování optimálních metod vizualizace kulturních jevů (mapy, schémata a další vizuálie), a to s ohledem na to, aby byla reflektována jejich dynamičnost a proměnlivost v čase a prostoru. V rámci problematiky kulturně-geografických jevů se věnuje kultuře, kulturní geografii a vybraným kulturně-geografickým jevům, kterými jsou náboženství, jazyky, národy a etnika. Dále soustředí svou pozornost na vizuální reprezentaci, přičemž se zaobírá teorií grafického designu, vyjadřovacími prostředky a možnostmi vizualizace. Součástí této práce je také kvalitativní analýza, jež reflektuje jejich přednosti a úskalí. Práce zároveň obsahuje vlastní návrhy stylově sourodých vizuálií.

Klíčová slova: kulturní geografie, kulturně-geografické jevy, vizuální reprezentace, vizualizace, kartografické metody

Abstrakt:: Cíle disertační práce spočívají ve dvou rovinách. Prvním cílem práce je analyzovat strukturu vizualizace a následně zhodnotit i kvalitu vybraných vizuálií; dále je cílem práce identifikovat kvalitní a nekvalitní vizuálie v učebnicích geografie v učebnicích pro primární a nižší sekundární stupeň vzdělávání. Druhá rovina cílů se vztahuje k uživatelskému hodnocení vizuálií. Cílem práce je identifikovat vliv různě kvalitních vizuálií na charakter dětských pojetí, resp. vznik miskoncepcí u žáků základních škol. Analýza postavení vizuálií v učebnicích geografie spočívala ve kvantitativní obsahové analýze manifestačního obsahu vizuálií (kategorizace dle stanovených kritérií). Mezi kritéria analýzy patřil typ vizuálie, přítomnost titulku, tematické zaměření a barevnost vizuálií. Kvalita vizuálií byla hodnocena pomocí metody škálování dle předem stanovených hodnoticích kritérií (např. vztah k textu, názornost, přiměřenost, odbornost atd.), vycházejících z konceptu použitelnosti. Před samotným hodnocením byl 18 odborníkům distribuován dotazník, v rámci něhož se měli pomocí metody párového srovnávání vyjádřit k důležitosti jednotlivých kritérií. Tyto výsledky byly následně započítány do tzv. koeficientu použitelnosti (uc), který vyjadřuje míru použitelnosti dané vizuálie. Celkem bylo hodnoceno 90 vizuálií. Výsledky analýzy ukázaly, že klíčové postavení mají v učebnicích geografie fotografie. Naopak podíl abstraktních a kvantitativních vizuálií je relativně nízký. Jako problematický se jeví i vysoký podíl vizuálií bez titulku. Kvalita vizualizace má vztah přede-vším k tradici nakladatelství a stupni vzdělávání; v učebnicích od nakladatelství majících větší tradici a v učebnicích pro starší žáky dosahují vizuálie vyšší kvality. Mezi sledovanými typy vizuálií nebyly identifikovány statisticky významné rozdíly. Uživatelské hodnocení vizuálií ve vztahu ke změnám dětských pojetí žáků bylo provedeno pomocí didaktického testování (testy povrchu a vodstva). Výzkumný vzorek čítal 434 respondentů, kteří vyplnili pretesty bez vizuálií a následně testy s kvalitními a nekvalitními vizuáliemi. Výsledky ukázaly, že spíše než komplexní pojetí kvality vizualizace (koeficient použitelnosti) mají vliv na charakter dětských pojetí žáků a vznik miskoncepcí dílčí prvky dané vizuálie (např. legenda, umístění popisu, barevné řešení, tisková kvalita apod.).

Klíčová slova: učebnice geografie, vizuálie, učení z vizuálií, analýza učebnice, geografické vzdělávání, dětské pojetí, miskoncepce, použitelnost, uživatelské hodnocení

Abstrakt:: Práce popisuje jeden z možných přístupů k vytvoření propojení genealogických a geografických datových souborů, a to především v softwaru ArcGIS. Cílem je najít univerzální metodu vizualizace, definovat prostorový atribut, který bude pro datové soubory společný a zároveň bude unikátní, a dokázat, že užití vizualizace je ovlivněno chováním společnosti. Práce zároveň obsahuje základní problematické aspekty a nutné znalosti k vytvoření vlastního postupu propojení dat. Navržená metodika se zaměřuje na tvorbu sekundárních atributů, filtraci genealogických dat v prostředí GIS, možný přístup k navržení vlastního symbolu a implementaci generalizace do postupu pro zamezení překryvu symbolů. Práce obsahuje několik map pro možné užití v budoucích operacích s obdobnými datovými soubory.

Klíčová slova: interdisciplinární přístup, prostorová genealogie, GIS, symbolika, vizualizace

Abstrakt:: Pro Ústecký kraj je charakteristické, že vykazuje jednu z nejnižších hodnot religiozity dle sčítání lidu, domů a bytů. Diplomová práce se touto problematikou zabývá, využívá dat o religiozitě z Českého statistického úřadu a sčítání účastníků bohoslužeb. Porovnává data kvantitativní s kvalitativním výzkumem, který byl zhotoven autorem této práce. Zvolené metody práce, mají za cíl objasnit charakteristiku projevů a praktik na území Ústeckého kraje. Komunikačními partnery pro kvalitativní výzkum byli zástupci římskokatolické církve (kněží) a věřící (laici). Rozhovor se týkal témat o setkávání věřících, prožívání víry, vztahu k jiným vírám, působení římskokatolické církve v Ústeckém kraji a poslední část byla věnována tématice sekularizace v tomto regionu. Práce se snaží o komparaci dat kvantitativních a kvalitativních. K dosažení cílů práce bylo využito především kvalitativního výzkumu za pomoci semi-strukturovaných rozhovorů a následné analýzy za pomocí zakotvené teorie.

Klíčová slova: Církev římskokatolická, geografie náboženství, institucionalizovaná víra, kněží, kritika sekularizační teorie, místa víry, sekularizace, Ústecký kraj, věřící laici, víra

Abstrakt:: Tato studie si dává za cíl definovat míry vlivů jednotlivých faktorů na úroveň mapových dovedností studentů vysokých škol. Faktory, které porovnává, jsou druh vysokoškolského programu (vědeckého zaměření), vysokoškolského pracoviště, gender a mimoškolní mapové aktivity, jakými jsou orientační běh, turistika aj. Jako nástroj sběru dat využívá didaktický test, pro analýzu a srovnání dat pak statistické testy. Jak lze z názvu práce odvodit, za primární faktor ovlivňující úroveň mapových dovedností nejvíce, pokládá práce druh vysokoškolského programu. Svou hypotézu o dominanci studentů geografických oborů v rovině mapových dovedností opírá o jejich schopnost rozpoznat v sobě během předchozího studia zálibu a nadání při práci s mapou a na vysoké škole studovat příslušný program, například geografii.

Klíčová slova: mapové dovednosti, čtení mapy, didaktický test, vysokoškolské studium

Abstrakt:: Tato práce je zaměřena na mapování strachu v času a prostoru ve vybraných lokalitách SO ORP Děčín. Hlavním cílem výzkumu je lokalizace a zhodnocení míst strachu ve spolupráci s MAS Labské skály. Rovněž práce porovnává objektivní charakteristiky prostoru s místy strachu. Posledním cílem je zhodnocení role času v těchto negativně vnímaných místech. V první části této práce je seznámen čtenář se základní terminologií, dvěma stěžejními koncepty humánní geografie – koncepty strachu a času. Následuje přiblížení použitých metod a základní charakteristika zájmového území. Závěrečné kapitoly představují výsledky mentálního mapování, obecné zákonitosti strachu v prostoru a vliv času na strach respondentů.

Klíčová slova: pocitové mapy, percepce, strach, čas, kriminalita, SO ORP Děčín, MAS

Abstrakt:: Cílem bakalářské práce je provést analýzu a komparaci povědomí afrických a českých žáků 2. stupně základních škol o geografii světa. V rámci vlastního empirického šetření autorka pořídí přiměřený vzorek mentálních map od obou skupin žáků, provede dotazníkové šetření a rozhovory s učiteli zúčastněných žáků. Je důležité, aby se autorka zaměřila rovněž na podmínky (reflexe českého a zanzibarského, resp. tanzanského geografického kurikula, prostředí školy, dostupných výukových pomůcek a dalších materiálů, časové dotace pro zeměpis atd.), v rámci něhož mapy vznikaly a případně vyhodnotila vliv jednotlivých faktorů na pořízené mentální mapy a informovanost žáků. Na základě následné syntézy poznatků se autorka pokusí nastínit možnosti a opatření pro zvýšení kvality v obtížných podmínkách afrického geografického vzdělávání. Práce v sobě bude propojovat řadu dílčích disciplín, ať už se jedná o oborovou didaktiku, regionální a sociální geografii, kulturní geografii, kartografii či vizuální antropologii.

Klíčová slova: komparace, mentální mapa, kurikulum, povědomí, geografie světa

Abstrakt:: Cílem této práce je zhodnocení potenciálu krajiny Českého středohoří pro vedení dálkové turistické trasy a následně navržení nejvhodnější dálkové trasy. První část hodnotí přírodní a kulturní podmínky oblasti a vyhledává všechny atraktivity vhodné pro cestovní ruch. Druhá část analyzuje dálkové pěší trasy u nás i v zahraničí, hledá podobnosti a rozdílnosti těchto tras. Kromě poznatků z analýzy jednotlivých tras získává práce informace z názorů respondentů dotazníkového šetření. Atraktivity jsou kvantifikovány podle objektivních i subjektivních faktorů a na základě získaných dat je navržena optimální dálková pěší trasa. Ta je ve formě map a datových souborů představena v přílohách práce.

Klíčová slova: dálková pěší trasa, turistika, České středohoří, stezka, cestovní ruch

Abstrakt:: Cílem této práce je hodnocení percepce povodňového rizika obyvatel obce Křešice pomocí mentálních map a pokusit se stanovit faktory (věk, bydliště, pohlaví, …), které mají vliv na vnímání ohrožených a bezpečných oblastí ve vztahu k povodním. Výzkum byl prováděn pomocí agregovaných mentálních map vzniklých z dotazníkového šetření, které proběhlo v rámci jiné kvalifikační práce. Bakalářská práce zjišťuje, do jaké míry se u percepce povodňového rizika obyvateli projevuje jejich pohlaví, věk, místo bydliště nebo vzdělání.

Klíčová slova: mentální mapa, Křešice, percepce, povodně, povodňové riziko, percepční mapa

Abstrakt:: Cílem diplomové práce je (1) provést komplexní analýzu regionální, resp. lokální identity (dále RI) občanů statutárního města Teplice s respektováním územní diferenciace RI a hledáním její korelace s různými sociálními jevy na pozadí kulturně-historického vývoje a současného stavu města, (2) navrhnout možná opatření k podpoře RI občanů. Autor práce se bude v metodické části opírat o metody sociologického výzkumu (mj. zjišťování image města v podobě symbolů) včetně využití mentálních map občanů jednotlivých městských částí (vymezení a hodnocení území), dále pak o základní analýzu historických pramenů, místního tisku a propagačních materiálů městských částí. Do následné komparace vstoupí jednak výsledky výše uvedeného šetření, jednak zjištěné sociální charakteristiky pro jednotlivé městské části. Výsledky analýzy budou následně uplatněny v rámci návrhu opatření k podpoře RI občanů, které budou optimalizovány prostřednictvím rozhovorů se zástupci místní správy.

Klíčová slova: regionální identita, lokální identita, region, mentální mapy, Teplice

Abstrakt:: Cílem této práce je zaměřit se na geografické aspekty urbanonymie, zejména pak na prostorovou analýzu urbanonym a urbanonymických systémů v rámci příkladové studie statutárního města Děčína. Dále práce hodnotí míru regionální identity (honorifikační i orientační hledisko) v historii a současnosti a odpovídá, zda nedochází v analyzovaném území ke ztrátě sémantického vztahu urbanonym ke geografickému prostoru. Také bylo zjištěno, jaké zdroje urbanonym jsou v poslední době využívány, a z těchto poznatků vytvořili pojmenování pro budoucí ulice, dle územního plánu. Výsledkem je i tematická mapa Děčína, znázorňující možnost vizualizace urbanonym v geografických informačních systémech (GIS). Práce propojuje řadu dílčích disciplín, ať už se jedná o jazykovědu v podobě toponymie, historii nebo různé geografické disciplíny a pomocné disciplíny (historická geografie, kulturní geografie, kartografie, geoinformatika).

Klíčová slova: urbanonymie, lokální identita, lokální urbanosystémy, Děčín, vizualizace urbanonym, RÚIAN

Abstrakt:: Hlavním cílem práce je zachytit historický vývoj prostoru kampusu UJEP od počátku zřízení nemocnice v roce 1884 do současnosti, během něhož došlo k zásadní změně funkce prostoru z nemocničního prostředí na univerzitní areál UJEP. Autor v práci rovněž zohlední prognózu dalšího vývoje, zejména dalších plánovaných budov kampusu UJEP. Kromě toho se autor v práci zaměří na reflexi uvedených změn místními obyvateli pomocí dotazníkového šetření, rozhovorů a mentálních map (např. nahrazení porodnice novou budovou CPTO, komparace vítězného návrhu budovy CPTO s ostatními návrhy, změny v rozsahu různých druhů ploch, přítomnost odlišných sociálních skupin návštěvníků území aj.). Sledována bude souvislost změn s prostorovými názory obyvatel. Vybrané etapy změn prostoru včetně reflexe prostoru obyvateli budou zachyceny v mapových výstupech.

Klíčová slova: mentální mapa, percepce prostoru, kampus UJEP, vývoj území

Abstrakt:: Hlavním cílem této práce je zjistit, jakým způsobem jedinec vytváří svou kognitivní mapu známého, resp. neznámého prostředí a jaké struktury a orientační body v prostoru k tomu využívá. Dalšími vedlejšími cíli by mělo být zjištění, které faktory mají vliv na strategii při pohybu člověka a jak moc ho ovlivňuje jeho prostředí. V první fázi byly vybrány dvě rozdílné lokality (rurální vs. urbánní prostředí). V dalším kroku bylo provedeno terénní šetření, které mělo za cíl získat přiměřené množství rozhovorů od lidí, kteří se pohybují ve vybraných lokalitách. Výsledky z jednotlivých lokalit budou poté vyhodnoceny a zmíněné orientační prvky znázorněny v agregovaných mentálních mapách. Výsledky z terénního šetření i elektronického dotazníku budou následně komparovány a komentovány. V závěru práce budou shrnuty výsledky, které byly získány z terénního šetření. Na základě výsledků výzkumu byly sepsány návrhy na zlepšení metodiky a bylo upozorněno na její problematická místa.

Klíčová slova: strategie pohybu v prostoru, orientace v prostoru, percepce prostoru, agregovaná mentální mapa, kognitivní mapa

Abstrakt:: Cílem této práce je komparace různých teoreticky vymezených konceptů (politologické, fyzickogeografické, sociogeografické, náboženské, ekonomické aj.) regionalizace Evropy na základě objektivně daných kritérií s mentálními mapami jedinců z vybraných evropských států, do nichž tito jedinci zakreslovali, kde se podle nich nachází region střední Evropa, a s poznatky, které pochází z učebnic a školních atlasů z příslušných států. Hlavním cílem práce je zjistit, zda jsou mezi jednotlivými dílčími výstupy nějaké vztahy a případně je popsat.

Klíčová slova: region a regionalizace, mentální mapa, regionální identita, střední Evropa, percepce prostoru, učebnice a kartografické výukové pomůcky

Abstrakt:: Diplomová práce se zabývá analýzou (hodnocením) hospodářských map v českých a zahraničních školních atlasech světa. Na základě této analýzy byl následně navržen znakový klíč pro mapy těžby nerostných surovin. V rámci hodnocení hospodářských map bylo zjištěno, že kvalita těchto map v tuzemsku roste. V porovnání se zahraničními mapami se ty české vyznačují vysokou kvalitou, i když se kvalita jednotlivých map výrazně liší. Vhodnost nově navrženého znakového klíče byla testována na základních školách a gymnáziích a následně srovnána s koncepcí znakového klíče v atlasech nakladatelství Kartografie Praha. Na základě dotazníkového a testového šetření mezi žáky základních a středních škol bylo zjištěno, že nově navržené kartografické znaky jsou snáze identifikovatelné pro žáky základních škol než znaky Kartografie Praha. Naopak u studentů gymnázií se úspěšnost identifikace nově navržených znaků zhoršila. Z rozhovorů s učiteli zeměpisu vyplynulo, že považují současnou koncepci znakového klíče Kartografie Praha za nevhodnou pro své žáky. Asociativnost barev k těžbě konkrétních nerostných surovin a druhů průmyslu se mezi sledovanými stupni škol výrazně neliší.

Klíčová slova: hospodářská mapa, školní atlas, hodnocení kartografických děl, znakový klíč

Abstrakt:: Tato práce se zabývá kvalitou map v českých geografických periodicích. Hlavními cíli práce je představit metody, které se používají k hodnocení kartografických děl a zhodnotit mapy v pěti českých geografických periodicích. V první části práce je provedena rešerše zdrojů o hodnocení kartografických děl, empirická část práce se zabývá hodnocením map v českých geografických periodicích dvěma odlišnými přístupy. První přístup využívá kvantitativní metody (kriteriální hodnocení), druhý přístup kvalitativní metody (hloubkový nestandardizovaný rozhovor s odborníky). Výsledky přístupů jsou porovnány, shodují se u 37 % posuzovaných map, u 36 % se shodují částečně a 27 % výsledků shodných není. Výzkumem bylo zjištěno, že nejkvalitnější mapy má časopis AUC Geographica, nejméně kvalitní časopis Moravian Geographical Reports. Nakonec jsou představena opatření a doporučení pro autory map, která by měla přispět ke zvýšení kvality map v českých geografických periodicích.

Klíčová slova: česká geografická periodika, hodnocení kartografických děl, kriteriální hodnocení, kvalita map, rozhovor

Abstrakt:: Obsahem diplomové práce je analýza současného znakového klíče Základních map České republiky z produkce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Práce se v první části zabývá vysvětlením základních pojmů, jako jsou kartografická sémiologie, kartografické vyjadřovací prostředky apod. Dále je popsána historie ČÚZK a její přínos pro českou kartografickou tvorbu, kde jsou v centru hlavní pozornosti Základní mapy ČR a čtenář je s nimi podrobněji obeznámen, protože jsou hlavním předmětem práce. V prostřední části textu je provedena komparace znakového klíče ČÚZK s dalšími českými znakovými klíči včetně toho, který používá ve svých mapách Ministerstvo obrany. Dále je také vyobrazena další podrobná komparace znakového klíče ČÚZK, tentokrát se znakovými klíči z různých evropských zemí. Tyto komparace a autorovy zkušenosti následně slouží jako inspirace pro celkové zhodnocení v následující kapitole, kde autor práce navrhuje nové znaky nebo úpravy stávajících znaků. Navrhované změny jsou dále podrobeny dotazníkovému šetření, které je popsáno v šesté kapitole. Práce slouží jako možná inspirace pro ČÚZK při budoucí aktualizaci znakového klíče pro ZM ČR a pro jiné čtenáře jako náhled do tvorby map, mapové tvorby úřadu porovnání mapových znaků s jinými znaky z Česka i zahraničí.

Klíčová slova: Základní mapa ČR, znakový klíč, Český úřad zeměměřický a katastrální, analýza znakového klíče

Abstrakt:: Cílem této práce je zhodnotit míru a rozsah regionální identity žáků ZŠ Úštěk pomocí mentálních map a pokusit se stanovit faktory (věk, bydliště...), které mají na regionální identitu žáků vliv. Dále práce hodnotí ŠVP a učebnice používané na dané škole ve vztahu k regionální identitě. V další části je vyhotovena agregovaná preferenční mapa žáků základní školy. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníků, ve kterém měli žáci zakreslit své představy o Úštěcku. Vyplynulo, že žáci si jsou vědomi jisté odlišnosti svého regionu. Jako jediný faktor, mající vliv na výslednou podobu identity, se projevil věk žáka. ŠVP a učebnice se zaměřují na minulost a krajinný ráz regionu. Neutváří identitu k regionu prostřednictvím současných zvyků a tradicí. Výsledné agregované preferenční mapy naznačují pozitivně a negativně hodnocený prostor v Úštěku. Z preferenčních map je také patrné, že se žáci při hodnocení prostoru zaměřují na individuální prostor. Veškeré poznatky získané během výzkumu jsou promítnuty do metodického listu.

Klíčová slova: mentální mapa, regionální identita, Úštěk, učebnice, ŠVP, percepce prostoru

Abstrakt:: Předmětem této práce jsou religiózní objekty v okrese Rakovník. Cílem práce je komparace těchto objektů v rámci tří dílčích oblastí, a to Jesenicka, Křivoklátska a Poddžbánska. Oblasti jsou porovnávány z hlediska polohy, počtu, využití či stavu objektů. Na základě výsledků komparace je pomocí SWOT analýzy zhodnocen potenciál objektů pro vytváření kulturní identity oblasti a také význam objektů pro kulturní krajinu Rakovnicka. Komparaci předchází definování základních pojmů používaných v práci, charakteristika zájmového území a dílčí cíl, vytvoření katalogu kostelů a kaplí Rakovnicka, který je součástí příloh práce. Práce také srovnává reálný počet kostelů a kaplí v zájmovém území s počtem těchto objektů zobrazených v databázích Zabaged a Geonames od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Klíčová slova: religiozita, religiózní objekty, regionální identita, kostel, kaple

Abstrakt:: Tato práce pojednává o změně vnímání prostoru v závislosti na vztahu respondenta k území. Hlavním cílem je zkoumat, jak se vyvíjí orientace a hodnocení respondentů v neznámém prostoru ve srovnání se známým prostorem. Práce se zaměřuje na srovnání čtyř skupin respondentů: residenti, dojíždějící za prací čí za vzděláním, návštěvníci a turisté. V úvodu jsou sepsány cíle a definovány základní pojmy, které se dotýkají problematiky mentálních map. Metoda hodnocení mentálních map je založena na sečtení překryvů a přesahů. Ke zpracování i k následné vizualizaci je využitý software ArcGIS. Hlavní část je věnována případové studii MČ Holešovice, zpracování a interpretací získaných výsledků. Výsledkem jsou agregované mapy, reprezentující čtyři různé skupiny respondentů. Následuje nástin praktického využití výsledků práce.

Klíčová slova: mentální mapy, vnímání prostoru, vliv prostředí na obyvatele, Holešovice, Praha

Abstrakt:: Hlavním cílem práce je aplikace metodiky Hodnocení kartografických děl mentálními mapami od Bláhy a Hudečka na školní atlasy světa. V první fázi byly vybrány tři školní atlasy světa od různých nakladatelství, které byly hodnoceny žáky základních škol a gymnázií. V dalším kroku byly vybrány školy a třídy, ve kterých proběhne výzkumné šetření. V poslední fázi byly mentální mapy zpracovány na základě četností zakreslených prvků do agregovaných mentálních map. Z vyhodnocení mentálních map žáků bylo zjištěno, že nejvíce uživatelsky použitelný je Školní atlas světa od společnosti SHOCart, druhý se umístil Školní atlas dnešního světa od nakladatelství TERRA a nejméně uživatelsky použitelný byl vyhodnocen Školní atlas světa od Kartografie Praha. Na základě výsledků výzkumu byly sepsány návrhy na zlepšení metodiky a bylo upozorněno na její problematická místa.

Klíčová slova: mentální mapa, agregovaná mentální mapa, školní atlas světa, uživatelská použitelnost, hodnocení kartografického díla

Abstrakt:: Cílem této diplomové práce je provést analýzu a navrhnout možnosti vizualizace dat dopravní nehodovosti v Plzeňském kraji pomocí metod tematické kartografie. První část práce se zabývá klasifikacemi metod tematické kartografie, rozborem policejní databáze dopravních nehod a rozborem současné problematiky vizualizace. Ve druhé části jsou data dopravní nehodovosti analyzována s ohledem na možnost zpracování v GIS a vizualizována vhodnými metodami tematické kartografie. Výsledné mapy jsou součástí této práce.

Klíčová slova: dopravní nehodovost, Plzeňský kraj, metody tematické kartografie, Policie ČR, vizualizace prostorových dat

Abstrakt:: Tato bakalářská práce se zabývá analýzou česky psaných středoškolských a vysokoškolských učebnic kartografie v období od roku 1874 do současnosti. V první části práce jsou shromážděny všechny dostupné tituly, v druhé části je provedena kategorizace učebnic, přehledová analýza obsahu učebnic a hodnocení jednotlivých kategorií. V závěrečné části práce je v rámci analyzovaných učebnic zhodnocen časový vývoj a trendy. Cílem této práce je vysledovat trendy a vývoje a rozdíly mezi středoškolskými a vysokoškolskými učebnicemi kartografie.

Klíčová slova: učebnice, kartografie, analýza učebnic, trendy učebnic

Abstrakt:: Tato bakalářská práce se věnuje výhledovým místům Českého středohoří. Sleduje současný trh s turistickými mapami, které srovnává navzájem a zároveň se skutečností. Cílem práce je návrh aktualizace současných turistických map, porovnání těchto map se skutečností, vytvoření tištěné mapy s výhledovými místy včetně směru jejich výhledu a také vytvoření interaktivní mapy s fotografickou dokumentací z jednotlivých vrcholů. Součástí práce je prostorový model terénu části Českého středohoří. Pozornost je věnována užívaným kartografickým znakům pro výhledová místa, jejich hodnocení a vlastní návrh kartografických znaků s uvedením možností jejich komprimovatelnosti. Data jsou získávána z mapových děl a sbírána přímo v terénu. V práci je využíván mapový software ArcGIS.

Klíčová slova: České středohoří, kartografický znak, mapový znak, výhledové místo, rozhledna, mapa, turistická mapa

Abstrakt:: Hlavním cílem práce je stanovení obecného postupu tvorby geoinformačního systému fakulty na příkladu interaktivního plánu vybraných budov Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Výsledkem teoretické části projektu je návrh rámcové metodiky složené ze stadia koncepce, konstrukce, implementace a provozu. Tyto etapy jsou dále popsány detailněji a doplněny o důležité otázky, které by měl v konkrétní fázi projektant systému řešit. Následuje praktická část, v níž jsou zjištěné skutečnosti ověřeny při tvorbě geoinformačního systému fakulty realizovaného pomocí interaktivních plánů. Postupně vznikla zkušební verze aplikace, která byla dotazníkovým šetřením testována studenty a zaměstnanci fakulty. Na základě požadavků uživatelů byla vytvořena finální verze interaktivního plánu, jež by poté mohla být uvedena do běžného provozu. Vedlejší cíl práce spočívá v naznačení možnosti využití 3D modelování při tvorbě interaktivních plánů a srovnaní tohoto přístupu s tradičním dvourozměrným. Výstupem této části je 3D model budovy děkanátu Přírodovědecké fakulty UK umístěný k prohlížení na webu.

Klíčová slova: tvorba GIS, fakulta, interaktivní plán, 3D modelování

www: http://albert.hu.cz/

Abstrakt:: Diplomová práce se zabývá poloautomatickou klasifikací založenou na softwaru eCognition Developer. Tento software by měl usnadnit tvorbu map. Člověk nevektorizuje a neinterpretuje každý objekt v ortorektifikovaném snímku z dálkového průzkumu Země, ale pro třídy daných objektů vytváří klasifikační báze. Klasifikace je založena na těchto bázích. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvoření klasifikačních bází pro třídu červených střech, asfaltových silnic a vodních nádrží (či rybníků) na družicových snímcích QuickBird, Ikonos a na Ortofoto ČR. Analýza dat LiDAR ukázala důležitost detekce hran pro segmentaci, ale samotná data budou dostupná až od roku 2015. Proto byla data LiDAR nahrazena Cannyho hranovým detektorem. Použité metody byly zvýraznění obrazu (Pansharpening, Analýza hlavních komponent – PCA, Cannyho hranový detektor), segmentace s multirozlišením, fuzzy klasifikace, CART analýza (Klasifikační a regresní stromy) a hodnocení přesnosti klasifikace (Kappa koeficient). Navržené klasifikační báze ukázaly vysokou přesnost v porovnání s ruční klasifikací daných tříd, ale jen pokud byly správně vymezeny spektrální příznaky označené metodou CART.

Klíčová slova: QuickBird, Ikonos, Ortofoto ČR, LiDAR, Cannyho hranový detektor, klasifikační a regresní stromy, segmentace s multirozlišením, Kappa koeficient

Abstrakt:: Diplomová práce se zabývá chybnou interpretací kartografických děl. V první části práce pojednává především o uživateli mapy a jeho podílu na správném či chybném čtení kartografické informace. Následně se práce zabývá zkreslením, které vyplývá z konstrukce mapy. V rámci této kapitoly je věnována pozornost důvodům, jež motivují autora mapy k úmyslnému zkreslení informací poskytovaných kartografickým dílem. Ve třetí části jsou zkoumány kartografické vyjadřovací prostředky a způsoby, kterými mohou přispět k chybnému čtení mapy. Poslední část práce věnuje pozornost chybám v kompozičních prvcích mapy. Praktickou částí práce jsou konkrétní ukázky map, které dokumentují možnosti zkreslení interpretace dat poskytovaných kartografickým dílem.

Klíčová slova: kartografie, kartografické dílo, mapa, interpretace, zkreslení dat, uživatel mapy, tvorba map

Abstrakt:: Práce se zabývá možnostmi hodnocení mentálních map pomocí nástrojů GIS. Hlavním cílem je vytvoření souboru metod pro hodnocení tvarové, polohové a relativní přesnosti mentálních map, jejichž principy budou založeny na metodách GIS. Důraz je kladen na co nejvyšší univerzálnost a automatizaci postupu hodnocení. U každé navržené metody jsou dále diskutovány její výhody a nevýhody. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, následuje stručné seznámení s technologiemi GIS a možnostmi jejich využití v oblasti mentálních map. Hlavní část práce je věnována popisu a praktickým ukázkám jednotlivých metod hodnocení. V závěru práce je vedena diskuze nad navrženými metodami a o vhodnosti využití GIS v této problematice obecně. Tato diplomová práce vznikla v rámci projektu č. 26609 s názvem "Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení" podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.

Klíčová slova: mentální mapy, GIS, hodnocení přesnosti

Abstrakt:: Práce je vstupní studií k interdisciplinární problematice kulturních aspektů kartografické tvorby. Jejím cílem je provedení rešerše zdrojů informací a literatury napříč obory, jež s uvedenou problematikou souvisejí. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. V metodické části práce je v rámci kulturologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. Práce v závěru naznačuje další směřování studie a další přínos kulturologii a kartografii.

Klíčová slova: kulturologický výzkum, kognitivní mapy, kartografická tvorba, mapová stylistika, kulturní specifika artefaktů

Abstrakt:: Cílem práce je pomocí kartografických nástrojů – mentálních map a učivových map – analyzovat roli učitele při výuce regionální geografie. Nejprve byla vybrána vhodná třída žáků základní školy, v níž bylo provedeno vlastní šetření – vyhotovení mentálních map kontinentu žáky. Při zohlednění pokud možno co nejvyššího počtu možných zdrojů ovlivnění podoby mentálních map byly získané mapy porovnány s autorem vytvořenými učivovými mapami používané učebnice, čímž je dosaženo cíle práce. S ohledem na charakter řešené problematiky je důležitou součástí výsledků též jejich diskuze.

Klíčová slova: mentální mapy žáků, regionální geografie, výuka

Abstrakt:: Cílem této bakalářské práce je stanovit metodiku výpočtu obsahu a náplně map a aplikovat ji na vybrané učivové a atlasové mapy. První část je věnována současnému stavu dané problematiky. Následuje metodika, ve které jsou představeny použité mapy a následně samotný výpočet obsahu a náplně map. V kapitole výsledky jsou okomentovány obsahy a náplně jednotlivých map a provedeno jejich srovnání a vyhodnocení. Výsledná metodika může sloužit pro další analýzu map.

Klíčová slova: učivová mapa, školní atlas, obsah mapy, náplň mapy

Abstrakt:: Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit a prakticky ukázat možnosti využití vizualizačních metod kartografie nad daty, která je možno získat buď přímo v rámci činnosti volnočasových organizací (záznamové knihy, kroniky, deníky, fotodokumentace, časopisy apod.), nebo v rámci různých databází (registrace členů organizace, klubovny, tábořiště atd.) udržovaných volnočasovými organizacemi. Zájmovou organizací je vzhledem k počtu členů a geografickému rozšíření hnutí JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR působící v Česku.

Klíčová slova: metody tematické kartografie, skauting, vizualizace dat

Abstrakt:: Hlavním cílem této práce je vytvořit koncepci atlasu východoslovanských národů. Na začátku práce je stručně vysvětlena autorova motivace k výběru tématu. Poté následuje diskuze struktury atlasu a jednotlivých metod tematicé kartografie, které jsou zvoleny pro vizualizaci tematického obsahu jednotlivých map. V této části jsou také prezentovány některé nové postupy, které mohou být užitečné pro vytvoření tematických map. Dále následuje část věnovaná transliteraci kyrilice východoslovanských jazyků do latinky. V této části jsou probrány hlavní transliterační systémy, které se používají k romanizaci východoslovanských jazyků, a zároveň je zpracována jednotná transliterační tabulka pro všechny východoslovanské jazyky. Dále je navržen formát, který ma mít daný atlas. Poté následuje diskuze problematických míst při zpracování atlasu a také popis možností jeho vydání. Nakonec v závěru je stručně shrnuta celá práce. Součástí této práce je také maketa atlasu.

Klíčová slova: tematický atlas, východní Slované, kulturní geografie, transliterace, Bělorusko, Rusko, Ukrajina

Abstrakt:: Cílem předkládané bakalářské práce je navrhnout a prakticky aplikovat alternativní metodiku hodnocení kartografických děl. Vedlejším cílem je potom otestovat, která z hodnocených turistických map je uživatelsky nejvstřícnější. Jako metoda získání dat bylo zvoleno dotazníkové šetření. Podkladem pro hodnocení kartografických děl jsou v případě této práce mentální mapy lynchovského typu. Teoretická část práce je věnována mentálním a kognitivním mapám, a dále pak způsobům hodnocení kartografických děl. Prostor je věnován rovněţ samotné metodice hodnocení kartografických děl. Praktická aplikace navržené metodiky, stejně jako vyhodnocení získaných výsledků byly složeny z několika částí. Nejprve byly turistické mapy vyhodnoceny samotným odborníkem. Poté bylo přistoupeno k hodnocení s využitím mentálních map. Toto hodnocení bylo sestaveno z přípravné fáze, kdy byl vytvářen dotazník. Vytvořený dotazník byl harmonizován pomocí pilotního šetření a konzultace s odborníky na kognitivní psychologii. Po harmonizaci dotazníku bylo přistoupeno k samotnému sběru dat. Získaná data byla zpracována do tzv. agregovaných mentálních map, které byly dále hodnoceny. Vyhodnocením získaných výsledků bylo zjištěno, že turistické mapy Kartografie Praha jsou uživatelsky nejvstřícnější, za nimi následují turistické mapy SHOCart a nejméně uživatelsky vstřícné jsou turistické mapy Klubu českých turistů. Tyto výsledky byly dále porovnány s výsledky z hodnocení odborníkem a jinými výzkumy, které se věnovaly dané problematice. Na závěr byly zpracovány doporučení a návrhy na další zlepšení metodiky hodnocení kartografických děl a byla popsána problematická místa hodnocení.

Klíčová slova: mentální mapa, hodnocení kartografických děl, turistická mapa, agregovaná mentální mapa, dotazníkové šetření, uživatelská vstřícnost

Abstrakt:: Práce do hloubky analyzuje možnosti grafické prezentace čtvrté kartografické dimenze (casu) a aplikuje získané poznatky na ukázkových animovaných mapách historických bitev. První kapitoly uvažují kartografická díla obecně, dále se těžište zájmu přesouvá do roviny dynamických (zejména animovaných) map. V první cásti se text věnuje vztahu kartografie a času, jsou popsány způsoby, které se ke znázornění času v praxi využívají. Dále je stanoven obecný postup, který lze doporučit při návrhu a tvorbě časových legend tak, aby vyjádření času vystihovalo charakter znázorňované tématiky. Tento obecný postup je následne aplikován na skupinu kartografických děl, která znázorňují (historické) bitvy. Hmatatelným výsledkem práce je dílo, které formou kartografické animace znázorňuje bitvu u Gettysburgu a události které jí předcházely.

Klíčová slova: čas, kartografie, časová legenda, animovaná mapa, bitva

www: http://www.mapybitev.ic.cz

Abstrakt:: Cílem této práce je provést analýzu představ žáků různého věku a bydliště o prostorovém uspořádání a geografii Česka. Výstupem jsou především mapy, které poskytnou názorné srovnání těchto představ. Zvolenou metodou výzkumu je dotazníkové šetření, které proběhlo na čtyřech českých školách. Začátek práce je věnován teorii mentálních map, stanovení hypotéz a průběhu dotazníkového šetření. Vlastní analýza je pak rozdělena na tři části. Hlavní úkol první části spočívá ve vytvoření tzv. agregované mapy mentálních map Česka (pro každou školu zvlášť). Druhá část zkoumá přesnost lokalizace Prahy na těchto mapách. Poslední částí výzkumu je analýza preferencí žáků pro jejich trvalé bydlení. Závěr práce patří souhrnnému zhodnocení výsledků a prináší podněty pro další možné podobné výzkumy a využití práce.

Klíčová slova: mentální mapa Česka, agregace, lokalizace, preference, dotazníkové šetření

Abstrakt:: Cílem práce je představení kartografických děl pro děti a mládež. Hlavním úkolem je seznámení s problematikou kartografické tvorby pro děti a mládež a provedení hodnotové analýzy z hlediska kartografie. Analýza se zaměřuje především na využívání mapového jazyka – znakového klíče a vyjadřovacích prostředků, její součástí je i snaha odpovědět na otázku, zda jsou kartografická díla pro děti a mládež skutečnými mapami či se jedná spíše o ilustraci. Na analýzu navazuje hodnocení vybraných produktů jejich uživateli – dětmi. Dalším cílem je srovnání tradičních postupů tvorby uvedených děl s možnostmi moderní počítačové kartografie, jsou demonstrovány tři možnosti tvorby – ručně, s použitím grafického programu a s použitím kartografického programu. Práce snaží posoudit využívání odborných geografických a kartografických znalostí v produktech pro děti a mládež a využívá při tom i poznatků získaných na základě konzultací s autorkou těchto děl.

Klíčová slova: kartografická díla pro děti a mládež, znakový klíč, ilustrace, hodnocení map, grafický program

Abstrakt:: Prvotním cílem práce je analýza kartografických produktů, jež v rámci výrazových prostředků využívají vybrané výtvarné styly a techniky. Účelem této analýzy je posouzení míry potenciálního uplatnění umění v moderní kartografii. V další části jsou pomocí kriteriálního hodnocení vybraného vzorku děl nastíněny možnosti aplikace výtvarných technik v kartografické produkci. Na otázku, zda lze tyto postupy uplatnit v praxi, odpovídá konzultace s tvůrci takových produktů a následná tvorba vlastních děl čtyřmi rozdílnými způsoby – ručně, za pomoci grafického softwaru, použitím GIS softwaru a pomocí aplikace Autodesk Impression. Ta je v současnosti využívána hlavně v oblasti architektury pro výtvarné ztvárnění technických výkresů. Naznačení potenciálu tohoto programu v kartografické produkci je jedním z cílů této práce. Vlastní tvorba celkově pak má za úkol poukázat na výhody a omezení, které jednotlivé postupy provázejí. Práce samotná by měla být chápána jako stručný výčet možností, které spojení kartografie a umění nabízí a které mohou vézt k esteticky hodnotnějším kartografickým výstupům.

Klíčová slova: výtvarné techniky, výtvarné styly, umění, kartografie, Autodesk Impression

Abstrakt:: Cílem práce je vytvořit interaktivní pohledovou mapu závodu Jizerské Padesátky a její následné umístění na internet. Práce se zabývá problematikou tvorby pohledových map a digitální tvorbou s možností umístění na internet. Zásadním tématem je otázka volby vhodného formátu pro šíření digitální kartografické tvorby na internetu. V rámci práce jsou nastíněny možnosti jednotlivých formátů a jejich vhodnost pro další zpracování. Obsahem práce jsou ukázky vývoje interaktivní webové aplikace pomocí dvou vývojářských platforem a vytvořená cílová aplikace prezentující lyžařský závod.

Klíčová slova: digitální model, GIS, interaktivní mapa, pohledová mapa, webové aplikace

Abstrakt:: Cílem této práce je detailní analýza vývoje znakového klíče železničních map na území Česka na starých i současných mapách a plánech. Prvním účelem analýzy je vytvoření klasifikace všech map podle doby vzniku, obsahu a účelu. Dalším účelem této analýzy je zisk podkladů pro vytvoření výčtu a klasifikace vlastností železnice, které lze v mapě vyjádřit. K tomu by měla pomoci i konzultace s odborníky v oboru. Dalším tématem je srovnání vyjádření železnice topografických map u nás a v zahraničí a na základě předchozích výsledků postihnout vývoj znakového klíče od počátku železnice až po dnešní dobu. V praktické části se pak za pomoci programů GIS, OCAD, CorelDRAW a Photoshop a s poznatky kartografické sémiologie a metodami kartografického vyjadřování pokusí vytvořit návrh vhodného vyjádření železnic na topografických i tematických mapách. Práce samotná by měla být chápána spíše jako rešeršní a klasifikační a v praktické části poukazuje na to, že znalost kartografických pravidel může pomoci k vytváření kvalitnějších map.

Klíčová slova: znakový klíč, železniční mapa, asociativnost, linie, vývoj, klasifikace

Abstrakt:: Cílem této práce je navrhnout a na ukázce aplikovat tematický znakový klíč pro plán Prahy. V první části je provedena analýza stávajícího stavu znakových klíčů běžně používaných kartografickými vydavateli u plánů map v ČR. Dále se práce zaměřuje na popis vzniku komplexního znakového klíče k plánu města a na možnosti programů ArcGIS 9.x a OCAD při jeho tvorbě. Následující část se zabývá hodnocením těchto dvou programů z hlediska tvorby plánů měst. Každý program je hodnocen z hlediska několika kritérii a na jejich základě je posléze zvolen vhodnější program na tvorbu plánů měst. Výsledkem práce je jak hodnocení obou programů tak kartografické dílo, kde je aplikován navržený znakový klíč.

Klíčová slova: znakový klíč, plán Prahy, hodnocení SW, ArcGIS 9.x, OCAD

Abstrakt:: Práce se zabývá analýzou mentálních map, které si vytváří orientační běžci na základě mapy pro orientační běh při pohybu v neznámém terénu. Hlavním cílem je analyzovat různé způsoby vnímání map pro orientační běh samotnými sportovci. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, dále je zde popsán současný postup kartografického zpracování map pro orientační běh se zaměřením na znakový klíč. Hlavní část je věnována analýze a vyhodnocování vzorku mentálních map, které byly získány pomocí dotazníkového šetření mezi orientačními běžci. Závěr práce je věnován diskuzi nad výsledky práce a dalším možným využitím výzkumu.

Klíčová slova: mentální mapa, mapa pro orientační běh, dotazníkové šetření

Abstrakt:: Práce se zabývá možnostmi znázorňování skalních útvarů s využitím prostředků digitální kartografie s důrazem na topografické mapy velkých a středních měřítek. Na problematiku je nahlíženo od teoretických problémů souvisejících se zachycením skal, zmíněny jsou způsoby získávání dat o nich, prostor je věnován i pohledu klasické kartografie. Popsány a hodnoceny jsou na současných mapách používané postupy pro zachycení skal a jejich vztah k dostupným geografickým datům. Na základě studia těchto přístupů je navržena vlastní metodika pro reprezentaci skalních útvarů, založená na vymezení jejich půdorysu a hledání terénních hran. Důraz je kladen na možnou automatizaci tvorby využívající podrobného digitálního modelu terénu. Součástí práce je rovněž vytvoření výškopisné mapy podle navržené metodiky.

Klíčová slova: vizualizace výškopisu, skalní útvary, digitální kartografie

Abstrakt:: Tato závěrečná práce se zabývá problematikou dynamických pohledových map. Na základě nabytých poznatků vzniklo jako výsledek celé práce několik statických pohledových map a řada video sekvencí, zachycujících dané územím. Předpokládá se využití výsledků ve filmovém dokumentu o řece Doubravě. Práce také ukazuje, jaké jsou dnes v digitální kartografii možnosti vizualizace povrchu. Cílová aplikace je převážně tvořena v softwaru ArcGIS 9.2, dále bylo využito softwaru Google SketchUp 6 a Pinnacle Studio 10. Dalším úkolem práce bylo zjistit, jestli dnešní software a počítačová tvorba vůbec, příliš neomezují kreativitu kartografa v tvorbě pohledových map omezeným množstvím nástrojů, které lze v daných programech využít.

Klíčová slova: pohledová mapa, digitální model terénu, 3D vizualizace, TIN, interpolace, GIS, animace

Abstrakt:: Práce seznamuje čtenáře s problematikou znázornění hřbitovů na mapách a plánech. V teoretické části je věnována kapitola i samotnému pohřebnictví jako oboru lidské činnosti a je nastíněn jeho právní rámec. Dále je čtenář informován o různých, reálně existujících způsobech kartografického znázornění hřbitovního prostoru. Cílem následující, praktické části, je provést čtenáře krok po kroku procesem kartografické tvorby a vizualizace hřbitovního prostoru, jejichž výsledkem je soubor tematických plánů Vinohradského hřbitova v Praze v analogové podobě. Tento proces zahrnuje návrh jednoduché geodatabáze a její naplnění reálně existujícími daty, dále terénní výměry, návrh znakového klíče a výslednou předtiskovou přípravu produktů.

Klíčová slova: plán hřbitova, hřbitovní evidence, geodatabáze, tematická mapa, předtisková příprava

Abstrakt:: Cílem práce je představit mapy fiktivních, tedy smyšlených světů, jež jsou dějišti žánru fantasy a science-fiction. Hlavním úkolem práce je analýza těchto map z pohledu moderní kartografie a jejích pravidel. Analýzou, jejíž součástí je také srovnání fantasy map s historickou kartografickou tvorbou, práce odpovídá na otázku, zda se v případě fantasy map jedná spíše o ilustraci nebo jde o skutečnou mapu. Odpověď na toto dilema není úplně jednoznačná, ovšem postačuje k zaujetí stanoviska vůči fantasy mapám, které je nezbytně nutné v procesu rozhodování při jejich tvorbě. Samotnou tvorbou fantasy mapy se zabývá druhá část práce, ve které jsou srovnány tři různé postupy – ruční kresba, po¬užití grafického a použití kartografického programu. Výsledkem jsou tři mapy zobrazující stejnou část fiktivního světa, ovšem vzniklé různou cestou. Práce tedy otevírá a představuje téma, ve kterém může současný kartograf nalézt uplatnění.

Klíčová slova: fantasy, sci-fi, mapa, znakový klíč, ilustrace, grafický software

www: http://projekty.kgmk.cz/bakalarka

Abstrakt:: Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení estetické funkce současné tvorby turistických a cykloturistických map dle kvalitativních i kvantitativních kritérií. V úvodu je práce zaměřena na teoretický pohled na danou problematiku, zejména na úvod do estetiky a teorie hodnocení. Následuje návrh metodiky a postupu hodnocení. Kvantifikace hodnocení je dosažena použitím mnoha dílčích hodnotících kritérií. Výsledkem je procentuální vyjádření stupně splnění sledovaných vlastností díla. V závěru jsou poznatky aplikovány při hodnocení šesti turistických map společností Geodézie ČS, Geodézie On-Line, Kartografie Praha, SHOCart, Žaket a Klubu českých turistů. Důležitou součástí hodnocení je průzkum mezi uživateli. / Výsledky práce byly publikovány: http://www.jackdaniel.cz/publikace/10

www: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10377&AKCE=DOC:10-GAKO1